Americká kosmická agentura NASA v úterý večer zklamala řadu vědců, kteří se těší na to, až vesmírný dalekohled Jamese Webba nahlédne na samotný okraj vesmíru – a možná až na jeho počátek. Přestože tento přístroj v podstatě vidí za oponu času, jemu samotnému teď čas chybí.
NASA na tiskové konferenci oznámila, že start jedinečného přístroje odsouvá až na květen 2020. Šéf NASA Robert Lightfood současně přiznal, že porostou náklady na projekt, přičemž plánovaných osm miliard dolarů stačit nebude.
Agentura upřesní informace do června letošního roku, kdy by už měla znát lepší kalkulace. Pokud cena překročí zmíněných osm miliard, bude muset vše schvalovat Kongres.
Přitom obě části dalekohledu, jak samotný teleskop, tak kosmická loď s ochranným štítem, už jsou připraveny na propojení. Původně měl dalekohled letět do vesmíru už na konci roku 2018, ale už v létě NASA odložila start na druhé čtvrtletí roku 2019.
Kde je problém?
Za zpoždění i vyšší náklady mohou komplikace s testováním štítu o velikosti tenisového hřiště, který má dalekohled ochránit před radiací. Testy ukázaly, že se vyskytly problémy s materiálem (objevují se v něm trhlinky), ale také se systémem, který spojuje štít s dalekohledem. Vše přitom musí být naprosto dokonalé, šance dostat tento jedinečný a drahý přístroj do kosmu, je totiž jen jedna. „Máme jen jednu možnost. Selhání není možné,“ uvedl Thomas Zurbruchen, který vede v NASA vědecký výzkum.
Co je Webbův dalekohled?
Dalekohled se skládá z 18 velkých zrcadel. Všechna mají šestiúhelníkový tvar, jsou vyrobena z berylia a každé váží asi 20 kilogramů. Celková plocha dalekohledu bude 25 metrů čtverečních.
Teleskop Jamese Webba má nahradit dnes již starý Hubbleův teleskop. Ten byl třikrát menší než jeho nástupce, ale stejně odkryl spoustu záhad vesmíru. Hlavní výhodou dalekohledů umístěných ve vesmíru je fakt, že je neruší nestabilní chování atmosféry ani světelné či chemické znečištění.
Riziková mise
Tak velký objekt, jako je šestimetrový Webbův teleskop, se nevejde do žádné rakety, kterou doposud máme – ani do Ariane V, která ho tam vynese. Proto bude do kosmu putovat složený, rozvine se až tam. A kde vlastně?
Hubbleův teleskop je na nízké oběžné dráze Země, tedy v těsné blízkosti naší planety. Zato nový přístroj bude umístěn 1,5 milionu kilometrů od Země, v takzvaném Lagrangeově bodu 2. Právě tam jsou gravitační a odstředivé síly vyrovnané tak, že družice zůstávají v jednom bodu – gravitace žádného z těles je nepřitahuje.
Tato vzdálenost bohužel znemožňuje, aby se k teleskopu vydávaly jakékoliv servisní mise. Délka jeho života tedy bude relativně omezená, zřejmě jen pět až deset let.
Cíl mise
Webbův teleskop bude moci pozorovat až stokrát menší (respektive méně jasné) objekty, než dokázal jeho předchůdce. Je konstruován tak, aby sledoval velmi vzdálené a také velmi chladné objekty. To ho předurčuje dívat se do nejstarších míst ve vesmíru.
Jeho hlavním cílem bude pozorovat první hvězdy ve vesmíru a hledat vesmírné stopy prvních galaxií. Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholícího vesmírného závodu (1961–1968).
