NASA zrušila projekt vozítka za miliardy, nabídne ho průmyslu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

VIPER měl původně odstartovat na svou misi k Měsíci už ke konci roku 2023. V roce 2022 ale NASA požádala o odložení na letošek kvůli dalšímu testování přistávacího modulu Griffin společnosti Astrobotic. Další zpoždění a obtíže v dodavatelském řetězci pak odsunuly start na září 2025.

Cílem vozítka bylo prozkoumat jižní pól Měsíce. Na jeho vývoj bylo dosud vynaloženo přibližně 450 milionů dolarů (10,4 miliardy korun). Dalších nejméně 250 milionů dolarů měla stát jeho doprava na Měsíc.

Mrtvá mise

Mise VIPERu měla trvat sto dní, během nichž mělo vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujet několik kilometrů a propátrat povrch pomocí čtyř nástrojů. VIPER měl být vybaven vrtákem, jenž mu měl umožnit proniknout až do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, chtěla NASA využít k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci. Údaje měly mimo jiné posloužit k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis – cílem bylo pomoci určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic s lidskou posádkou. Nic z toho ale VIPER neudělá.

Rover VIPER
Zdroj: NASA

NASA slíbila pokračovat v průzkumu Měsíce, ale bez VIPERu. Vozítko nabídla hráčům v americkém průmyslu pro možné využití. Pokud o něj nikdo neprojeví zájem do 1. srpna, agentura jej rozebere a díly využije pro jiné vesmírné projekty.

NASA dodala, že se bude snažit dosáhnout cíle VIPERu jinými způsoby. Hlavní roli v tom bude hrát mise CLPS - Polar Resources Ice Mining Experiment-1 (PRIME-1), jejíž přistání na jižním pólu je naplánováno už na čtvrtý kvartál roku 2024. Bude tam pátrat po vodě v podobě ledu a provede demonstraci využití zdrojů pomocí vrtáku a hmotnostního spektrometru pro měření obsahu těkavých látek v podpovrchových materiálech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
včera v 08:00

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...