Nejobtížnější mise v historii SpaceX odstartovala. Muskův Falcon Heavy vypustí 24 družic na 3 dráhy

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovala raketa soukromé americké společnosti SpaceX Falcon Heavy s nákladem 24 experimentálních družic. Jde o třetí start této rakety, která je nejsilnějším nosičem současnosti. Společnost SpaceX vizionáře Elona Muska označila úterní start za jeden z nejnáročnějších, o který se firma kdy pokusila.

Tento start Falconu Heavy byl vůbec první, který proběhl v noci. A poprvé vynesl náklad pro americké ministerstvo obrany – zároveň jde o první sdílenou misi. To znamená, že nese satelity více dodavatelů.

Součástí nákladu jsou i atomové hodiny NASA. Jejich úkolem bude zdokonalit navigaci napříč vesmírem, která se dosud řídí ze Země. To ale do budoucna může při delších misích představovat problém. Přenos jedné zprávy vzhledem ke vzdálenosti může trvat příliš dlouho, naopak pomocí atomových hodin bude kosmická loď schopná zjistit sama o sobě, kde se nachází.

Obnovitelná raketa

Mise má ještě další prvenství: vůbec poprvé byly opětovně použity boční stupně Falconu Heavy ve variantě Block 5. Zároveň jde o první misi pro americké ministerstvo obrany s už použitými bočními stupni.

Oběma se úspěšně podařilo přistát synchronně na vybetonovaných plochách floridského kosmodromu – jsou znovupoužitelné, takže Elonu Muskovi šetří náklady. 

Také centrální stupeň se pokusil se o přistání v rekordní vzdálenosti – na mořské plošině, která byla od pobřeží vzdálená 1236 kilometrů, ale tato část se nepodařila, centrální stupeň tento náročný manévr nezvládl a byl během přistání zničen, když minul centrální plošinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Minutu po minutěArtemis II odstartovala na cestu k Měsíci

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala na cestu kolem Měsíce. Česká televize start rakety vysílala živě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
před 11 hhodinami

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
před 14 hhodinami

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
před 14 hhodinami

Černý déšť v Íránu je jen začátek. Ve válce může jít o vodu

Americko-izraelská válka proti Íránu může na dlouhé roky poznamenat životní prostředí i zdraví obyvatel Blízkého východu. Obě strany konfliktu útočí na rafinerie či ropné sklady, což uvolňuje do ovzduší toxické látky. Pobřežní oblasti pak ohrožuje únik paliva z potopených lodí. Katastrofální následky mohou mít údery na odsolovací zařízení. Mezinárodní právo podobné útoky na civilní infrastrukturu zakazuje a experti hovoří o válečném zločinu.
před 21 hhodinami

AI poprvé napsala vědeckou studii, která prošla recenzním řízením

Ještě před třemi lety nedokázaly umělé inteligence (AI) namalovat lidskou ruku tak, aby měla správný počet prstů. Letos se AI poprvé podařilo vydat vědeckou studii, která bez problémů prošla procesem recenzního řízení, u něhož narazí i celá řada lidských vědců. Vědci algoritmus popsali v odborném časopise Nature.
31. 3. 2026

Nový lék na spavou nemoc je přelom. V rozhovoru pro ČT vysvětluje jeho autorka, jak vznikl

Až do nedávna nebyla spavá nemoc snadno léčitelná. Nejúčinnější přípravek totiž asi pět procent léčených připravil o život. Teď ale vznikla nová látka, která tyto problémy nemá. A její autoři postavili potřeby pacientů nad možný zisk. Vědecká redakce ČT mluvila se Sandrou Rembryovou, jednou z autorek nového přípravku, který může zachránit statisíce lidských životů.
31. 3. 2026

Rozmnožování ve vesmíru bude složité. Spermie v mikrogravitaci ztrácejí orientaci

Rozmnožování ve vesmíru bude podle všeho složitější, než se čekalo, ukazuje nový výzkum australských vědců, o němž informuje agentura Reuters. Mikrogravitace totiž narušuje schopnost spermií orientovat se v pohlavním ústrojí a snižuje úspěšnost oplodnění.
31. 3. 2026
Načítání...