Na moře vyrazila z Ruska první plovoucí jaderná elektrárna

První plovoucí jaderná elektrárna na světě Akademik Lomonosov v pátek před polednem zvedla kotvy a zamířila na Čukotku. Vypadá jako normální loď, navzdory reaktorům umístěným uvnitř. Ruské plavidlo vyrazilo na cestu z přístavu Murmansk.

Remorkéry odtáhnou 144 dlouhé a 30 metrů široké plavidlo bez vlastního pohonu asi po čtyři tisíce kilometrů dlouhé trase na severovýchod Ruska. Později v letošním roce bude elektřina vyráběná u pobřeží Čukotky zásobovat energií nejsevernější ruské město Pevek a tamní zařízení na těžbu ropy a zemního plynu, uvedl Rosatom. Projekt je součástí plánu ruské vlády oživit odlehlý, ale na suroviny bohatý region, kam se jen složitě dostává energie.

Konstrukce připomíná obrovské atomové ledoborce, které se už desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Kritici ovšem varují před možnou katastrofou v Severním ledovém oceánu a zařízení označují za „plovoucí Černobyl“ nebo „nukleární Titanic“.

Náměstek náčelníka plovoucí elektrárny Dmitrij Alexejenko zato ujišťuje o její bezpečnosti. „Může vydržet i tu nejsilnější vlnu tsunami a je nepotopitelná,“ tvrdí.

Inženýr Vladimir Iriminku, který má na Akademiku Lomonosovovi na starosti ochranu životního prostředí, pak tvrdí, že plovoucí jaderné elektrárny přinášejí mnoho výhod. „Odlehlé regiony z nich mohou profitovat, aniž by na sebe vzaly nějaké velké závazky,“ říká.

Náklady na námořní jadernou elektrárnu Rusko nikdy neuvedlo. Akademik Lomonosov má vyrábět zhruba 70 megawattů elektřiny, které budou následně napájet lokální sítě. Má být tedy s to zaručit energii pro město s asi 100 tisíci obyvateli. Pevek má přitom podle dostupných údajů pouze zhruba čtyři tisíce obyvatel, většina energie se využije pro průmysl.

Stávající elektrárna v regionu Bilibino stojí na permafrostu, tedy věčně zmrzlé půdě, je zastaralá a může být hrozbou pro životní prostředí. Změny klimatu přitom způsobují tání permafrostu, a tedy ohrožují i toto zařízení na výrobu elektřiny.

Rusko jádru věří

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě ustupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než 30 jaderných zdrojů.

Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách. Rosatom, který po celém světě zaměstnává na 250 tisíc lidí, plánuje výstavbu jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku. 

Pokud bude projekt plovoucí elektrárny úspěšný, mohly by vzniknout další. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce. Podobnou elektrárnu začala stavět koncem roku 2016 také Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako svým způsobem plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
před 22 hhodinami

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026
Načítání...