„Neberte české vědě peníze,“ vyzvali ministra Pilného vědci

Vědci odrazují ministra Pilného od seškrtání peněz na vědu. Upozornili na problém se skrytým dluhem.

Vědci a vědkyně odrazují ministra financí Ivana Pilného (ANO) od záměru seškrtat rozpočet na příští rok na výzkum, vývoj a inovace. Tato oblast se podle vědců potýká s vnitřním dluhem z minulých let, po škrtech by navíc Česko mohlo kvůli nedodržení podmínek vracet peníze do evropských fondů.

Vědci z Fóra Věda žije! to sdělili ministrovi v otevřeném dopise. Rozpočet, který předložil vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a schválila vláda, počítal na výzkum, vývoj a inovace s 36 miliardami korun. Ministr Pilný uvažuje o jeho snížení o 2,8 miliardy korun.

„Nedostatky v efektivitě podpory především aplikovaného výzkumu a inovací jistě existují, ty je ale třeba řešit změnou koncepce, a ne mechanickými škrty, které by mohly ohrozit provoz nových vědeckých infrastruktur budovaných z prostředků evropských strukturálních a investičních fondů,“ uvedli vědci v dopise.

Skrytý dluh české vědy

Výzkum, vývoj a inovace se podle vědců stále potýkají s vnitřním dluhem, který vznikl kvůli rozhodnutím vlád Jana Fischera a Petra Nečase. „V posledních letech vláda pravidelně oznamovala, že odsouhlasila historicky nejvyšší rozpočet na výzkum, vývoj a inovace, což mohlo vést k mylnému dojmu, že vědecké instituce v ČR žijí v přebytku. Není tomu tak,“ uvedl předseda fóra vědců Lukáš Dvořáček. V posledních letech se podle něj financoval skrytý dluh ve výzkumných organizacích.

Výzkum, vývoj a inovace potřebují navíc nové prostředky na provoz vědeckých center budovaných z evropských peněz. Pravidla čerpání z fondů vyžadují, aby centra prokázala nejméně pětiletou udržitelnost a zakazují jejich financování na úkor už existujících pracovišť. „Hrozí, že neuvážený pokus ušetřit na rozpočtu způsobí značné ztráty ve státním rozpočtu, vzniklé povinností prostředky vrátit pro nedodržení těchto podmínek,“ uvedla místopředsedkyně fóra Michaela Trtíková Vojtková.

Fórum Věda žije! je zapsaným spolkem, který vznikl v létě 2009. Slouží především jako fórum pro veřejný prostor ve vědě.

Ministr Pilný minulý týden ve čtvrtek při sněmovních interpelacích zmínil, že „peníze na vědu, výzkum a inovace mají rezervu čtyři miliardy korun ve výdajích“. „Přesto vláda přiklepla panu místopředsedovi Bělobrádkovi navíc tři miliardy, přestože ty peníze má z minulých let a nespotřeboval je,“ prohlásil Pilný. Slíbil také, že v rámci rozpočtu vyhoví prioritním požadavkům na investice a vzdělávání. Požadavky jednotlivých ministerstev na peníze ze státního rozpočtu na příští rok přesahují jeho plánovaný schodek 50 miliard o 97 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 7 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 9 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 10 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...