Měsíc Titan se od Saturnu vzdaluje stokrát rychleji, než se čekalo

Nová měření prokázala, že se Titan, druhý největší měsíc ve Sluneční soustavě, chová jinak, než naznačovala dosavadní pozorování. Od své planety Saturn se vzdaluje rychlostí asi 11 centimetrů ročně.

Měsíc Titan, který obíhá kolem Saturnu, je velmi podivným tělesem. Je větší než planeta Merkur, je jako jediný měsíc ve Sluneční soustavě zahalený do husté atmosféry a nacházejí se na něm řeky i jezera tekutého metanu a etanu. Pod nimi se nachází silná vrstva vodního ledu, pod níž se možná skrývá oceán –⁠ podle řady vědců se v něm dokonce může vyskytovat život.

Nyní astronomové popsali další zvláštnost tohoto tělesa: oběžná dráha Titanu kolem Saturnu se stále zvětšuje, a to rychlostí asi stokrát vyšší, než se očekávalo. Výzkum ukazuje, že Titan byl původně mnohem blíže ke své planetě, než je jeho současné poloha 1,2 milionu kilometrů od Saturnu. Informoval o tom odborný časopis Nature Astronomy na začátku června 2020.

Většina dosavadních výzkumů předpovídala, že měsíce jako Titan nebo Jupiterův Callisto vznikly přibližně v místech, kde je můžeme vidět v současné době, uvedl spoluautor práce Jim Fuller. „Z toho vyplývá, že Saturnův systém měsíců a možná jeho prstence vznikly a vyvíjely se dynamičtěji, než jsme si dříve mysleli,“ dodal vědec.

Měsíce a jejich planety

Podobně jako Titan se chová i náš Měsíc, také on se od Země vzdaluje, a to rychlostí přibližně 3,8 centimetru za rok. Tento proces, jehož příčinou je působení gravitačních sil, je pozvolný a pomalý –⁠ naše planeta tedy o Měsíc nepřijde; dříve je oba asi za šest miliard let pohltí rozpínající se Slunce.

Protože má Saturn plynné složení, působí gravitační síly trošku jinak než u Země. Titan by se proto měl od Saturnu vzdalovat jen rychlostí pouhého jednoho milimetru ročně. Výsledky nových měření ale ukazují, že je to jinak.

Měření provedly dva týmy pomocí odlišných metod –⁠ astrometrie a radiometrie. Díky tomu vědci získali dvě sady dat, které vycházely z úplně jiných způsobů zkoumání. Obě došly k velmi podobným výsledkům a současně odpovídají teorii z roku 2016, se kterou přišel právě Jim Fuller.

Podle ní působí Titan na Saturn svou gravitací tak silně, že vzniká množství energie, které způsobuje, že se měsíc od své planety vzdaluje stonásobně rychleji, než říkaly starší teorie –⁠ tedy o 11 centimetrů ročně.

Podle Fullera by se stejný jev mohl vyskytovat také u jiných astronomických těles, například u binárních hvězdných systémů nebo exoplanet. Tomuto výzkumu se hodlá věnovat v dalších letech.

Titan, Měsíc a Země - srovnání velikostí
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 7 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 9 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 12 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 19 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...