Na Faerských ostrovech začal lov velryb. Tradiční Grindadráp vyvolává kontroverze

Předposlední květnový den zemřelo v zátoce Tórshavn 145 kulohlavců a sedm plískavic plochočelých. Nebyla to nehoda ani náhoda, obyvatelé Faerských ostrovů osobně zvířata pozabíjeli. Jedná se o tradici, která na ostrovech existuje nejméně od roku 1584 a probíhá od konce května přes letní měsíce.

Každoroční zabíjení kulohlavců se označuje jako Grindadráp. Každoročně při něm zahyne kolem 800 zvířat. Místní je nezabíjejí z legrace nebo radost z lovu, z kulohlavců spotřebují téměř všechno.

Hlavním důvodem lovu je maso těchto mořských savců – dospělý kulohlavec může vážit až 4,5 tuny, takže z každého zvířete se může získat až několik stovek kilogramů masa. Kromě masa se ale využívá také tuk nebo vnitřnosti.

Faerské ostrovy nejsou bez tohoto zdroje potravy samostatné, drsné podmínky neumožňují jinak získat dostatečné množství masa. Lov kulohlavců je místní tradice, která funguje v rámci komunity – získané maso se v drtivé většině neprodává, ale místní ho sdílí mezi sebou.

„Velrybářství je přirozenou součástí života na Faerských ostrovech. Mezinárodně je uznáno, že lov kulohlavců je u nás plně udržitelný,“ uvedl pro britský deník Metro Páll Nolsøe, mluvčí faerského ministerstva zahraničí a obchodu.

Kontroverzní tradice

Přesto budí tato tradice mnoho kontroverzí. Spočívá hlavně ve způsobu, jakým lov probíhá. Když se velryby dostanou do zátok Faerských ostrovů, místní lidé je pomocí lodí a člunů obklíčí a zabrání jim v úniku na volné moře.

Potom zvířata naženou na mělčinu. Lovci jim zaseknou do dýchacího otvoru hák, pomocí něhož je povytáhnou do hloubky, kde se kulohlavci už nemohou bránit. Pak je velrybáři zabijí jedinou ranou speciálního kopí do páteře.

Podle řady výzkumů jde o smrt zcela bezbolestnou a rychlou, velryba umírá během několika sekund. Na záběrech však vypadá zabíjení velmi dramaticky – voda oceánu se zbarví do ruda, lovci se v ní brodí a kolem nich leží obrovské množství mrtvých zvířat. Ve skutečnosti trvá celá situace jen kolem deseti minut.

Velryby to neohrožuje

První záznamy o této tradici pocházejí z konce 16. století, od té doby se vedou záznamy o všech ulovených zvířatech. Díky tomu i skutečnosti, že populace kulohlavců je dobře zmapovaná, mořští biologové vědí, že tento lov opravdu není pro zvířata ohrožením.

V současné době se množství těchto tvorů odhaduje na 778 tisíc exemplářů v severním Atlatiku, v okolí Faerských ostrovů jich žije kolem 100 tisíc. Necelých osm stovek ulovených zvířat nemůže tak velkou a zatím stabilní populaci nijak ohrozit.

Protesty proti zabíjení

V posledních letech ale přibývá mezinárodních protestů, které se proti této tradici bouří. Například roku 2017 ochránci přírody potřísnili sochu Malé mořské víly v dánské metropoli Kodani červenou barvou a zanechali na chodníku před ní nápis, v němž Dánsko vyzvali, aby chránilo velryby u pobřeží Faerských ostrovů.

V Dánsku, jehož jsou Faerské ostrovy součástí, je lov velryb zakázán. Ostrovy jsou ale autonomní provincií této evropské země a její právo masový lov kulohlavců černých v rámci staré tradice povoluje.

V roce 2014 se zase pokusili lov narušit ochránci z organizace Sea Shepherd. Soud na Faerských ostrovech jich šest shledal vinnými z pokusu zabránit tradici a každému z nich udělil pokutu 1000 faerských korun (zhruba 3500 českých korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 4 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 6 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 8 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 11 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...