Muskova miniponorka v Thajsku nepomůže, může však zachraňovat ve vesmíru

Elon Musk nabídl thajským záchranářům miniponorku, která by mohla pomoci zachránit uvězněné chlapce z jeskynního systému. Na místo s ní dorazil osobně v úterý 10. července.

„Je vytvořena z raketových součástek a pojmenována Divočák po fotbalovém týmu chlapců,“ napsal podnikatel na Twitteru. S největší pravděpodobností nebude k záchraně chlapců vůbec využitá – pro manipulaci v těsném jeskynním systému je nepraktická; přesto zřejmě nějaký smysl mít bude.

„S nějakými úpravami by mohla fungovat jako únikový model ve vesmíru,“ oznámil Musk, šéf společnosti SpaceX, včera na Twitteru.

Akce a reakce

Hned, jak se ukázalo, že mladí fotbalisté a jejich trenér jsou naživu, oslovili Elona Muska na Twitteru jeho fanoušci s dotazem, jak může technologicky nejvyspělejší společnost světa dětem uvězněným v jeskyni pomoci. Musk okamžitě reagoval a s pomocí několika inženýrů z jeho společností Boring Company a SpaceX na řešení začal pracovat.

Zpočátku zvažovali něco jako nafukovací trubice, které by vytvořily v jeskynních chodbách tunely – těmi by chlapce protáhli ven. Když tuto myšlenku opustili, zaměřili se na miniponorku. Muskův tým začal pracovat na malé ponorce velké akorát tak pro malého chlapce. Základem je trubice na přenos kyslíku, která původně vznikla pro raketu Falcon 9. Na vnější straně jsou umístěné kyslíkové nádrže, vlastní pohon nemá – jen několik madel na bocích.

Musk nechal ponorku testovat v potápěčských bazénech v losangeleské škole Palisades Charter High School – okamžitě po jejich úspěchu byla naložena do letadla a po sedmnáctihodinovém letu přistála v Thajsku.

Mezitím v Thajsku

V té době se ale situace v zatopené jeskyni začala komplikovat. Předpovědi počasí říkaly, že monzuny přinesou do oblasti silné deště a hrozí tedy další zatopení jeskyní. Přesto, jak rychle Muskův tým na miniponorce pracoval, nestačilo to; bylo potřeba dostat chlapce z jeskyně co nejdříve.

Na ponorku se nedalo čekat, podle zpráv v tisku by navíc byla pro úzké chodby příliš neobratná. Negativně se k tomuto záměru vyjádřil ve vysílání ČT24 také Michal Novák ze Speleologické záchranné služby: „Hodnotím to jako science fiction. Když si představíme, že mají potíže projít, sundávají si lahve ze zad, mají je před sebou,“ upozornil.

Test průnikem úzkou chodbou:

Musk v úterý oznámil, že nepokládá energii vynaloženou na vývoj miniponorky za ztracenou, i kdyby nebyla v Thajsku vůbec použita. Koncept, který při jejím bleskovém vývoji využil, se bude hodit při dalších možných záchranných operacích na Zemi – ale také možná ve vesmíru.

Ještě důležitější ale podle komentářů v odborném tisku je, jak rychle a pohotově dokázal Musk zareagovat, a také to, jak ideálně funguje crowdsourcing ve vývoji a výrobě tak složitého tělesa, jako miniponorka. Musk se současně se světem rozdělil o většinu projektové dokumentace, která je zásadní pro vývoj dalších podobných plavidel.

Proč to dělá?

Elon Musk dokáže velmi obratně spojit marketingové kampaně s opravdovou pomocí. V současné době se mu rozhodně pozitivní PR hodí – v polovině června oznámil, že jeho společnost Tesla propustí 3600 zaměstnanců, což představuje zhruba devět procent jeho pracovní síly. Firma se tak snaží omezit náklady a zlepšit hospodaření, argumentoval Musk. Propuštění má podle něj i pomoci zjednodušit strukturu řízení společnosti.

Propuštění se má dotknout hlavně zaměstnanců v administrativě, protože firma se snaží snížit náklady, ale zároveň neohrozit výrobu svého vozu Model 3 určeného pro masový trh.

Musk upozornil, že rozhodnutí je motivováno hlavně snahou vrátit se k ziskovému hospodaření. Dodal, že firma dál bude potřebovat další zaměstnance do výroby. Tesla za 15 let svého fungování nikdy nevykázala roční zisk. Za dobu téměř osmi let, kdy je veřejně obchodovanou společností, vykázala zisk jen ve dvou čtvrtletích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 15 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 18 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 20 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 22 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...