Recenze: Conan z Cimmerie se vrací v komiksových dobrodružstvích vášně, krve a fatalismu

Vyšel první svazek převyprávění kultovních fantasy povídek Roberta E. Howarda. Největší jména současného francouzského komiksu dostala volnou ruku a výsledkem je adaptace, která dává zapomenout na nešťastnou poslední filmovou verzi i na nedostatečně kvalitní příběhy Howardových epigonů.

V podstatě jde o pouhou řečnickou otázku: Kdo je největším hrdinou žánru fantasy? Přece Conan z Cimmerie, „černovlasý a zachmuřený, s mečem v pěsti, zloděj, pobuda a rváč, který choval v srdci velké smutky, sny a radosti“.

Poprvé se objevil v roce 1932 v prosincovém čísle pulpového magazínu Weird Tales, konkrétně v povídce Meč s fénixem. Její autor, Texasan Robert E. Howard, nakonec až do své předčasné smrti v roce 1936 napsal jednadvacet conanovských příběhů (česky vyšly ve třech svazcích v nakladatelství Aurora v letech 2007–2009). Po jeho smrti se dotyčné postavy chopila řada následovníků, pronikla do filmu, komiksu i videoher.

Komiks Conan z Cimmerie – svazek 1
Zdroj: Argo

V posledních letech zájem o nové conanovské příběhy relativně opadl, což je logické. Howardův odkaz byl rozmělněn, často došlo k zásadním posunům. Neznamená to však, že by opadl zájem o Conana jako takového. Trendem nyní je spíše snaha nově zprostředkovat původní příběhy a jejich étos. A právě o to se snaží i francouzské komiksové nakladatelství Glénat. To si práci s ikonou meče a magie vyzkoušelo na komiksové verzi Moorcockova Elrika z Melniboné.

Byla ohlášena adaptace dvanácti Howardových příběhů (s největší pravděpodobností však toto číslo nebude konečné); každou dostane na starost jiný tvůrčí tým. Na rozdíl od amerických komiksů, kde se o conanovská práva přetahují společnosti Dark Horse a Marvel, Francouzi odmítají sjednocující vizuální podobu hrdiny a jednotlivé příběhy jsou osobitými a jedinečnými poctami legendární postavě. A podobně jako se francouzští tvůrci snažili vystihnout Conanovu podstatu, respektoval český překlad Richarda Podaného kongeniální práci letos zesnulého Jana Kantůrka, jehož místy doslovně cituje.

Úvodní svazek, nazvaný jednoduše Conan z Cimmerie – svazek 1, obsahuje příběhy Černý kolos (poprvé publikováno ve Weird Tales 6/1933), Královna černého pobřeží (5/1934) a Za Černou řekou (5–6/1935). Každý z příběhů přitom vyzdvihuje jinou rovinu conanovského mýtu.

Celou recenzi Borise Hokra si můžete přečíst na kulturním speciálu České televize ArtZóna, odkud byl text, s úpravou titulku, převzat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 10 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 11 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 15 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 17 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...