Měsíc zřejmě zažije velmi rušný rok. Po Číňanech se na něj chystají Indové, Izraelci, Němci a Američané

Nahrávám video
Události ČT: Dobývání Měsíce
Zdroj: ČT24

Historické přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce nejspíš není jedinou „návštěvou“, která toto vesmírné těleso letos čeká. Kromě Číňanů na něm chtějí přistát také Indové, Izraelci, Němci a Američané. Většinou jde o soukromé projekty, které se pravděpodobně mohou zpozdit, ale zároveň jsou už všechny v pokročilém stadiu příprav. První by na konci ledna mělo Měsíc navštívit indické vozítko Čandraján-2.

Indové s dobýváním Měsíce začali už před jedenácti lety. Tehdy ho sonda Čandraján-1 obíhala a pak na něj neřízeně spadla. Po Číňanech mají z letošních účastníků měsíčních závodů nejvíc zkušeností, a tak tentokrát chtějí měkce přistát.

„Naším cílem je přímo na místě experimentálně zjišťovat chemické složení měsíční půdy,“ vysvětluje Kailasavadivoo Sivan, předseda Indické výzkumné vesmírné organizace ISRO.

„Přistávací modul a malé vozítko, asi patnáctikilové, má fungovat čtrnáct dnů, což je mnohem méně než čínská sonda,“ dodává k indickým plánům Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Tři projekty ze soutěže  Google Lunar X Prize

Na jaře by na Měsíc měl dosednout i izraelský přistávací modul Beresheet, který by tam byl prvním soukromým přístrojem. „To, co Čína dokázala jako národ, teď dokáže jedna izraelská nezisková firma se čtyřiceti zaměstnanci,“ věří Jariv Baš, spoluzakladatel společnosti SpaceIL, která se na Měsíc chystá. 

SpaceIL se účastnila soutěže Google Lunar X Prize. Hlavní cenu třicet milionů dolarů za přistání na Měsíci už získat nestihne, přesto hodlá letět. „Otázka je, jestli se jim to podaří. Lander (přistávací modul – pozn. red.) je sice jednodušší, ale není tam žádná zkušenost,“ komentuje izraelské ambice Václavík.

Ze stejné soutěže vzešly i další dva soukromé projekty. Jedním z nich je německé vozítko Asimov. „Chceme se vrátit na místo, kde přistálo Apollo 17, a vyfotografovat ho,“ říká za německý tým Karsten Becker ze společnosti PTScientists.

Druhým projektem pak je americký přistávací modul Lunar Scout. Václavík ale ani jednomu z projektů moc nevěří. „U obou vidím ty šance velmi mizivé. Nemají ani zablokované místo na raketě,“ vysvětlil svou skepsi český odborník.

Vznikne u Měsíce nová kosmická stanice?

Tradiční vesmírné velmoci mezitím debatují o nové kosmické stanici na orbitě Měsíce. „Neříkáme: Pojďme zpět na Měsíc. Protože to by znamenalo vrátit se k vesmírným závodům z šedesátých let minulého století, ale pojďme vpřed na Měsíc. A to společně,“ podotýká Johann-Dietrich Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury ESA. 

Stanice by mohla sloužit jako výchozí bod pro lety dál do kosmu. Její realizace je ale zatím v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 4 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...