Chlapcům uvězněným v thajské jeskyni se přetáčí biologické hodiny

10 minut
Záchrana chlapců z thajské jeskyně
Zdroj: ČT24

Co z hlediska fyzického i duševního zdraví chybí chlapcům uzavřeným v thajské jeskyni nejvíc? Problémem je nedostatek světla, jako riziko vypadá i možná infekce z vnějšího prostředí.

„Člověk bez jídla vydrží i týdny,“ uvedl Jaroslav Provázek, báňský záchranář a potápěč. Mnohem důležitější jsou podle něj další faktory spojené s výdejem energie – tedy to, jak chlapci v jeskyni energii ztrácejí.

V každém případě je důležité, aby potrava, kterou nyní děti uvězněné v jeskyni dostanou, byla pečlivě vybraná. „Musí to být potraviny, které neblokují látkovou výměnu v těle, rozhodně by tam neměly být třeba luštěniny a další plynující potraviny. Důležité je dodávat vitaminy, vitaminy, vitaminy,“ zdůrazňuje expert na záchranářské práce.

Temnota vše komplikuje

Z nedostatku světla vzniká nemoc, které se laicky říká mrkavost. „Bude určitě problém adaptovat chlapce na běžné světlo, ale s tím si určitě záchranáři poradí,“ věří Provázek. Jejich výhodou je, že jde o dobře trénované chlapce, takže by to měli zvládnout.

Typická je ztráta pojmu o čase a tom, jak se mění. Není náhodou, že právě jedna z prvních otázek, které chlapci svým zachráncům položili, byla „jaký je dnes den“. Tento fenomén je známý z mnoha jiných případů lidí, kteří podobně uvázli v temnotě. Klasický a velmi dobře popsaný je případ francouzského geologa Michela Siffreho, který byl roku 1962 dobrovolně zavřený dva měsíce v ledovcové jeskyni nedaleko Nice.

Neměl přístup ke kalendáři, hodinám ani světlu, takže nechal své tělo, aby se řídilo svými vnitřními hodinami. O všem vedl pečlivé až pedantské záznamy – vždy z jeskyně telefonoval těsně poté, co se probudil, a před tím, než usnul. Ukázalo se, že délka jeho dne se změnila z klasických 24 hodin na 24 hodin a 30 minut. Podobné údaje byly naměřené také u lidí, kteří jsou zcela slepí – také u nich se podle výzkumů mění délka dne k 25 hodinám. To vyvolává nepravidelnosti, jež vedou ke zmatení pojmu o čase.

Co se s tím dá dělat?

Záchranáři s nejvyšší pravděpodobností napodobí systém, který byl použitý roku 2010, když v chilském dole na měď uvízlo na 69 dní 33 horníků. Tehdy tam bylo zavedeno pravidelné osvětlení, jehož intenzita se měnila v takzvaném cirkadiánním rytmu – napodobovalo tedy střídání dne a noci venku.

To by mohlo i v případě chlapců pomoci, aby se dostali „do normálu“, aby si zvykli na pravidelný režim, což může jejich organismus lépe připravit na přicházející záchrannou operaci.

Hygiena funguje improvizovaně

V uzavřeném prostoru může nastat po delší době problém třeba i s vykonáváním potřeby – respektive s tím, kam s odpadem, který se může stát rizikovým. Podle Provázka je nutné vybudovat si perimetry, vymezená území, kam se tento odpad bude ukládat – dle dostupných informací se to již děje.

Režim, který by nyní záchranáři měli nastolit, by se měl zakládat na dvou zásadách: jednak nabrat dostatek síly na zpáteční cestu a současně chlapce nutit, aby začali pomalu cvičit a zaměstnávat svá těla – jejich svaly by si měly zvykat na zátěž.

Důležité bude, aby záchranáři nepřinesli do uzavřeného prostoru žádné bakterie zvenku; v tomto prostředí by jeden nemocný mohl způsobit obrovské problémy – ať už při šíření nemoci nebo kvůli zeslabení organismu při případném úniku z jeskynního systému.

Co s mozkem?

Mozek bez vnějších podnětů začíná mít problémy – má sklon vytvářet různé halucinace a iluze. Naštěstí už tento stav nehrozí, protože záchranáři do jeskyně zavádějí optický kabel. Díky němu se k nim dostane třeba i internet, nechybí jim ani dostatek interakce s lidmi z vnějšku. „Klidně si tam mohou zřídit i školu,“ dodal Jaroslav Provázek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt může být evolučně altruistická, naznačuje výzkum

Darwinova teorie přírodního výběru vysvětluje, proč se u organismů vyvíjejí vlastnosti, které jim pomáhají přežít a rozmnožovat se. Smrt se pak může zdát jako neúspěch v této snaze. Nový výzkum ale naznačuje, že je to spíš proces, který se evolučně zformoval tak, aby organismům pomáhal.
před 5 hhodinami

Sucho ohrožuje půlku zemědělské půdy ve střední Evropě. Problém hrozí Slovensku

Středoevropské zemědělství ohrožují budoucí změny teplot. Dospěli k tomu vědci, kteří na základě dat získaných i z českých dubů vytvořili přehled klimatu v tomto regionu a podívali se na to, jak vypadá možný vývoj do budoucna.
před 7 hhodinami

Čeští vědci chtějí s pomocí AI objevovat nové molekuly

Čeští vědci spolupracují s odborníky ze čtrnácti výzkumných institucí po celém světě, aby využili umělou inteligenci (AI) na objev a vývoj nových přírodních molekul, které by bylo možné využívat například ve vývoji léčiv, kosmickém výzkumu nebo likvidaci znečištění v přírodě.
před 10 hhodinami

Trumpovy vyhazovy způsobují chaos nejen mezi jadernými experty

Administrativa Donalda Trumpa propustila tisíce státních zaměstnanců, například z ministerstva školství, Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nebo lesní správy. Důvodem je snaha ušetřit na federálních výdajích. Odborníci ale upozorňují, že fungování některých úřadů tím může být ohroženo, zejména pokud se výpovědi týkají odborných vědeckých pozic.
včera v 20:33
Načítání...