Izraelským a zahraničním vědcům se podařilo na jihozápadním okraji Mrtvého moře zmapovat údajně nejdelší solnou jeskyni na světě, která měří deset kilometrů. Informovala o tom jeruzalémská Hebrejská univerzita, kromě ní se na průzkumu podíleli členové speleologických klubů v Izraeli a Bulharsku a 80 jeskyňářů z devíti států. Do této doby se za nejdelší solnou jeskyni světa považovala jeskyně Namakdan v jižním Íránu.
Jeskyně Malham se nachází pod horou Sodoma, tedy na místě známém z bible z příběhu Lotovy žen, která se nedaleko něj měla změnit na solný sloup. Ostatně samotná hora Sodoma je z 80 % tvořena solí.
Objevena byla v 80. letech, pak následovaly další expedice, které našly 100 dalších solných podzemních prostor. Nejdelší z nich měřil 5685 metrů. Za pomoci radiokarbonové metody datování bylo jejich stáří určeno na 7000 let.
Při opakovaných deštích se ale vytvořily nové průchody, které bylo třeba prozkoumat. „Před třiceti lety jsme při průzkumu používali metr a kompasy, teď máme laserovou technologii, která nám údaje o měření posílá přímo na naše iPhony,“ sdělil ředitel výzkumného centra Hebrejské univerzity Amos Frumkin. Mezinárodní expedice se do jeskyně vrátily loni a letos. Tým nyní zpracovává získaná data, s jejichž pomocí bude vytvořena elektronická mapa, a výsledky výzkumu budou zveřejněny.
Živé jeskyně
Hebrejská univerzita v informačním textu píše, že solné jeskyně jsou z geologického hlediska živé. Vytvářejí se hlavně v pustých oblastech s vysokým obsahem soli a jejich vytvoření napomáhá voda. Bouře s deštěm totiž zažívají občas i jinak suché regiony. Při dešti voda proniká puklinami vytvořenými na povrchu, rozpouští sůl a stéká částečně horizontálním směrem dolů. Po vyschnutí po ní zůstanou jakási koryta a vytváří se jeskyně.
„Malham je říční jeskyně. Voda z povrchu stekla dolů, rozpustila sůl a vytvořila jeskyně. Tento proces při silném dešti, který je na hoře Sodoma jednou za rok, stále pokračuje,“ řekl Frumkin.
Je to rekord?
Efraim Kohen z týmu Hebrejské univerzity řekl, že mapování jeskyně Malham byla velmi náročná práce. „Speleologové pracovali deset hodin denně pod zemí, plazili se chladnými solnými tunely, vyhýbali se krápníkům a krystalům soli. Tam dole je to jako na jiné planetě,“ řekl Kohen.
Jak napsala agentura AP, v kategorii velikosti solných jeskyní neexistuje oficiální rekord a o prvenství rozhodují odborníci po zmapování určitého místa. Toto dohodnuté prvenství dosud měla íránská jeskyně Namakdan, jejíž délku určili íránští a čeští odborníci v roce 2006 na šest kilometrů.
