Na Faerských ostrovech začal lov velryb. Tradiční Grindadráp vyvolává kontroverze

Předposlední květnový den zemřelo v zátoce Tórshavn 145 kulohlavců a sedm plískavic plochočelých. Nebyla to nehoda ani náhoda, obyvatelé Faerských ostrovů osobně zvířata pozabíjeli. Jedná se o tradici, která na ostrovech existuje nejméně od roku 1584 a probíhá od konce května přes letní měsíce.

Každoroční zabíjení kulohlavců se označuje jako Grindadráp. Každoročně při něm zahyne kolem 800 zvířat. Místní je nezabíjejí z legrace nebo radost z lovu, z kulohlavců spotřebují téměř všechno.

Hlavním důvodem lovu je maso těchto mořských savců – dospělý kulohlavec může vážit až 4,5 tuny, takže z každého zvířete se může získat až několik stovek kilogramů masa. Kromě masa se ale využívá také tuk nebo vnitřnosti.

Faerské ostrovy nejsou bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou.

„Velrybářství je přirozenou součástí života na Faerských ostrovech. Mezinárodně je uznáno, že lov kulohlavců je u nás plně udržitelný,“ uvedl pro britský deník Metro Páll Nolsøe, mluvčí faerského ministerstva zahraničí a obchodu.

Kontroverzní tradice

Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.

Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.

Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut.

Velryby to neohrožuje

První záznamy o této tradici pocházejí z konce 16. století, od té doby se vedou záznamy o všech ulovených zvířatech. Díky tomu i skutečnosti, že populace kulohlavců je dobře zmapovaná, mořští biologové vědí, že tento lov opravdu není pro zvířata ohrožením.

V současné době se množství těchto tvorů odhaduje na 778 tisíc exemplářů v severním Atlatiku, v okolí Faerských ostrovů jich žije kolem 100 tisíc. Necelých osm stovek ulovených zvířat nemůže tak velkou a zatím stabilní populaci nijak ohrozit.

Protesty proti zabíjení

V posledních letech ale přibývá mezinárodních protestů, které se proti této tradici bouří. Například roku 2017 ochránci přírody potřísnili sochu Malé mořské víly v dánské metropoli Kodani červenou barvou a zanechali na chodníku před ní nápis, v němž Dánsko vyzvali, aby chránilo velryby u pobřeží Faerských ostrovů.

V Dánsku, jehož jsou Faerské ostrovy součástí, je lov velryb zakázán. Ostrovy jsou ale autonomní provincií této evropské země a její právo masový lov kulohlavců černých v rámci staré tradice povoluje.

V roce 2014 se zase pokusili lov narušit ochránci z organizace Sea Shepherd. Soud na Faerských ostrovech jich šest shledal vinnými z pokusu zabránit tradici a každému z nich udělil pokutu 1000 faerských korun (zhruba 3500 českých korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...