NASA chce mít na Měsíci jaderný reaktor. Musí se ale vejít do rakety

NASA chce postavit a dopravit na Měsíc jaderný reaktor. Ten by měl zásobovat lidské posádky po dobu nejméně deseti let. Americká kosmická agentura pro tento cíl vybrala tři společnosti, jež by měly koncept vymyslet, připravit a nakonec realizovat.

V polovině června NASA oznámila, že zadala zakázky společnostem Lockheed Martin, Westinghouse a IX - každá má hodnotu kolem pěti milionů dolarů. To by mělo stačit na vývoj konceptu reaktoru, který by měl mít výkon 40 kilowattů s výdrží nějméně deset let, a to v podmínkách Měsíce. Společnosti na to mají rok.

Mělo by se jednat o takzvaný štěpný reaktor. Ten funguje tak, že štěpí těžká atomová jádra na lehčí jádra a při tom se uvolňuje energie, kterou pak mohou lidé využívat. Stejný typ reaktoru je na Zemi nejrozšířenější, funguje například v našich elektrárnách Temelín nebo Dukovany. Systém musí zahrnovat jádro reaktoru s uranovým palivem a také systém pro přeměnu jaderné energie na využitelnou - tedy elektrickou. 

Podle NASA je štěpný reaktor pro tento druh úkolu ideální. Je ověřen léty praxe, dostatečně odolný a současně má dost velký výkon. Právě kombinace těchto požadavků je klíčová pro to, aby se dal reaktor na Měsíc vůbec dostat.

Sestaven bude už na Zemi a na Měsíc jej následně dopraví kosmická loď - musí mít tedy takové rozměry, aby se do ní vešel. Klíčové požadavky na zařízení je hmotnost do šesti tun a schopnost vměstnat se do válce širokého čtyři metry.

Ambice NASA míří k Marsu

NASA by chtěla reaktor využívat na nabíjení vozítek, vědeckých experimentů i pro životní potřeby astronautů. Navíc by ale také mohl sloužit pro zpracovávání měsíčních zdrojů, jež by se daly přeměnit například na palivo. Jeho konstrukce by měla umožnit, aby se kromě Měsíce mohl později využít i na Marsu.

NASA totiž plánuje, že se lidé vrátí na Měsíc v rámci mise Artemis nejdříve v roce 2025, ale chce také zajistit trvalou lidskou přítomnost na povrchu Měsíce a případně využít Měsíc ke startu k dalším cílům, jako je právě Mars. V plánu má také vybudovat vesmírnou stanici Lunar Gateway, která by měla ležet na oběžné dráze Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 10 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 11 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 14 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 15 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.