Měsíc je vlhčí, než se předpokládalo. Otevírá to nové cesty k jeho kolonizaci

Měsíc ukrývá vodu, zní překvapivé závěry práce vydané v časopise Nature Geoscience. Vyplývá to z nové analýzy již dříve známých dat z indické družice.

Ve většině učebnic se dočtete, že Měsíc je zcela suché místo. Výzkumy z posledních ale tuto představu značně narušují: voda byla nalezena například ve vulkanických sklech, což je hmota, která vznikla z magmatu vyneseného z nitra Měsíce.

To naznačilo výzkumníkům, že zatímco povrch naší oběžnice je suchý, uvnitř by voda být mohla. Ale až doposud neexistovala odpověď na otázku, jak moc tam vody je. Nyní na ni odpovídá studie, která vychází z analýzy satelitních dat: ukázala místa, kde je na povrchu ukrytá voda uvězněná zde prastarými erupcemi.

„Plášť Měsíce je mnohem vlhčí, než jsme si dříve mysleli,“ uvedl Shuai Li, fyzik z Brown University, který se na práci podílel. Tento objev má podle něj dalekosáhlé důsledky; jednak pro naše porozumění tomu, jak vlastně Měsíc vznikl (tedy srážkou vesmírného tělesa velikosti Marsu se Zemí před 4,5 miliardami let), ale také pro lepší pochopení toho, jak vypadají vnitřnosti Měsíce. Dokonce by to mohlo pomoci vysvětlit, co se stalo s magnetickým polem Luny.

Vědci zveřejnili výsledky své práce v odborném časopise Nature Geoscience. Vycházejí z analýzy údajů získaných z přístroje Moon Mineralogy Mapper, který nese na palubě indická družice Chandrayaan-1.

Nový přístup přinesl úspěch

Protože tato sonda sleduje Měsíc a jeho povrch už od roku 2008, měli vědci data z ní již dříve, ale signály vody ukryté ve vulkanických materiálech byly doposud maskované tepelnou radiací z Měsíce. Nový počítačový model je teď ale dokázal odfiltrovat a tak umožnil etapní pohled na skrytou vodu.

Tento filtr pak tým aplikoval na část měsíčního povrchu vybranou tak, aby byla geologicky co nejpestřejší – tvořily ji hory, krátery, planiny a další prvky. Na některých místech, včetně oblastí, kde přistály Apollo 15 a Apollo 17 ale ukazovaly značné hodnoty takto uložené vody. Všechna místa spojuje fakt, že jsou výsledkem sopečné činnosti.

Budoucnost Měsíce

Tato studie ale také může změnit pohled, jakým se kosmické agentury dívají na budoucí kolonizaci Měsíce. První, po čem se na vesmírných tělesech pátrá, je právě voda. Pokud existuje, stává se najednou mnohem zajímavějším; voda totiž přináší spoustu výhod pro dlouhodobý pobyt lidí i zásobování dalších misí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...