Na Faerských ostrovech začal lov velryb. Tradiční Grindadráp vyvolává kontroverze

Předposlední květnový den zemřelo v zátoce Tórshavn 145 kulohlavců a sedm plískavic plochočelých. Nebyla to nehoda ani náhoda, obyvatelé Faerských ostrovů osobně zvířata pozabíjeli. Jedná se o tradici, která na ostrovech existuje nejméně od roku 1584 a probíhá od konce května přes letní měsíce.

Každoroční zabíjení kulohlavců se označuje jako Grindadráp. Každoročně při něm zahyne kolem 800 zvířat. Místní je nezabíjejí z legrace nebo radost z lovu, z kulohlavců spotřebují téměř všechno.

Hlavním důvodem lovu je maso těchto mořských savců – dospělý kulohlavec může vážit až 4,5 tuny, takže z každého zvířete se může získat až několik stovek kilogramů masa. Kromě masa se ale využívá také tuk nebo vnitřnosti.

Faerské ostrovy nejsou bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou.

„Velrybářství je přirozenou součástí života na Faerských ostrovech. Mezinárodně je uznáno, že lov kulohlavců je u nás plně udržitelný,“ uvedl pro britský deník Metro Páll Nolsøe, mluvčí faerského ministerstva zahraničí a obchodu.

Kontroverzní tradice

Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.

Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.

Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut.

Velryby to neohrožuje

První záznamy o této tradici pocházejí z konce 16. století, od té doby se vedou záznamy o všech ulovených zvířatech. Díky tomu i skutečnosti, že populace kulohlavců je dobře zmapovaná, mořští biologové vědí, že tento lov opravdu není pro zvířata ohrožením.

V současné době se množství těchto tvorů odhaduje na 778 tisíc exemplářů v severním Atlatiku, v okolí Faerských ostrovů jich žije kolem 100 tisíc. Necelých osm stovek ulovených zvířat nemůže tak velkou a zatím stabilní populaci nijak ohrozit.

Protesty proti zabíjení

V posledních letech ale přibývá mezinárodních protestů, které se proti této tradici bouří. Například roku 2017 ochránci přírody potřísnili sochu Malé mořské víly v dánské metropoli Kodani červenou barvou a zanechali na chodníku před ní nápis, v němž Dánsko vyzvali, aby chránilo velryby u pobřeží Faerských ostrovů.

V Dánsku, jehož jsou Faerské ostrovy součástí, je lov velryb zakázán. Ostrovy jsou ale autonomní provincií této evropské země a její právo masový lov kulohlavců černých v rámci staré tradice povoluje.

V roce 2014 se zase pokusili lov narušit ochránci z organizace Sea Shepherd. Soud na Faerských ostrovech jich šest shledal vinnými z pokusu zabránit tradici a každému z nich udělil pokutu 1000 faerských korun (zhruba 3500 českých korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 37 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 11 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...