První plovoucí jaderná elektrárna na světě Akademik Lomonosov v pátek před polednem zvedla kotvy a zamířila na Čukotku. Vypadá jako normální loď, navzdory reaktorům umístěným uvnitř. Ruské plavidlo vyrazilo na cestu z přístavu Murmansk.
Na moře vyrazila z Ruska první plovoucí jaderná elektrárna
Remorkéry odtáhnou 144 dlouhé a 30 metrů široké plavidlo bez vlastního pohonu asi po čtyři tisíce kilometrů dlouhé trase na severovýchod Ruska. Později v letošním roce bude elektřina vyráběná u pobřeží Čukotky zásobovat energií nejsevernější ruské město Pevek a tamní zařízení na těžbu ropy a zemního plynu, uvedl Rosatom. Projekt je součástí plánu ruské vlády oživit odlehlý, ale na suroviny bohatý region, kam se jen složitě dostává energie.
Konstrukce připomíná obrovské atomové ledoborce, které se už desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Kritici ovšem varují před možnou katastrofou v Severním ledovém oceánu a zařízení označují za „plovoucí Černobyl“ nebo „nukleární Titanic“.
Náměstek náčelníka plovoucí elektrárny Dmitrij Alexejenko zato ujišťuje o její bezpečnosti. „Může vydržet i tu nejsilnější vlnu tsunami a je nepotopitelná,“ tvrdí.
Inženýr Vladimir Iriminku, který má na Akademiku Lomonosovovi na starosti ochranu životního prostředí, pak tvrdí, že plovoucí jaderné elektrárny přinášejí mnoho výhod. „Odlehlé regiony z nich mohou profitovat, aniž by na sebe vzaly nějaké velké závazky,“ říká.
Náklady na námořní jadernou elektrárnu Rusko nikdy neuvedlo. Akademik Lomonosov má vyrábět zhruba 70 megawattů elektřiny, které budou následně napájet lokální sítě. Má být tedy s to zaručit energii pro město s asi 100 tisíci obyvateli. Pevek má přitom podle dostupných údajů pouze zhruba čtyři tisíce obyvatel, většina energie se využije pro průmysl.
Stávající elektrárna v regionu Bilibino stojí na permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdě, je zastaralá a může být hrozbou pro životní prostředí. Změny klimatu přitom způsobují tání permafrostu, a tedy ohrožují i toto zařízení na výrobu elektřiny.
Rusko jádru věří
Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než 30 jaderných zdrojů.
Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Rosatom, který po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku.
Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou elektrárnu začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.
Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.