Muž z Wu-chanu se koronaviru nemůže zbavit už dva měsíce. Možný návrat nemoci vyvolává obavy

Na začátku února zjistil, že má koronavirus. Léčil se ve dvou nemocnicích a poté byl převezen do izolace. Tu nyní tráví v bytě v karanténním centru v průmyslové části čínského Wu-chanu, ve kterém se nový koronavirus objevil v prosinci minulého roku vůbec poprvé. Po více než dvou měsících ale testy tvrdí, že je na koronavirus stále pozitivní, popisuje Reuters zkušenost jednoho z pacientů, kterým se nedaří koronaviru zbavit.

„Už opravdu nemůžu,“ říká zoufalý muž, který kvůli svému problému vyhledal pomoc psycholožky a uvažoval i o sebevraždě. Odpověď na otázku, proč má stejně jako někteří další pacienti po tak dlouhé době koronavirus stále v těle, je záhada, která nedává spát čínským lékařům zabývajícím se onemocněním COVID-19. Podle odborníků z Wu-chanu lidí, kteří nemají žádné příznaky, ale testy u nich přesto přítomnost viru stále prokazují, přibývá.

Co se zdravými lidmi, kteří mají virus stále v těle?

Přestože se Číně povedlo šíření viru zpomalit, lidé s přetrvávajícími pozitivními testy představují jednu z největších výzev v další fázi boje proti pandemii. Všichni tito pacienti měli ve chvíli, kdy nemoc překonali, na koronavirus negativní test, ale později byl výsledek opět pozitivní. U mnoha to bylo po 50 nebo 60 dnech, u některých i po 70 dnech od chvíle, kdy u nich byl koronavirus poprvé diagnostikován, říkají wuchanští lékaři.

Fakt, že u některých lidí virus přetrvává, znepokojuje celý svět. Mnoho zemí se totiž chystá uvolnit omezení pohybu a vrátit se k původní ekonomické aktivitě. Doporučená délka izolace poté, co byla osoba koronaviru vystavená, je po celém světě 14 dní. Nyní se ale ukazuje, že virus může u některých přetrvat déle. Podle čínských zdravotnických organizací však zatím neexistují důkazy, že by tito lidé mohli ostatní nakazit.

Čína zatím nepublikovala statistiku s údaji o počtu lidí, u kterých se koronavirus prokáže opakovaně, podle zpráv z médií a informací, které má Reuters od čínských nemocnic, jich ale jsou nejméně desítky. V Jižní Koreji je takových případů přes 90.

Záhada, na kterou zatím věda nemá odpověď

Pro objasnění tohoto jevu existuje několik teorií. Někteří odborníci tvrdí, že tito pacienti se mohli virem nakazit opakovaně, což by ovšem vyvracelo přesvědčení, že člověk si na nemoc COVID-19 po jejím překonání vytvoří protilátky.

Wuchanský lékař Čao Jen se ale domnívá, že tato možnost není pravděpodobná, i když pro její vyvrácení nemá důkazy. „Ti lidé jsou v nemocnicích pod pečlivým dohledem a po propuštění si uvědomují riziko, takže zůstávají v izolaci,“ říká.

Také ředitel korejského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí tvrdí, že je pravděpodobnější, že virus v organismu těchto pacientů přetrval a v určité chvíli se reaktivoval. Někteří čínští a jihokorejští zdravotníci se domnívají, že v těle těchto pacientů přetrvává nízké množství viru, které nepředstavuje riziko pro pacienta ani pro jeho okolí.

Paul Hunter, který působí na Univerzitě Východní Anglie, tvrdí, že velmi pomalé odbourávání viru bylo dříve v případě jiných onemocnění pozorováno u pacientů s nízkou imunitou. Jihokorejské úřady například v roce 2015 uvedly, že pacient s blízkovýchodním syndromem virového onemocnění dýchacích cest (MERS-CoV), který kromě toho trpěl rakovinou mízních uzlin, vykazoval přítomnost viru v těle ještě po 116 dnech.

Nekončící boj s koronavirem pro tyto pacienty představuje obrovskou psychickou zátěž. Obyvatelé wuchanského karanténního centra v něm musí strávit nejméně 28 dní a mohou ho opustit až ve chvíli, kdy mají dvakrát po sobě negativní výsledek testu. „Cítím se dobře a nemám žádné příznaky, ale testy znovu a znovu tvrdí, že jsem na koronavirus pozitivní,“ říká jeden muž v centru. Od konce února se nechal otestovat již desetkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 15 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 18 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 20 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 22 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...