Fragment sošky keramické venuše starý zhruba šest a půl tisíce let našli v Brně-Tuřanech geologové z Masarykovy univerzity. Venuši objevili při povrchovém sběru, a jak upozornil geolog Petr Gadas, jde v tomto smyslu o unikát.
Geologové v terénu studují suroviny kamenných artefaktů z pravěku. Při té příležitosti občas najdou i něco z keramiky, což byl také tento případ.
Úlomek keramiky si geolog Petr Gadas nejdříve zařadil jako ucho nádoby, kterých v okolí také pár našel. Jeho kolega Antonín Přichystal ho však upozornil na to, že tvar zlomku je charakteristický pro část ženské sošky, a pomohl tak identifikovat výjimečný nález, jenž je spojen s osadou kultury s moravskou malovanou keramikou.
Nález je z konce podzimu loňského roku. Geologové oproti archeologům nesmí dělat výkopové práce. „Víme ale o velké části sídlišť z doby, kdy se zpracovával kámen, takže známe určité lokality, kde se připravoval k dalšímu použití,“ uvedl Gadas. Místo, kde byla soška nalezena, je lokalitou jedné z dílen. To, co by byl možná pro archeology běžný nález, je ale pro geology unikátní.
- Kultura s moravskou malovanou keramikou je označení pro pravěkou neolitickou a eneolitickou kulturu rozšířenou ve střední Evropě v 5. a 4. tisíciletí př. n. l., nazvanou podle charakteristické výzdoby nádob malováním. Vychází z lengyelského kulturního okruhu. Byla rozšířena hlavně na Moravě, ale i v Rakousku, Slezsku a Čechách. První ji rozpoznal v roce 1888 archeolog Jaroslav Palliardi na sídlišti Znojmo-Novosady.
Sto gramů pravěku
Téměř stogramový úlomek o rozměrech zhruba 6,5 centimetru na výšku i na šířku patří mezi venuše střelického typu pojmenované podle Střelic u Znojma, kde byly původně objeveny. Pozůstatky těchto plastik se nalézají v poměrně velké oblasti a jsou jedním z dokladů toho, že lidé mezi sebou v té době čile komunikovali i obchodovali.
Do pravěkého sídliště u Tuřan lidé podle Gadase donášeli velmi vhodnou horninu pro výrobu kamenných nástrojů, a to takzvanou zelenou želešickou břidlici z osm kilometrů vzdálených Želešic.
