NASA zrušila projekt vozítka za miliardy, nabídne ho průmyslu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

VIPER měl původně odstartovat na svou misi k Měsíci už ke konci roku 2023. V roce 2022 ale NASA požádala o odložení na letošek kvůli dalšímu testování přistávacího modulu Griffin společnosti Astrobotic. Další zpoždění a obtíže v dodavatelském řetězci pak odsunuly start na září 2025.

Cílem vozítka bylo prozkoumat jižní pól Měsíce. Na jeho vývoj bylo dosud vynaloženo přibližně 450 milionů dolarů (10,4 miliardy korun). Dalších nejméně 250 milionů dolarů měla stát jeho doprava na Měsíc.

Mrtvá mise

Mise VIPERu měla trvat sto dní, během nichž mělo vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujet několik kilometrů a propátrat povrch pomocí čtyř nástrojů. VIPER měl být vybaven vrtákem, jenž mu měl umožnit proniknout až do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, chtěla NASA využít k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci. Údaje měly mimo jiné posloužit k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis – cílem bylo pomoci určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic s lidskou posádkou. Nic z toho ale VIPER neudělá.

Rover VIPER
Zdroj: NASA

NASA slíbila pokračovat v průzkumu Měsíce, ale bez VIPERu. Vozítko nabídla hráčům v americkém průmyslu pro možné využití. Pokud o něj nikdo neprojeví zájem do 1. srpna, agentura jej rozebere a díly využije pro jiné vesmírné projekty.

NASA dodala, že se bude snažit dosáhnout cíle VIPERu jinými způsoby. Hlavní roli v tom bude hrát mise CLPS - Polar Resources Ice Mining Experiment-1 (PRIME-1), jejíž přistání na jižním pólu je naplánováno už na čtvrtý kvartál roku 2024. Bude tam pátrat po vodě v podobě ledu a provede demonstraci využití zdrojů pomocí vrtáku a hmotnostního spektrometru pro měření obsahu těkavých látek v podpovrchových materiálech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 11 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 12 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 18 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 18 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.