Před 45 lety vznikly hry na hrdiny. Světu daly Dračí doupě, Kingdom Come i Hru o trůny

Před 45 lety, 30. ledna 1974, oficiálně vznikla hra Dungeons and Dragons – nejslavnější hra na hrdiny na světě. Dnes jde o miliardový byznys, který inspiruje umělce, psychology i podnikatele.

Ještě před 45 lety žádné hry na hrdiny neexistovaly. Fantasy žánr byl ale už tehdy nesmírně populární. Miliony lidí po celém světě četly romány J. R. R. Tolkiena o hobitech a Středozemi, prožívaly dobrodružství barbara Conana v povídkách R. E. Howarda a snily o neexistujících světech mnoha dalších spisovatelů.

Pravidla Dungeons and Dragons
Zdroj: Jennie Ivins/Flickr Commons

Čtenáři však sami do těchto příběhů vstoupit nemohli, počítačové hry byly ještě netušenou budoucností.

Už od 19. století ale existovaly hry s miniaturami, při kterých si muži všeho věku s figurkami zkoušeli odehrát slavné historické bitvy. Hráči jedné z těchto kampaní se jednou rozhodli, že by mohli zkusit bojovat v nějaké podzemní kobce místo u Waterloo nebo u Kresčaku. Vytvořili si pravidla a vznikla tak hra nazvaná Dungeons and Dragons neboli Draci a kobky. Českou verzi všichni znají pod názvem Dračí doupě.

Autoři Dave Arneson a Gary Gygax tato pravidla ve třech sešitech vydali v lednu 1974 u společnosti TSR. Popsali v nich, jak si vytvořit hrdinu s různými schopnostmi, vlastnostmi a kouzly, ukázali, jak mohou vypadat souboje s nejrůznějšími slavnými příšerami – ať už fantastickými nebo mytologickými.

Pravidla byla sice zmatená, ale otevřela milovníkům fantasy možnost zkusit se stát hrdiny, jako byli Aragorn, Rudá Soňa, Elrik z Melniboné nebo Holger Carlsen. Úspěch se dostavil, a to přes téměř neexistující reklamní kampaň.

Netrvalo dlouho a společnost TSR na Dungeons and Dragons vydělávala víc než na strategických hrách s figurkami. Brzy se objevily další verze pravidel, které přinášely spoustu nových možností pro hráče i „rozhodčího“ hry, kterému se začalo říkat Dungeon master.

Spousta lidí si také uvědomila, že mohou využít svou kreativitu a vytvořit si vlastní pravidla. Hráči si mohli vybírat z desítek her na hrdiny (zkráceně RPG), jako byly třeba Middle-earth Role Playing, RuneQuest nebo Call of Cthulhu.

(Hra Dungeons and Dragons) mi dala skvělý základ v imaginaci, vyprávění příběhů a chápání toho, jak vytvořit atmosféru a získat cit pro rovnováhu.
Jon Favreau
režisér

Začaly vycházet i první specializované časopisy, v televizích běžely animované seriály a objevovaly se počítačové hry. Mezi prvními s prvky her na hrdiny byly třeba Akalabeth nebo Rogue. Ty se staly předchůdci pozdějších mnohamilionových značek jako Warcraft, Diablo a stovek dalších počítačových RPG.

Roku 1982 se Dungeons and Dragons také objevili ve filmu. Právě tuto hru hrají kluci na začátku filmu E.T. – mimozemšťan Stevena Spielberga. Režisér vybíral herce mimo jiné právě podle toho, jak si při hře vedli.

Osmdesátá léta – doba strachu i vlivu

Právě 80. léta bývají označovaná za zlatý věk her na hrdiny. Neustále vznikalo něco nového, o tento druh zábavy se začali zajímat i vědci, například psychologové. Ke hrám na hrdiny se dostala (hlavně na studiích) i spousta lidí, kteří se později stali slavnými spisovateli. A dodnes tvrdí, že právě vytváření scénářů pro tato dobrodružství a vymýšlení vztahů mezi fiktivními postavami jim nejvíc pomohly pro úspěšnou kariéru v literárním byznysu.

