NASA zrušila projekt vozítka za miliardy, nabídne ho průmyslu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

VIPER měl původně odstartovat na svou misi k Měsíci už ke konci roku 2023. V roce 2022 ale NASA požádala o odložení na letošek kvůli dalšímu testování přistávacího modulu Griffin společnosti Astrobotic. Další zpoždění a obtíže v dodavatelském řetězci pak odsunuly start na září 2025.

Cílem vozítka bylo prozkoumat jižní pól Měsíce. Na jeho vývoj bylo dosud vynaloženo přibližně 450 milionů dolarů (10,4 miliardy korun). Dalších nejméně 250 milionů dolarů měla stát jeho doprava na Měsíc.

Mrtvá mise

Mise VIPERu měla trvat sto dní, během nichž mělo vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujet několik kilometrů a propátrat povrch pomocí čtyř nástrojů. VIPER měl být vybaven vrtákem, jenž mu měl umožnit proniknout až do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, chtěla NASA využít k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci. Údaje měly mimo jiné posloužit k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis – cílem bylo pomoci určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic s lidskou posádkou. Nic z toho ale VIPER neudělá.

Rover VIPER
Zdroj: NASA

NASA slíbila pokračovat v průzkumu Měsíce, ale bez VIPERu. Vozítko nabídla hráčům v americkém průmyslu pro možné využití. Pokud o něj nikdo neprojeví zájem do 1. srpna, agentura jej rozebere a díly využije pro jiné vesmírné projekty.

NASA dodala, že se bude snažit dosáhnout cíle VIPERu jinými způsoby. Hlavní roli v tom bude hrát mise CLPS - Polar Resources Ice Mining Experiment-1 (PRIME-1), jejíž přistání na jižním pólu je naplánováno už na čtvrtý kvartál roku 2024. Bude tam pátrat po vodě v podobě ledu a provede demonstraci využití zdrojů pomocí vrtáku a hmotnostního spektrometru pro měření obsahu těkavých látek v podpovrchových materiálech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...