Muž z Wu-chanu se koronaviru nemůže zbavit už dva měsíce. Možný návrat nemoci vyvolává obavy

Na začátku února zjistil, že má koronavirus. Léčil se ve dvou nemocnicích a poté byl převezen do izolace. Tu nyní tráví v bytě v karanténním centru v průmyslové části čínského Wu-chanu, ve kterém se nový koronavirus objevil v prosinci minulého roku vůbec poprvé. Po více než dvou měsících ale testy tvrdí, že je na koronavirus stále pozitivní, popisuje Reuters zkušenost jednoho z pacientů, kterým se nedaří koronaviru zbavit.

„Už opravdu nemůžu,“ říká zoufalý muž, který kvůli svému problému vyhledal pomoc psycholožky a uvažoval i o sebevraždě. Odpověď na otázku, proč má stejně jako někteří další pacienti po tak dlouhé době koronavirus stále v těle, je záhada, která nedává spát čínským lékařům zabývajícím se onemocněním COVID-19. Podle odborníků z Wu-chanu lidí, kteří nemají žádné příznaky, ale testy u nich přesto přítomnost viru stále prokazují, přibývá.

Co se zdravými lidmi, kteří mají virus stále v těle?

Přestože se Číně povedlo šíření viru zpomalit, lidé s přetrvávajícími pozitivními testy představují jednu z největších výzev v další fázi boje proti pandemii. Všichni tito pacienti měli ve chvíli, kdy nemoc překonali, na koronavirus negativní test, ale později byl výsledek opět pozitivní. U mnoha to bylo po 50 nebo 60 dnech, u některých i po 70 dnech od chvíle, kdy u nich byl koronavirus poprvé diagnostikován, říkají wuchanští lékaři.

Fakt, že u některých lidí virus přetrvává, znepokojuje celý svět. Mnoho zemí se totiž chystá uvolnit omezení pohybu a vrátit se k původní ekonomické aktivitě. Doporučená délka izolace poté, co byla osoba koronaviru vystavená, je po celém světě 14 dní. Nyní se ale ukazuje, že virus může u některých přetrvat déle. Podle čínských zdravotnických organizací však zatím neexistují důkazy, že by tito lidé mohli ostatní nakazit.

Čína zatím nepublikovala statistiku s údaji o počtu lidí, u kterých se koronavirus prokáže opakovaně, podle zpráv z médií a informací, které má Reuters od čínských nemocnic, jich ale jsou nejméně desítky. V Jižní Koreji je takových případů přes 90.

Záhada, na kterou zatím věda nemá odpověď

Pro objasnění tohoto jevu existuje několik teorií. Někteří odborníci tvrdí, že tito pacienti se mohli virem nakazit opakovaně, což by ovšem vyvracelo přesvědčení, že člověk si na nemoc COVID-19 po jejím překonání vytvoří protilátky.

Wuchanský lékař Čao Jen se ale domnívá, že tato možnost není pravděpodobná, i když pro její vyvrácení nemá důkazy. „Ti lidé jsou v nemocnicích pod pečlivým dohledem a po propuštění si uvědomují riziko, takže zůstávají v izolaci,“ říká.

Také ředitel korejského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí tvrdí, že je pravděpodobnější, že virus v organismu těchto pacientů přetrval a v určité chvíli se reaktivoval. Někteří čínští a jihokorejští zdravotníci se domnívají, že v těle těchto pacientů přetrvává nízké množství viru, které nepředstavuje riziko pro pacienta ani pro jeho okolí.

Paul Hunter, který působí na Univerzitě Východní Anglie, tvrdí, že velmi pomalé odbourávání viru bylo dříve v případě jiných onemocnění pozorováno u pacientů s nízkou imunitou. Jihokorejské úřady například v roce 2015 uvedly, že pacient s blízkovýchodním syndromem virového onemocnění dýchacích cest (MERS-CoV), který kromě toho trpěl rakovinou mízních uzlin, vykazoval přítomnost viru v těle ještě po 116 dnech.

Nekončící boj s koronavirem pro tyto pacienty představuje obrovskou psychickou zátěž. Obyvatelé wuchanského karanténního centra v něm musí strávit nejméně 28 dní a mohou ho opustit až ve chvíli, kdy mají dvakrát po sobě negativní výsledek testu. „Cítím se dobře a nemám žádné příznaky, ale testy znovu a znovu tvrdí, že jsem na koronavirus pozitivní,“ říká jeden muž v centru. Od konce února se nechal otestovat již desetkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 21 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...