NASA nenápadně zrušila vědecký program sledující skleníkové plyny

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že ruší program, který za 10 milionů dolarů ročně sledoval uhlík a metan v atmosféře. Tyto dva prvky jsou klíčovými při vzniku skleníkového efektu a mají zásadní dopad na změny klimatu.

Ve čtvrtek o tom informoval mluvčí kosmické agentury. Jednalo se o program nazvaný Carbon Monitoring Systém (neboli CMS); sledoval zdroje a ukládání uhlíku a podle toho pak vytvářel modely ve vysokém rozlišení toků uhlíku na Zemi.

Jako první o tom informoval vědecký časopis Science: „Administrativa prezidenta Trumpa potichu zabila CMS,“ oznámil na webu. Současně tuto změnu označil jako „další z mnoha útoků na klimatologii ze strany Bílého domu“.

V článku se také uvádí, že NASA odmítla poskytnout zdůvodnění pro tento krok kromě obligátních „obav z udržení rozpočtu a důležitějších vědeckých priorit v rámci rozpočtu“. Mluvčí NASA Steve Cole oznámil, že o programu CMS se v návrzích rozpočtů nic nepsalo – a to už od března. Díky tomu „mohla administrativa tento krok udělat“. Na žádost agentury AFP o komentář reagoval Cole tím, že Donald Trump navrhl seškrtat projekt CMS a čtyři vědecké mise zkoumající Zemi už vloni – jedním z nich byl Orbiting Carbon Observatory 3 (OCO-3).

Nakonec to pro tyto čtyři mise dopadlo dobře – Kongres se rozhodl, že je považuje za natolik hodnotné, aby se vešly do rozpočtu schváleného v dubnu 2018. Projekt CMS však mezi nimi nebyl, takže byl zrušen přesně, jak bylo Trumpovou administrativou plánováno. Mluvčí Cole potvrdil, že NASA ještě vědce nechá dokončit výzkum, který v rámci tohoto projektu probíhá, nové plány už však nebudou vznikat.

Trumpova administrativa a klimatická změna

Donald Trump v minulosti mnohokrát kritizoval zprávy vědců o klimatických změnách. Držel se tohoto přístupu i poté, co se stal prezidentem Spojených států a v červnu 2017 oznámil, že USA odstoupí od pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Smlouva podepsaná 195 zeměmi je podle něj pro Američany neúnosně drahá.

Trump tehdy v projevu uvedl, že plní sliby, které Američanům dal během předvolební kampaně, a hodlá prosazovat jejich zájmy. „Proto, abych mohl naplnit svou povinnost chránit Ameriku a její občany, Spojené státy odstoupí od Pařížské klimatické dohody,“ sdělil.

Trump argumentoval tím, že smlouva zvýhodňuje jiné země na úkor Američanů, vůči jejichž ekonomice je naopak drakonická. Spojené státy tak končí s přispíváním do klimatických fondů, které byly pařížskou dohodou ustanoveny.

Kritikem rozhodnutí je například Kelly Sims Gallagherová, ředitelka Mezinárodního centra pro environmentální politiku na Tuffově univerzitě. „Pokud nemůžete měřit redukci emisí, nemůžete se spolehnout, že země dodržují dohodu,“ uvedla pro Science. „Zrušení CMS je vážnou chybou.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 18 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 19 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 20 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 20 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 23 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
25. 6. 2026
Načítání...