Nedávné australské požáry zničily více než pětinu všech lesů na tomto světadílu. Podle vědců jde o globálně bezprecedentní jev, který nastal po více než rok trvajícím suchu. Nyní zkoumají jeho rozsah i příčiny.
Nejničivější sezona. Požáry připravily za půl roku Austrálii nejméně o pětinu lesů
Klimatologové spojují zatím dlouhodobé australské sucho s klimatickými změnami. V současné době procházejí data o této katastrofě, která zničila rozsáhlé plochy lesů a buše zejména v jihovýchodní části kontinentu. Ve speciálním vydání odborného časopisu Nature Climate Change australští vědci popsali zatím nejrozsáhlejší a nejdetailnější výzkum těchto požárů.
Jedna ze studií, které v tomto žurnálu vyšly, popisuje rozsah ohně. Uvádí, že mezi zářím 2019 a lednem 2020 shořelo asi 5,8 milionu hektarů listnatých lesů – což je 21 procent rozlohy všech lesů v Austrálii. Pro srovnání: průměrně Austrálie při letních požárech přišla asi o dvě procenta lesů. To z těchto požárů dělá vůbec nejničivější sezonu v zaznamenaných a zkoumaných dějinách.
„Někdy v polovině jara 2019 jsme si uvědomili, že velmi rozsáhlá část lesů ve východní Austrálii by mohla shořet během této jediné sezony,“ uvedl Matthias Boer z Western Sydney University pro agenturu AFP. „Ale šok se dostavil, když jsme si uvědomili, jak obrovský a zcela mimo tabulky je rozsah problému – jak rozlohou postižené oblasti, tak i množstvím spálené biologické hmoty,“ dodává vědec.
Rozsah je přitom ještě horší, než vědci udávají; podle Boera totiž v tomto výzkumu nebyl vůbec zahrnutý ostrov Tasmánie, kde také hořelo.
Sucho je spojené s teplotou moře
Další z prací v tomto sborníku se věnovala příčinám, které způsobily, že ohně byly tak ničivé a rozsáhlé. Tou hlavní bylo samozřejmě sucho, s nímž se Austrálie potýká už od roku 2017. Jeho zásadní příčinou je podle této studie fenomén nazývaný indickooceánský dipól.
Jedná se o nepravidelně se opakující oscilaci v tropickém Indickém oceánu, která se projevuje silným rozdělením teplot vody, které má potom dopad na změny počasí od východní Afriky po Austrálii. Na západě oceánu, tedy v Africe, to přináší silné a ničivé povodně, na východě, tedy především v Austrálii a Indonésii, kvůli tomu přichází deště mnohem méně.
Ještě roku 2016 byla tato oscilace podle výzkumu profesora Andrewa Kinga negativní, což do Austrálie přineslo rozsáhlé srážky. Ale od té doby zažila Austrálie dvanáct po sobě jdoucích ročních období s podprůměrnými srážkami – jde o nejdelší období od začátku měření roku 1900. „Projekce klimatických změn říkají, že pozitivních indickooceánských dipólů bude přibývat, těch negativních naopak má ubývat,“ uvedl King. „A to znamená, že můžeme v Austrálii očekávat více suchých ročních období a zřejmě tedy i horší sucha,“ dodal.
Potvrzuje to také profesor Boer – klimatické změny učiní Austrálii častějším místem ničivých požárů. Znamená to podle něj, že vláda musí posílit opatření v boji proti ohňům, ale také podniknout okamžité a efektivní akce proti klimatickým změnám.
