Měsíc zřejmě zažije velmi rušný rok. Po Číňanech se na něj chystají Indové, Izraelci, Němci a Američané

Nahrávám video

Historické přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce nejspíš není jedinou „návštěvou“, která toto vesmírné těleso letos čeká. Kromě Číňanů na něm chtějí přistát také Indové, Izraelci, Němci a Američané. Většinou jde o soukromé projekty, které se pravděpodobně mohou zpozdit, ale zároveň jsou už všechny v pokročilém stadiu příprav. První by na konci ledna mělo Měsíc navštívit indické vozítko Čandraján-2.

Indové s dobýváním Měsíce začali už před jedenácti lety. Tehdy ho sonda Čandraján-1 obíhala a pak na něj neřízeně spadla. Po Číňanech mají z letošních účastníků měsíčních závodů nejvíc zkušeností, a tak tentokrát chtějí měkce přistát.

„Naším cílem je přímo na místě experimentálně zjišťovat chemické složení měsíční půdy,“ vysvětluje Kailasavadivoo Sivan, předseda Indické výzkumné vesmírné organizace ISRO.

„Přistávací modul a malé vozítko, asi patnáctikilové, má fungovat čtrnáct dnů, což je mnohem méně než čínská sonda,“ dodává k indickým plánům Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Tři projekty ze soutěže  Google Lunar X Prize

Na jaře by na Měsíc měl dosednout i izraelský přistávací modul Beresheet, který by tam byl prvním soukromým přístrojem. „To, co Čína dokázala jako národ, teď dokáže jedna izraelská nezisková firma se čtyřiceti zaměstnanci,“ věří Jariv Baš, spoluzakladatel společnosti SpaceIL, která se na Měsíc chystá. 

SpaceIL se účastnila soutěže Google Lunar X Prize. Hlavní cenu třicet milionů dolarů za přistání na Měsíci už získat nestihne, přesto hodlá letět. „Otázka je, jestli se jim to podaří. Lander (přistávací modul – pozn. red.) je sice jednodušší, ale není tam žádná zkušenost,“ komentuje izraelské ambice Václavík.

Ze stejné soutěže vzešly i další dva soukromé projekty. Jedním z nich je německé vozítko Asimov. „Chceme se vrátit na místo, kde přistálo Apollo 17, a vyfotografovat ho,“ říká za německý tým Karsten Becker ze společnosti PTScientists.

Druhým projektem pak je americký přistávací modul Lunar Scout. Václavík ale ani jednomu z projektů moc nevěří. „U obou vidím ty šance velmi mizivé. Nemají ani zablokované místo na raketě,“ vysvětlil svou skepsi český odborník.

Vznikne u Měsíce nová kosmická stanice?

Tradiční vesmírné velmoci mezitím debatují o nové kosmické stanici na orbitě Měsíce. „Neříkáme: Pojďme zpět na Měsíc. Protože to by znamenalo vrátit se k vesmírným závodům z šedesátých let minulého století, ale pojďme vpřed na Měsíc. A to společně,“ podotýká Johann-Dietrich Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury ESA. 

Stanice by mohla sloužit jako výchozí bod pro lety dál do kosmu. Její realizace je ale zatím v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 9 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled