Měsíc zřejmě zažije velmi rušný rok. Po Číňanech se na něj chystají Indové, Izraelci, Němci a Američané

Nahrávám video

Historické přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce nejspíš není jedinou „návštěvou“, která toto vesmírné těleso letos čeká. Kromě Číňanů na něm chtějí přistát také Indové, Izraelci, Němci a Američané. Většinou jde o soukromé projekty, které se pravděpodobně mohou zpozdit, ale zároveň jsou už všechny v pokročilém stadiu příprav. První by na konci ledna mělo Měsíc navštívit indické vozítko Čandraján-2.

Indové s dobýváním Měsíce začali už před jedenácti lety. Tehdy ho sonda Čandraján-1 obíhala a pak na něj neřízeně spadla. Po Číňanech mají z letošních účastníků měsíčních závodů nejvíc zkušeností, a tak tentokrát chtějí měkce přistát.

„Naším cílem je přímo na místě experimentálně zjišťovat chemické složení měsíční půdy,“ vysvětluje Kailasavadivoo Sivan, předseda Indické výzkumné vesmírné organizace ISRO.

„Přistávací modul a malé vozítko, asi patnáctikilové, má fungovat čtrnáct dnů, což je mnohem méně než čínská sonda,“ dodává k indickým plánům Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Tři projekty ze soutěže  Google Lunar X Prize

Na jaře by na Měsíc měl dosednout i izraelský přistávací modul Beresheet, který by tam byl prvním soukromým přístrojem. „To, co Čína dokázala jako národ, teď dokáže jedna izraelská nezisková firma se čtyřiceti zaměstnanci,“ věří Jariv Baš, spoluzakladatel společnosti SpaceIL, která se na Měsíc chystá. 

SpaceIL se účastnila soutěže Google Lunar X Prize. Hlavní cenu třicet milionů dolarů za přistání na Měsíci už získat nestihne, přesto hodlá letět. „Otázka je, jestli se jim to podaří. Lander (přistávací modul – pozn. red.) je sice jednodušší, ale není tam žádná zkušenost,“ komentuje izraelské ambice Václavík.

Ze stejné soutěže vzešly i další dva soukromé projekty. Jedním z nich je německé vozítko Asimov. „Chceme se vrátit na místo, kde přistálo Apollo 17, a vyfotografovat ho,“ říká za německý tým Karsten Becker ze společnosti PTScientists.

Druhým projektem pak je americký přistávací modul Lunar Scout. Václavík ale ani jednomu z projektů moc nevěří. „U obou vidím ty šance velmi mizivé. Nemají ani zablokované místo na raketě,“ vysvětlil svou skepsi český odborník.

Vznikne u Měsíce nová kosmická stanice?

Tradiční vesmírné velmoci mezitím debatují o nové kosmické stanici na orbitě Měsíce. „Neříkáme: Pojďme zpět na Měsíc. Protože to by znamenalo vrátit se k vesmírným závodům z šedesátých let minulého století, ale pojďme vpřed na Měsíc. A to společně,“ podotýká Johann-Dietrich Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury ESA. 

Stanice by mohla sloužit jako výchozí bod pro lety dál do kosmu. Její realizace je ale zatím v nedohlednu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 14 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 19 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 20 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 22 hhodinami
Načítání...