Na Měsíc chce letět 12 tisíc Američanů. Přihlásili se NASA do programu Artemis

Více než 12 tisíc Američanů projevilo zájem zúčastnit se výběru nové generace astronautů amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) pro plánované lety na Měsíc a poté i na Mars. Vesmírná agentura o tom informovala na svém webu.

„Více než 12 tisíc lidí se přihlásilo do výběru příští třídy astronautů NASA, což ukázalo silný národní zájem zúčastnit se realizace amerického plánu na průzkum Měsíce a učinit další velký skok lidstva –⁠ poslat lidskou výpravu na Mars,“ napsala NASA.

Americká vesmírná agentura přijímala žádosti o zařazení do výběru astronautů od 2. do 31. března. Žádosti podle NASA přišly ze všech států USA včetně federálního distriktu s hlavním městem Washingtonem a čtyř území pod americkou správou. Týmy odborníků už začaly z velkého množství zájemců pečlivě vybírat kandidáty, jejichž počet se bude postupně zužovat.

Jde o druhé největší množství zájemců o nábor do týmu astronautů NASA. Vůbec nejvíce lidí, 18 300, se přihlásilo do výběru, z něhož vzešli noví astronauti letos v lednu.

Artemis míří na Měsíc

NASA loni na jaře oznámila, že nový americký program výzkumu Měsíce dostal název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Loď do vesmíru vynese nová raketa SLS (Space Launch System).

Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou. Třetí etapa (Artemis 3) už zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Tento postupně se rozvíjející program Artemis pak bude přípravou pro vyslání lidí na Mars. To by se mohlo uskutečnit někdy v polovině třicátých let. Zatím ale není jisté, jaký dopad bude na tento program mít současná pandemie nemoci COVID-19, některé drahé programy už totiž NASA odložila, utlumila nebo zpomalila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...