Patří mezi ně například George R. R. Martin, autor slavné ságy Hra o trůny, tvůrce seriálu Simpsonovi Matt Groening nebo držitel Pulitzerovy ceny Junot Díaz.

Přišly ovšem i první velké kontroverze. Roku 1979 se zastřelili dva mladí studenti, kteří sice trpěli řadou psychických problémů, ale jejich okolí označilo za viníka právě hru Dungeons and Dragons, se kterou mladíci trávili spoustu času. Zejména křesťanské kruhy potom hru, její autory i hráče obviňovaly z podporování satanismu, černé magie a dalšího protikulturního chování. Na toto téma dokonce vznikl film Příšery v hlavní roli s Tomem Hanksem:

Sametové doupě

V Československu se před rokem 1989 hry tohoto typu téměř neobjevovaly, zřejmě je výjimečně hrálo jen několik skupin lidí, kteří si pravidla dovezli ze Západu.

  • „S touto hrou se můžeš stát zkušeným šermířem, který bude sám bojovat s hordou skřetů za záchranu malé vesnice, můžeš být temným mágem, jehož hordy kostlivců drancují široké okolí, můžeš být opatrným zlodějem, před nímž nejsou v bezpečí ani císařské pokladnice, nebo můžeš být poťouchlým alchymistou, co tajně hledá tajemství nesmrtelnosti. Ale každý z těchto hrdinů nějak začínal.“ 
  • Úvod Pravidel Dračího doupěte pro začátečníky

Jedna skupina ji hrála i v době sametové revoluce v listopadu 1989 – studenti Martin Klíma, Vilma Kadlečková, Martin Benda a Karel Papík sice vycházeli z anglických pravidel Dungeons and Dragons, ale vytvořili v nakladatelství Altar vlastní hru, která vyšla roku 1990 pod názvem Dračí doupě.

Martin Klíma později své zkušenosti uplatnil jako vývojář úspěšných českých počítačových her, naposledy v mezinárodně úspěšném Kingdom Come. Další z autorů pravidel Dračího doupěte Vladimír Chvátil je dnes jedním z nejuznávanějších světových autorů deskových her – vytvořil například hry Příšerky z podzemí, Proroctví nebo Krycí jména.

Dračí doupě
Zdroj: Zatrolené hry

Dračí doupě existuje dodnes, vzniklo několik jeho verzí, sbírek povídek a hrály ho zřejmě statisíce Čechů, kteří si o něm povídají na větších i menších diskusních fórech.

Hry na hrdiny dnes

V současné době se hry na hrdiny staly jedním z velkých popkulturních fenoménů. Samotnou hru Dungeons and Dragons už dávno koupil hračkářský gigant Hasbro. Dnes už se prodává její pátá edice a podle vyjádření firmy ji nikdy nehrálo více lidí – v USA to je kolem deseti milionů.

Hry na hrdiny se úspěšně přenesly i do počítačových her; z principů Dungeons and Dragons vychází celý žánr her RPG, do kterého patří nejúspěšnější současné hry jako Kingdom Come, Zaklínač nebo série Mass Effect. Běžně se objevují v populárních seriálech, jako je Teorie velkého třesku nebo Stranger Things. Velkým fenoménem je tento žánr také mezi youtubery, americkými i českými, věnují se mu stovky lidí po celém světě, kteří ukazují, jak vypadají právě jejich hry:

O popularitě hry nejlépe svědčí, že podle ní vědci pojmenovávají nově objevené organismy. Napříkald roku 2017 dali dva biologové novému druhu měkkýše jméno Gastrocopta sharae podle fiktivní bohyně Shar ze hry Dungeons and Dragons. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 10 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.