NASA chce mít na Měsíci jaderný reaktor. Musí se ale vejít do rakety

NASA chce postavit a dopravit na Měsíc jaderný reaktor. Ten by měl zásobovat lidské posádky po dobu nejméně deseti let. Americká kosmická agentura pro tento cíl vybrala tři společnosti, jež by měly koncept vymyslet, připravit a nakonec realizovat.

V polovině června NASA oznámila, že zadala zakázky společnostem Lockheed Martin, Westinghouse a IX - každá má hodnotu kolem pěti milionů dolarů. To by mělo stačit na vývoj konceptu reaktoru, který by měl mít výkon 40 kilowattů s výdrží nějméně deset let, a to v podmínkách Měsíce. Společnosti na to mají rok.

Mělo by se jednat o takzvaný štěpný reaktor. Ten funguje tak, že štěpí těžká atomová jádra na lehčí jádra a při tom se uvolňuje energie, kterou pak mohou lidé využívat. Stejný typ reaktoru je na Zemi nejrozšířenější, funguje například v našich elektrárnách Temelín nebo Dukovany. Systém musí zahrnovat jádro reaktoru s uranovým palivem a také systém pro přeměnu jaderné energie na využitelnou - tedy elektrickou. 

Podle NASA je štěpný reaktor pro tento druh úkolu ideální. Je ověřen léty praxe, dostatečně odolný a současně má dost velký výkon. Právě kombinace těchto požadavků je klíčová pro to, aby se dal reaktor na Měsíc vůbec dostat.

Sestaven bude už na Zemi a na Měsíc jej následně dopraví kosmická loď - musí mít tedy takové rozměry, aby se do ní vešel. Klíčové požadavky na zařízení je hmotnost do šesti tun a schopnost vměstnat se do válce širokého čtyři metry.

Ambice NASA míří k Marsu

NASA by chtěla reaktor využívat na nabíjení vozítek, vědeckých experimentů i pro životní potřeby astronautů. Navíc by ale také mohl sloužit pro zpracovávání měsíčních zdrojů, jež by se daly přeměnit například na palivo. Jeho konstrukce by měla umožnit, aby se kromě Měsíce mohl později využít i na Marsu.

NASA totiž plánuje, že se lidé vrátí na Měsíc v rámci mise Artemis nejdříve v roce 2025, ale chce také zajistit trvalou lidskou přítomnost na povrchu Měsíce a případně využít Měsíc ke startu k dalším cílům, jako je právě Mars. V plánu má také vybudovat vesmírnou stanici Lunar Gateway, která by měla ležet na oběžné dráze Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...