Experti řeší, jak dostat ze zatopeného jeskynního komplexu v Thajsku skupinu dvanácti chlapců a jejich trenéra. Všechny scénáře jsou riskantní a trvat mohou měsíce. První variantou je čekat, až voda opadne, což může být až koncem září, druhou možností je náročný potápěčský výcvik. Amatérům ovšem hrozí, že zpanikaří a utopí se, protože je zde nulová viditelnost. Zřejmě tak vyhraje kombinace výcviku, odčerpávání vody a čekání na příznivé počasí.
Záchranáři vypátrali chlapce, kteří dostali přezdívku Divočáci, po více než týdnu. Ten strávili o hladu v temné jeskyni, kde je uvěznila povodeň. Většina z nich je v dobrém zdravotním stavu, domů se ale jen tak nedostanou. Experti na místo zavedou telefonní linku, aby chlapci mohli komunikovat s rodinami a dalšími blízkými.
Záchranáři budou skupinu zásobovat jídlem a pitím, dokud se definitivně nerozhodne, co dál. Chlapci už dostali vysokoenergetické potraviny s vitaminy a minerály, ale také antibiotika a analgetika.
„Vodní hladina je stabilní. Tým námořnictva se o ně musí uvnitř postarat. Rozhodnutí je na nich. Nebudeme nic riskovat. Musíme si dávat pozor na to, aby voda nestoupala,“ uvedl velící důstojník Bancha Duriyapat. Pokud hladina přesto stoupne, dva lékaři-dobrovolníci jsou odhodláni zůstat se skupinou třeba i měsíce, píše list Daily Mail.
Podle BBC se předpokládá, že většina skupiny neumí plavat, což komplikuje už tak obtížnou situaci. Někteří odborníci se obávají, aby děti nezpanikařily a nezkusily samy bez vybavení ze zatopené jeskyně vyplavat. Na místo za nimi proto míří vedle lékařů i psychologové. Možností, co dál, je podle odborníků hned několik – žádná z variant ale rozhodně nebude procházkou růžovým sadem.
Do bezpečí pod vodou
Jeskynní komplex má na délku asi deset kilometrů, hloubka vody se pohybuje místy kolem dvaceti metrů, uvádí CNN. Skupinka se nachází asi 800 až 1000 metrů pod povrchem.
„Možnost dostat je ven pod vodou je nejrychlejší, ale zároveň nejnebezpečnější,“ řekl BBC národní koordinátor Komise pro záchranu v amerických jeskyních Anmar Mirza. Do masivní záchranné operace se zapojilo přes tisíc lidí včetně týmů z Číny, Myanmaru, Laosu či Austrálie, ale také tři špičkoví britští potápěči či americký vojenský personál.
Chlapce nakonec našli dva britští profesionálové, i jim ale trvalo několik hodin dostat se na vyvýšené místo asi čtyři kilometry od ústí částečně zatopené jeskyně. Záchranáři postupovali úzkým tunelem posetým sutinami, zatímco jejich pomocníci odčerpávali vodu – asi 150 tisíc litrů za hodinu.
U nezkušených potápěčů může taková akce dopadnout tragicky. Další expert na záchranu v jeskynních komplexech Edd Sorenson z Floridy to považuje za „absolutně poslední možnost“. „Když máte někoho bez zkušeností s nulovou viditelností, někoho, kdo není obeznámen s takovými podmínkami, tak je skutečně velmi pravděpodobné, že zpanikaří a zabije sebe nebo své zachránce,“ řekl odborník BBC.
„Informace o tom, že děti potřebují čtyřměsíční výcvik, je úplně zbytečná. Akce proběhla v jeskyni Javorinka na Slovensku, kde uvázlo jedenáct jeskyňářů taktéž v části jeskyně, která byla zaplavená, a ten výcvik trval půl hodiny. Jde o to, naučit lidi, jak dýchat a pohybovat se ve vodě. Ovšem jednalo se o vyproštění ze sifonu dlouhého čtyřicet metrů. Pokud jde o vzdálenost 400, 500 metrů, tak to už považuji za velice riskantní,“ konstatoval Daniel Hutňan z České speleologické společnosti.
„Pro zkušeného potápěče to může být na několik hodin. Záchrana dětí může být na více hodin, i den a více. Lahev s kyslíkem vydrží na hodinu či dvě, pokud je člověk pod stresem a dýchá více, může ji vydýchat i za půl hodiny. Čtyři kilometry zatopených jeskyní jsou náročné pro zkušené potápěče, natož pro děti, které neumějí plavat,“ přiblížil možné problémy náčelník českých speleologických záchranářů Roman Šebela.
Provrtat se k uvázlé skupině
Thajci se snažili vyvrtat otvory do stěn jeskyně, aby tak odčerpali přebytečnou vodu, masivní skála ale jejich úsilí brzdí. Podle některých expertů by další vrtání mohlo být jednou z variant, jak se dostat k chlapcům a pomoci jim.
Aby ovšem taková akce mohla vůbec začít, bylo by nutné vybudovat nad jeskynním komplexem nové cesty pro těžkou techniku, která je nutná k provrtání takto silné skály, upozorňuje BBC.
Podle Mirzy by operaci musel předcházet podrobný průzkum celého komplexu, jinak by se díra mohla vyvrtat na špatném místě. „Zní to jednoduše, ale je to opravdu velmi obtížné. Je to jako hledat jehlu v kupce sena,“ podotkl expert.
Dodávat jídlo, dokud voda neopadne
Skupina byla o hladu od 23. června. Lidé, kteří jsou bez jídla tak dlouho, mohou trpět různými problémy, z nichž některé jsou velmi závažné. Hladovění totiž může vést i k srdečnímu selhání nebo upadnutí do kómatu.
„Myslím, že by bylo lepší, kdyby jim přinesli jídlo, vodu, filtrační systémy, kyslík, pokud je třeba,“ říká Sorenson. „Mají teď naději. Je třeba, aby jim bylo teplo, aby byli najezení a hydratovaní,“ míní expert.
Období dešťů ale právě začalo a hladina tak bude v nadcházejících měsících spíš stoupat. Toto období tradičně končí koncem září, případně dokonce až v říjnu – i přesto se expertům varianta čekat jeví jako nejlepší. „Nejbezpečnější možností je počkat, až voda klesne,“ říká i Hutňan. Podobně to vidí také Šebela.
Thajské úřady prozatím rozhodly, že varianty záchrany zřejmě skloubí. Skupinu udrží při životě, budou odčerpávat vodu z jeskyně a zároveň počkají na přízeň počasí. Chlapci ale budou muset před evakuací podstoupit několikaměsíční potápěčský výcvik.
