NASA nenápadně zrušila vědecký program sledující skleníkové plyny

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že ruší program, který za 10 milionů dolarů ročně sledoval uhlík a metan v atmosféře. Tyto dva prvky jsou klíčovými při vzniku skleníkového efektu a mají zásadní dopad na změny klimatu.

Ve čtvrtek o tom informoval mluvčí kosmické agentury. Jednalo se o program nazvaný Carbon Monitoring Systém (neboli CMS); sledoval zdroje a ukládání uhlíku a podle toho pak vytvářel modely ve vysokém rozlišení toků uhlíku na Zemi.

Jako první o tom informoval vědecký časopis Science: „Administrativa prezidenta Trumpa potichu zabila CMS,“ oznámil na webu. Současně tuto změnu označil jako „další z mnoha útoků na klimatologii ze strany Bílého domu“.

V článku se také uvádí, že NASA odmítla poskytnout zdůvodnění pro tento krok kromě obligátních „obav z udržení rozpočtu a důležitějších vědeckých priorit v rámci rozpočtu“. Mluvčí NASA Steve Cole oznámil, že o programu CMS se v návrzích rozpočtů nic nepsalo – a to už od března. Díky tomu „mohla administrativa tento krok udělat“. Na žádost agentury AFP o komentář reagoval Cole tím, že Donald Trump navrhl seškrtat projekt CMS a čtyři vědecké mise zkoumající Zemi už vloni – jedním z nich byl Orbiting Carbon Observatory 3 (OCO-3).

Nakonec to pro tyto čtyři mise dopadlo dobře – Kongres se rozhodl, že je považuje za natolik hodnotné, aby se vešly do rozpočtu schváleného v dubnu 2018. Projekt CMS však mezi nimi nebyl, takže byl zrušen přesně, jak bylo Trumpovou administrativou plánováno. Mluvčí Cole potvrdil, že NASA ještě vědce nechá dokončit výzkum, který v rámci tohoto projektu probíhá, nové plány už však nebudou vznikat.

Trumpova administrativa a klimatická změna

Donald Trump v minulosti mnohokrát kritizoval zprávy vědců o klimatických změnách. Držel se tohoto přístupu i poté, co se stal prezidentem Spojených států a v červnu 2017 oznámil, že USA odstoupí od pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Smlouva podepsaná 195 zeměmi je podle něj pro Američany neúnosně drahá.

Trump tehdy v projevu uvedl, že plní sliby, které Američanům dal během předvolební kampaně, a hodlá prosazovat jejich zájmy. „Proto, abych mohl naplnit svou povinnost chránit Ameriku a její občany, Spojené státy odstoupí od Pařížské klimatické dohody,“ sdělil.

Trump argumentoval tím, že smlouva zvýhodňuje jiné země na úkor Američanů, vůči jejichž ekonomice je naopak drakonická. Spojené státy tak končí s přispíváním do klimatických fondů, které byly pařížskou dohodou ustanoveny.

Kritikem rozhodnutí je například Kelly Sims Gallagherová, ředitelka Mezinárodního centra pro environmentální politiku na Tuffově univerzitě. „Pokud nemůžete měřit redukci emisí, nemůžete se spolehnout, že země dodržují dohodu,“ uvedla pro Science. „Zrušení CMS je vážnou chybou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...