Dánská vláda ocenila jednu jedinou ženu za to, že dokázala snížit množství vyhozených potravin o čtvrtinu. Stačilo jí k tomu pět let.
Podle řady prognóz svět už brzy čeká velká potravinová krize. Lidstvo přestane být schopné vyrábět dostatek potravin potřebných k tomu, aby nasytily stále větší počet obyvatel Země. Experti OSN zdůrazňují, že je třeba najít nové cesty, jak vyrobit více potravin – ale možná je také jiná cesta. Omezit plýtvání potravinami. Že to není tak těžké, dokazuje případ jedné ženy z Dánska.
Ženou, která dokázala takto Dánsko změnit k lepšímu, je Selina Juulová, která tam emigrovala z Ruska, když jí bylo 13 let. První, čeho si v nové vlasti všimla, bylo obrovské množství vyhozených potravin v místních supermarketech.
Když člověk zažije hlad, změní ho to
„Pocházím ze země, která trpí nedostatky potravin, zažila jsem kolaps infrastruktury, pád komunismu, kdy jsme si nebyli jistí, jestli budeme mít na stole dost jídla,“ uvedla v rozhovoru pro BBC. Založila v Dánsku organizaci Stop Spild Af Mad, v překladu „Přestaňte mrhat jídlem“. Ta dokázala zcela změnit to, jak Dánové vnímají plýtvání jídlem, a přiměla dánskou vládu, aby se rozhodla problém řešit.
„Byla to taková ta šílená ruská žena, která prošla dveřmi s nesmyslným nápadem, že bychom měli přestat mrhat jídlem – od té doby se opravdu posunula,“ uvedla Maria Noelová, která odpovídá za komunikaci v dánském řetězci Dagrofa, pro BBC. „A povedlo se jí změnit mentalitu celého Dánska.“
Juulová přesvědčila společnost Rema 1000, největší nízkonákladový řetězec supermarketů, aby minimalizovala vyhazování odpadu – tím, že se přestala zbavovat zboží hromadně, ale jen po kusech. Společnost dnes uvádí, že dříve v průměrné prodejně vyhazovali 80–100 banánů, v současné době jde jen o jednotlivé kusy – celkem se snížil počet vyhozených banánů asi o 90 procent.
V uplynulých pěti letech se stalo Dánsko evropským lídrem v omezování počtu vyhozených potravin.
Hlad začíná růst
Počet lidí trpících hladem loni po 13 letech klesající tendence opět začal růst, meziroční tempo bylo přitom nejrychlejší v tomto století. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva OSN, podle níž loni hladovělo 815 milionů lidí, což je 11 procent světové populace. Příčinou nárůstu jsou válečné konflikty i změny klimatu, napsala s odkazem na zprávu agentura AFP.
Začátkem století ohrožoval hlad více než 900 milionů lidí, jejich počet ovšem začal v roce 2003 klesat až k předloňským 777 milionům. Loňský obrat byl podle OSN zapříčiněn především zhoršením situace v oblastech konfliktů v Africe a na Blízkém východě.
„Poslední odhady jsou varovným signálem, že cíl dosáhnout světa bez hladu a podvýživy do roku 2030 bude náročný,“ uvádí zpráva podle agentury Bloomberg.
Nárůst počtu lidí ohrožených hladem je podle světové organizace znát například v Jižním Súdánu, v Somálsku, Jemenu či na severovýchodě Nigérie. Vedle válečných konfliktů či útoků místních islamistických skupin přispívá ke zhoršování situace rovněž sucho či povodně, které jsou zčásti spojeny s klimatickým jevem El Niňo.
