Když se lidé baví s milovníky konspiračních teorií, instinktivně se snaží vyvracet jim je přesvědčováním – sdílením faktů nebo autoritativním sdělováním informací. Taková přímá konfrontace ale funguje jen málokdy, upozorňují psychologové. Důležitější je empatie a naslouchání protějšku.
Méně faktů, více empatie. Psychologové doporučují pět strategií pro komunikaci s milovníky konspiračních teorií
Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. Je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na Twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit.
Lidé, které konspirační teorie přitahují, se snaží uspokojit tři základní psychologické potřeby: chtějí více jistoty, cítit kontrolu a udržet si kladný obraz sebe samých a skupiny, do které patří. Tyto potřeby jsou obzvlášť nenaplněné v časech krize, například při pandemii covidu-19, kdy se snaha porozumět světu kolem stala o to naléhavější.
Konspirační teorie reálně ovlivňují lidské chování
Konspirační teorie ovšem tyto potřeby nejenže neuspokojí, ale mohou v lidech naopak přispět k pocitu nejistoty a úzkosti. Podle studie zveřejněné na webu vědeckého časopisu Personality and Social Psychology Bulletin v roce 2021 navíc neovlivňují jen stav mysli, ale také chování.
Například lidé, kteří na základě konspiračních teorií zaměřených proti očkování uvedli, že věří, že farmaceutické společnosti zatajují nebezpečí spojená s vakcínami, měli po měsíci nejen stále negativní postoj vůči očkování, ale také zvýšený pocit bezmoci. Se zastánci konspirací je právě proto důležité vést dialog, upozorňují psychologové.
Síla společenských norem může být v omezování vlivu konspiračních teorií jedním z důležitých nástrojů. Lidé přeceňují, jak moc ostatní podobným teoriím věří, což přispívá k jejich vlastní zranitelnosti vůči konspiracím. Podání informací o tom, čemu lidé doopravdy věří, může tuto mylnou představu vyvrátit. U vzorku dospělých v Británii se takto podle studie z roku 2021 podařilo oslabit vyhraněnost vůči očkování založenou na konspiracích.
Dalším faktorem vnímavosti vůči konspiračním teoriím je zaměření na dosažení cílů: lidé orientující se na budoucnost považují konspirační teorie za méně přitažlivé než lidé fixovaní na ochranu toho, co již mají.
Při rozhovorech s lidmi, kteří konspiračním teoriím věří, doporučují psychologové využít následující strategie:
Otevřená mysl: Otevřený přístup se zakládá na kladení otázek a naslouchání a přispívá k porozumění druhé straně. Pozorně naslouchejte a vyhněte se obhajování vlastních názorů. Zkuste se zeptat na následující otázky: Kdy jsi tomu začal věřit? Jak tě to ovlivnilo po psychické stránce? Co ti tento názor nabízí?
Vnímavost: Abyste podpořili vlastní empatii, zkuste se zaměřit na to, co psychologové nazývají konverzační vnímavostí. Ta může překlenout propast mezi názory, které každý z vás zastává. Říkejte věci jako například: Rozumím, že… Myslíš tím, že…? Jaký z toho máš pocit? Řekni mi víc o… Poslouchám. Děkuji, že mi to říkáš.
Kritické myšlení: Apelujte na hodnotu kritického myšlení. Pokud se člověk, se kterým se bavíte, sám vnímá jako kriticky smýšlející, snažte se zaměřit na hlubší prozkoumání konspirační teorie jako takové, na porovnání a zvážení všech dostupných důkazů.
Konspirační teorie nejsou norma: Zkuste poukázat na to, že konspirační teorie nejsou tak běžné, jak si lidé myslí. Přehodnocení sociálních norem může přispět k uspokojení potřeby chránit skupinu, s níž se člověk ztotožňuje.
Zaměřte se na to, co lze kontrolovat: Povzbuďte protějška, aby se soustředil na budoucnost a aby vložil energii do oblastí svého života, ve kterých pociťuje větší kontrolu.
Přestože tyto konverzace mohou být náročné, jsou podle psychologů mimořádně důležité. S empatickým, chápavým a otevřeným přístupem lze získat důvěru, která je podle výzkumů důležitým faktorem v prevenci radikalizace.
