NASA představila svůj první „dračák“. Hubbleův teleskop v něm zmizel beze stopy

Americká vesmírná agentura se pokouší komunikovat vědu nečekanými způsoby. Na začátku března představila svou první hru na hrdiny, v které kombinuje zábavu a poznání.

„Nad městem Aldastron na toulavé planetě Exlaris se vznáší temné tajemství. Tamní vědci, kteří se věnují studiu vesmíru, zmizeli. A stejně tak zmizel z okolí Země Hubbleův vesmírný dalekohled. Jen posádka odvážných dobrodruhů může odhalit, co se stalo. Zvládnete tuto výzvu?“ Tohle není ukázka z nějaké videohry, ale z oficiálního materiálu americké vesmírné agentury NASA.

Konkrétně z její první hry na hrdiny podobné českému Dračímu doupěti nebo americkému Dungeons and Dragons. NASA, konkrétně její Goddardovo kosmické středisko, se pokouší tímto způsobem oslovit další skupiny mladých lidí a vyvolat v nich zájem o vědu. Dobrodružství je totiž založené také na využití fyzikálních znalostí a poznání, které postavy nasbírají při své cestě.

  • Jeden z hráčů, tzv. Pán jeskyně (PJ), před hrou připraví úvodní příběh, mapy apod. Ostatní hráči se poté tohoto příběhu zúčastní – každý z hráčů představuje jednu postavu fantasy světa (trpasličího bojovníka, elfího kouzelníka a podobně), celá družina pak dohromady putuje světem vytvořeným Pánem jeskyně s cílem splnit přijaté úkoly, získat peníze a slávu.
  • Obecně neexistují limity, co hráči mohou a nemohou, o následcích jejich činů rozhoduje Pán jeskyně, některé běžné herní situace (boj, sesílání kouzel, využívání zvláštních schopností) se řeší na základě číselných tabulek uvedených v pravidlech a prvku náhody – hodů kostkami. Používají se kostky klasické šestistěnné a o něco méně tradiční desetistěnné a občas i osmistěnné či čtyřstěnné. Hraje se na čtverečkovaném, hexovém nebo prázdném papíře, popřípadě bez něj.
  • (Zdroj: Wikipedia)

Jak by lidstvo změnila ztráta Hubbleova teleskopu

Zápletkou hry je pátrání po Hubbleově dalekohledu (reálně byl vypuštěný roku 1990), který se v tomto vyprávění nejenže nevyskytuje nedaleko Země, ale dokonce ani nikdo netuší, že by kdy existoval. A protože neexistuje, nemá Země ani Webbův vesmírný dalekohled, chybí jí i Mezinárodní vesmírná stanice. A také v důsledku postrádá i spoustu technologií, které naše civilizace díky výzkumům spojeným s nimi má – například ty, které odhalují rakovinu, sledují ohrožené druhy nebo dekódují starověké rukopisy.

Příběh, kde se hráči ujmou rolí vědců z NASA, odhalí, že stanice byla unesena – a to pomocí magie, respektive „energie vakua“, bytostmi z fantastické planety Exlaris. A velkou roli v tom hraje i drak. V tomto prostředí pak musí hráči záhadu vyřešit a v ideálním případě dalekohled vrátit do Sluneční soustavy.

Přitom se hráči dozvědí spoustu zajímavostí nejen o samotném Hubbleově teleskopu, ale také o červeném posunu, energii vakua, gravitačních čočkách nebo temné energii.

Zápletka není nijak zásadně originální, ale zajímavě kombinuje zaběhlá klišé fantasy, jako jsou temní elfové, zelení draci nebo hamižní goblini, s reáliemi našeho světa, jako je právě Hubbleův dalekohled.

Dračí doupě ve vzdálené mlhovině

NASA tuto hru, vlastně jedno dobrodružství, vydala 4. března 2024. Je nezávislá na nějakém konkrétním systému, s lehkou snahou se dá tedy zahrát v téměř jakémkoliv existujícím systému stolních her na hrdiny. tedy například starém českém Dračím doupěti, moderní hře Jeskyně a draci, Dračí hlídce, nebo v mnoha zahraničních systémech, jako je řada edic Dungeons and Dragons, 13th Age, Warhammer Fantasy Roleplay a mnoha a mnoha dalších.

Autorkou hry je mladá specialistka NASA na komunikaci Christina Mitchellová. Ta se v agentuře zpočátku podílela na výběru snímků, které se budou veřejně prezentovat, ale její nový projekt ji posunul v komunikaci vědy mnohem dál: právě k tomuto ambicióznímu projektu.

Hra je dostupná zdarma přímo na stránkách NASA. Kromě dobrodružství je její součástí i stylizovaná mapa části fiktivní planety Exlaris.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 7 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.