Na Faerských ostrovech začal lov velryb. Tradiční Grindadráp vyvolává kontroverze

Předposlední květnový den zemřelo v zátoce Tórshavn 145 kulohlavců a sedm plískavic plochočelých. Nebyla to nehoda ani náhoda, obyvatelé Faerských ostrovů osobně zvířata pozabíjeli. Jedná se o tradici, která na ostrovech existuje nejméně od roku 1584 a probíhá od konce května přes letní měsíce.

Každoroční zabíjení kulohlavců se označuje jako Grindadráp. Každoročně při něm zahyne kolem 800 zvířat. Místní je nezabíjejí z legrace nebo radost z lovu, z kulohlavců spotřebují téměř všechno.

Hlavním důvodem lovu je maso těchto mořských savců – dospělý kulohlavec může vážit až 4,5 tuny, takže z každého zvířete se může získat až několik stovek kilogramů masa. Kromě masa se ale využívá také tuk nebo vnitřnosti.

Faerské ostrovy nejsou bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou.

„Velrybářství je přirozenou součástí života na Faerských ostrovech. Mezinárodně je uznáno, že lov kulohlavců je u nás plně udržitelný,“ uvedl pro britský deník Metro Páll Nolsøe, mluvčí faerského ministerstva zahraničí a obchodu.

Kontroverzní tradice

Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.

Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.

Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut.

Velryby to neohrožuje

První záznamy o této tradici pocházejí z konce 16. století, od té doby se vedou záznamy o všech ulovených zvířatech. Díky tomu i skutečnosti, že populace kulohlavců je dobře zmapovaná, mořští biologové vědí, že tento lov opravdu není pro zvířata ohrožením.

V současné době se množství těchto tvorů odhaduje na 778 tisíc exemplářů v severním Atlatiku, v okolí Faerských ostrovů jich žije kolem 100 tisíc. Necelých osm stovek ulovených zvířat nemůže tak velkou a zatím stabilní populaci nijak ohrozit.

Protesty proti zabíjení

V posledních letech ale přibývá mezinárodních protestů, které se proti této tradici bouří. Například roku 2017 ochránci přírody potřísnili sochu Malé mořské víly v dánské metropoli Kodani červenou barvou a zanechali na chodníku před ní nápis, v němž Dánsko vyzvali, aby chránilo velryby u pobřeží Faerských ostrovů.

V Dánsku, jehož jsou Faerské ostrovy součástí, je lov velryb zakázán. Ostrovy jsou ale autonomní provincií této evropské země a její právo masový lov kulohlavců černých v rámci staré tradice povoluje.

V roce 2014 se zase pokusili lov narušit ochránci z organizace Sea Shepherd. Soud na Faerských ostrovech jich šest shledal vinnými z pokusu zabránit tradici a každému z nich udělil pokutu 1000 faerských korun (zhruba 3500 českých korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 3 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 5 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...