NASA chce mít na Měsíci jaderný reaktor. Musí se ale vejít do rakety

NASA chce postavit a dopravit na Měsíc jaderný reaktor. Ten by měl zásobovat lidské posádky po dobu nejméně deseti let. Americká kosmická agentura pro tento cíl vybrala tři společnosti, jež by měly koncept vymyslet, připravit a nakonec realizovat.

V polovině června NASA oznámila, že zadala zakázky společnostem Lockheed Martin, Westinghouse a IX - každá má hodnotu kolem pěti milionů dolarů. To by mělo stačit na vývoj konceptu reaktoru, který by měl mít výkon 40 kilowattů s výdrží nějméně deset let, a to v podmínkách Měsíce. Společnosti na to mají rok.

Mělo by se jednat o takzvaný štěpný reaktor. Ten funguje tak, že štěpí těžká atomová jádra na lehčí jádra a při tom se uvolňuje energie, kterou pak mohou lidé využívat. Stejný typ reaktoru je na Zemi nejrozšířenější, funguje například v našich elektrárnách Temelín nebo Dukovany. Systém musí zahrnovat jádro reaktoru s uranovým palivem a také systém pro přeměnu jaderné energie na využitelnou - tedy elektrickou. 

Podle NASA je štěpný reaktor pro tento druh úkolu ideální. Je ověřen léty praxe, dostatečně odolný a současně má dost velký výkon. Právě kombinace těchto požadavků je klíčová pro to, aby se dal reaktor na Měsíc vůbec dostat.

Sestaven bude už na Zemi a na Měsíc jej následně dopraví kosmická loď - musí mít tedy takové rozměry, aby se do ní vešel. Klíčové požadavky na zařízení je hmotnost do šesti tun a schopnost vměstnat se do válce širokého čtyři metry.

Ambice NASA míří k Marsu

NASA by chtěla reaktor využívat na nabíjení vozítek, vědeckých experimentů i pro životní potřeby astronautů. Navíc by ale také mohl sloužit pro zpracovávání měsíčních zdrojů, jež by se daly přeměnit například na palivo. Jeho konstrukce by měla umožnit, aby se kromě Měsíce mohl později využít i na Marsu.

NASA totiž plánuje, že se lidé vrátí na Měsíc v rámci mise Artemis nejdříve v roce 2025, ale chce také zajistit trvalou lidskou přítomnost na povrchu Měsíce a případně využít Měsíc ke startu k dalším cílům, jako je právě Mars. V plánu má také vybudovat vesmírnou stanici Lunar Gateway, která by měla ležet na oběžné dráze Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 19 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...