NASA zrušila projekt vozítka za miliardy, nabídne ho průmyslu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil vývoj robotického vozítka VIPER, které mělo na Měsíci pátrat po vodě a dalších zdrojích. Důvodem jsou hlavně rostoucí náklady projektu, odkládání startu, ale také možné ohrožení jiných projektů, shrnula NASA.

VIPER měl původně odstartovat na svou misi k Měsíci už ke konci roku 2023. V roce 2022 ale NASA požádala o odložení na letošek kvůli dalšímu testování přistávacího modulu Griffin společnosti Astrobotic. Další zpoždění a obtíže v dodavatelském řetězci pak odsunuly start na září 2025.

Cílem vozítka bylo prozkoumat jižní pól Měsíce. Na jeho vývoj bylo dosud vynaloženo přibližně 450 milionů dolarů (10,4 miliardy korun). Dalších nejméně 250 milionů dolarů měla stát jeho doprava na Měsíc.

Mrtvá mise

Mise VIPERu měla trvat sto dní, během nichž mělo vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujet několik kilometrů a propátrat povrch pomocí čtyř nástrojů. VIPER měl být vybaven vrtákem, jenž mu měl umožnit proniknout až do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, chtěla NASA využít k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci. Údaje měly mimo jiné posloužit k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis – cílem bylo pomoci určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic s lidskou posádkou. Nic z toho ale VIPER neudělá.

Rover VIPER
Zdroj: NASA

NASA slíbila pokračovat v průzkumu Měsíce, ale bez VIPERu. Vozítko nabídla hráčům v americkém průmyslu pro možné využití. Pokud o něj nikdo neprojeví zájem do 1. srpna, agentura jej rozebere a díly využije pro jiné vesmírné projekty.

NASA dodala, že se bude snažit dosáhnout cíle VIPERu jinými způsoby. Hlavní roli v tom bude hrát mise CLPS - Polar Resources Ice Mining Experiment-1 (PRIME-1), jejíž přistání na jižním pólu je naplánováno už na čtvrtý kvartál roku 2024. Bude tam pátrat po vodě v podobě ledu a provede demonstraci využití zdrojů pomocí vrtáku a hmotnostního spektrometru pro měření obsahu těkavých látek v podpovrchových materiálech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 8 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 9 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 13 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 15 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
včera v 19:00

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
včera v 11:38

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
včera v 11:06

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
včera v 07:40
Načítání...