Měsíc Titan se od Saturnu vzdaluje stokrát rychleji, než se čekalo

Nová měření prokázala, že se Titan, druhý největší měsíc ve Sluneční soustavě, chová jinak, než naznačovala dosavadní pozorování. Od své planety Saturn se vzdaluje rychlostí asi 11 centimetrů ročně.

Měsíc Titan, který obíhá kolem Saturnu, je velmi podivným tělesem. Je větší než planeta Merkur, je jako jediný měsíc ve Sluneční soustavě zahalený do husté atmosféry a nacházejí se na něm řeky i jezera tekutého metanu a etanu. Pod nimi se nachází silná vrstva vodního ledu, pod níž se možná skrývá oceán –⁠ podle řady vědců se v něm dokonce může vyskytovat život.

Nyní astronomové popsali další zvláštnost tohoto tělesa: oběžná dráha Titanu kolem Saturnu se stále zvětšuje, a to rychlostí asi stokrát vyšší, než se očekávalo. Výzkum ukazuje, že Titan byl původně mnohem blíže ke své planetě, než je jeho současné poloha 1,2 milionu kilometrů od Saturnu. Informoval o tom odborný časopis Nature Astronomy na začátku června 2020.

Většina dosavadních výzkumů předpovídala, že měsíce jako Titan nebo Jupiterův Callisto vznikly přibližně v místech, kde je můžeme vidět v současné době, uvedl spoluautor práce Jim Fuller. „Z toho vyplývá, že Saturnův systém měsíců a možná jeho prstence vznikly a vyvíjely se dynamičtěji, než jsme si dříve mysleli,“ dodal vědec.

Měsíce a jejich planety

Podobně jako Titan se chová i náš Měsíc, také on se od Země vzdaluje, a to rychlostí přibližně 3,8 centimetru za rok. Tento proces, jehož příčinou je působení gravitačních sil, je pozvolný a pomalý –⁠ naše planeta tedy o Měsíc nepřijde; dříve je oba asi za šest miliard let pohltí rozpínající se Slunce.

Protože má Saturn plynné složení, působí gravitační síly trošku jinak než u Země. Titan by se proto měl od Saturnu vzdalovat jen rychlostí pouhého jednoho milimetru ročně. Výsledky nových měření ale ukazují, že je to jinak.

Měření provedly dva týmy pomocí odlišných metod –⁠ astrometrie a radiometrie. Díky tomu vědci získali dvě sady dat, které vycházely z úplně jiných způsobů zkoumání. Obě došly k velmi podobným výsledkům a současně odpovídají teorii z roku 2016, se kterou přišel právě Jim Fuller.

Podle ní působí Titan na Saturn svou gravitací tak silně, že vzniká množství energie, které způsobuje, že se měsíc od své planety vzdaluje stonásobně rychleji, než říkaly starší teorie –⁠ tedy o 11 centimetrů ročně.

Podle Fullera by se stejný jev mohl vyskytovat také u jiných astronomických těles, například u binárních hvězdných systémů nebo exoplanet. Tomuto výzkumu se hodlá věnovat v dalších letech.

Titan, Měsíc a Země - srovnání velikostí
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
před 7 hhodinami

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
před 7 hhodinami

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
před 14 hhodinami

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
před 16 hhodinami

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Letošní rok byl pro švýcarské ledovce devastující, uvádí zpráva

Rok 2026 byl pro švýcarské ledovce devastující, roztálo více než pět procent jejich objemu. Ve zprávě zveřejněné ve čtvrtek to uvádějí vědci ze švýcarské glaciologické sítě GLAMOS. V historii měření zaznamenali odborníci větší úbytek než letos jen v roce 2022, kdy odtálo šest procent objemu ledovců.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.