Recenze: Conan z Cimmerie se vrací v komiksových dobrodružstvích vášně, krve a fatalismu

Vyšel první svazek převyprávění kultovních fantasy povídek Roberta E. Howarda. Největší jména současného francouzského komiksu dostala volnou ruku a výsledkem je adaptace, která dává zapomenout na nešťastnou poslední filmovou verzi i na nedostatečně kvalitní příběhy Howardových epigonů.

V podstatě jde o pouhou řečnickou otázku: Kdo je největším hrdinou žánru fantasy? Přece Conan z Cimmerie, „černovlasý a zachmuřený, s mečem v pěsti, zloděj, pobuda a rváč, který choval v srdci velké smutky, sny a radosti“.

Poprvé se objevil v roce 1932 v prosincovém čísle pulpového magazínu Weird Tales, konkrétně v povídce Meč s fénixem. Její autor, Texasan Robert E. Howard, nakonec až do své předčasné smrti v roce 1936 napsal jednadvacet conanovských příběhů (česky vyšly ve třech svazcích v nakladatelství Aurora v letech 2007–2009). Po jeho smrti se dotyčné postavy chopila řada následovníků, pronikla do filmu, komiksu i videoher.

Komiks Conan z Cimmerie – svazek 1
Zdroj: Argo

V posledních letech zájem o nové conanovské příběhy relativně opadl, což je logické. Howardův odkaz byl rozmělněn, často došlo k zásadním posunům. Neznamená to však, že by opadl zájem o Conana jako takového. Trendem nyní je spíše snaha nově zprostředkovat původní příběhy a jejich étos. A právě o to se snaží i francouzské komiksové nakladatelství Glénat. To si práci s ikonou meče a magie vyzkoušelo na komiksové verzi Moorcockova Elrika z Melniboné.

Byla ohlášena adaptace dvanácti Howardových příběhů (s největší pravděpodobností však toto číslo nebude konečné); každou dostane na starost jiný tvůrčí tým. Na rozdíl od amerických komiksů, kde se o conanovská práva přetahují společnosti Dark Horse a Marvel, Francouzi odmítají sjednocující vizuální podobu hrdiny a jednotlivé příběhy jsou osobitými a jedinečnými poctami legendární postavě. A podobně jako se francouzští tvůrci snažili vystihnout Conanovu podstatu, respektoval český překlad Richarda Podaného kongeniální práci letos zesnulého Jana Kantůrka, jehož místy doslovně cituje.

Úvodní svazek, nazvaný jednoduše Conan z Cimmerie – svazek 1, obsahuje příběhy Černý kolos (poprvé publikováno ve Weird Tales 6/1933), Královna černého pobřeží (5/1934) a Za Černou řekou (5–6/1935). Každý z příběhů přitom vyzdvihuje jinou rovinu conanovského mýtu.

Celou recenzi Borise Hokra si můžete přečíst na kulturním speciálu České televize ArtZóna, odkud byl text, s úpravou titulku, převzat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 19 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...