V pátek 14. července odstartovala do vesmíru ruská raketa Sojuz 2-1A. Na oběžnou dráhu dopravila víc než půltunovou snímkovací družici Kanopus, pět mikrosatelitů a také 67 drobných cubesatů. A právě jedna z těchto malých družic se nazývá Maják. Mezi profesionálními astronomy budí značné kontroverze.
Maják vypadá jako jakýkoliv jiný cubesat svého typu – jde o tři kostky, uvnitř nich jsou uložené čtyři velké plachty. Když se otevřou, vytvoří tvar čtyřstěnu s plochou čtyři metry čtvereční. Lehoučký materiál této plachty je pokrytý kovovou vrstvičkou, která odráží většinu slunečního světla – autoři sondy mluví o až 95procentní odrazivosti.
Díky tomu bude Maják odrážet zpět na Zemi spoustu světla, stane se zdaleka nejjasnějším lidmi vytvořeným tělesem na oběžné dráze a jedním z vůbec nejjasnějších těles na obloze.
- Zdánlivá hvězdná velikost Majáku by měla dosáhnout magnitudy –10. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má magnitudu –4, Venuše –4,4, Měsíc v úplňku –12,5, Slunce –27. Magnituda je veličina, která udává jasnost objektu (světelného zdroje) na obloze.
Odhady se liší, někteří astronomové mluví o tom, že půjde o třetí nejjasnější objekt na obloze (po Slunci a Měsíci), jiní, že až o čtvrtý nejjasnější (ještě po Venuši). Všechno záleží na tom, jak dobře se podaří plachtu vysunout a jestli se Maják udrží ve správné pozici.
Pokud vše vyjde, bude na obloze nějakou dobu zářit extrémně jasná hvězda, kterou vyrobil člověk. Družice by navíc měla velmi rychle rotovat kolem své osy, díky čemuž bude na obloze výrazně blikat – pochopitelně, když všechno bude fungovat. Což řada expertů na astronautiku zpochybňuje.
Autorem družice je Moskevská státní strojírenská univerzita, partnery projektu jsou agentury Roskosmos i Glavkosmos, finance na ni získali vědci především díky ruskému kickstartovému programu Boomstarter – asi 30 tisíc dolarů.
Družice Maják nemá příliš velké vědecké ambice – plachta by měla otestovat, jak by se jednou mohl z oběžné dráhy odstraňovat kosmický odpad. Ale primárně má ukázat, jak krásná je obloha a jak důležité je ji zkoumat.
Názory astronomů: Reklama, hloupost, úchylka
Zní to hezky, ale mnoho astronomů proti projektu protestuje. Vadí jim především to, že takto jasný objekt na oběžné dráze naruší spoustu pozorování, na něž se vědci spoléhají. Současně je podle kritiků projektu sporné, zda je něco takového vůbec etické: v podstatě jde jen o reklamu a marketing a je otázkou, zda něco takového na oběžnou dráhu patří.
„Vědecká komunita bojuje o co nejtemnější oblohu. A teď to může narušit jakási nesmyslná hloupost – to mi trhá srdce,“ postěžoval si například Nick Howes z Kielder Observatory v Northumberlandu.
Podobně negativně se k projektu staví i někteří čeští astronomové. „Snahy, aby bylo něco na oběžné dráze dobře vidět či dokonce aby to mělo za cíl osvětlovat odraznými plochami v noci část zemského povrchu, tady už byly a jsou opakovaně. Považuji to za naprostou úchylku,“ říká Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Uvědomuje si přitom propagační a popularizační potenciál takového projektu pro kosmonautiku v době, kdy lidstvo má jiné starosti a tento obor trochu opomíjí.
„Ale je třeba si uvědomit, že stejně jako se snažíme nepoškozovat si životní prostředí tady na Zemi, neměli bychom využívat oběžnou dráhu k tomu, abychom postupně přicházeli o přirozený pohled na vesmír,“ dodává Suchan, který předsedá odborné skupině k problematice světelného znečištění v rámci České astronomické společnosti. „Nechci se dožít doby, kdy bude lidstvo řešit světelné znečištění nejen tady ze Země, ale i z oběžné dráhy,“ uzavírá.
