Pokud se těhotná žena nakazí covidem-19, reaguje její placenta jinak, čeká-li chlapce, nebo děvče. Matky také na chlapce přenášejí méně protilátek než na dcery, odhalil výzkum otištěný v magazínu Science Translational Medicine.
Už delší dobu se diskutuje o tom, jak moc se liší reakce na covid u mužů a u žen. Pokusila se na to odpovědět celá řada studií, většinou ale narazily na to, že je složité rozlišit vliv genetiky a dopad životního stylu, který se mezi pohlavími liší. Nový výzkum se ale podíval do doby, kdy se ještě dopady vnějšího světa nebo průběhu života nestačí projevit – do období, které dítě tráví v děloze své matky.
Podle studie zveřejněné v časopise Science Translational Medicine vykazovaly placenty nastávajících matek, které čekaly chlapce, zvýšenou aktivitu imunitního systému – ve srovnání s placentami žen čekajících holčičky.
Vyšší hladiny některých genů nebo proteinů, které jsou spojené se zvýšenou aktivitou imunitního systému, pomáhají ochránit plod v děloze před možnou nákazou covidem. Má to ale i rizika – důsledkem této imunitní reakce je totiž podle studie zánět, který naopak může pro dítě představovat hrozbu.
Výsledky studie ukázaly, že těhotné ženy s covidem-19 navíc přenesly na plod mužského pohlaví výrazně menší imunitu vůči viru než na plod ženského pohlaví. „Pohlaví plodu ovlivňovalo jak schopnost matky vytvářet protilátky proti covidu, tak i jejich přenos na dítě,“ uvedla vedoucí výzkumu Andrea Edlowová z Massachusettské všeobecné nemocnice.
Muži a ženy a covid
Epidemiologické studie už ukázaly, že u dospělých, dětí i kojenců mužského pohlaví je výskyt covidu častější než u opačného pohlaví. A současně u nich bývá průběh těžší než u žen.
Nová studie zahrnovala 68 těhotných žen, z nichž 38 se covidem nakazilo v průběhu třetího trimestru. V obou skupinách byla polovina plodů mužského a polovina ženského pohlaví.
Edlowová se svými kolegy prokázala, že placenty nakažených žen čekajících chlapce měly mnohem více takzvaných interferonem stimulovaných genů (ISG), které hrají klíčovou roli při ochraně plodu před virovými útočníky v děloze.
To vede k tomu, že imunitní systém vyrábí více imunitních buněk cytokinů – což zase může vést k zánětlivému nitroděložnímu prostředí, které je spojováno se zvýšeným rizikem chybného neurologického vývoje nebo metabolických onemocnění v pozdějším věku dítěte. „I když naše studie tato rizika konkrétně nehodnotila, zvyšuje to důležitost sledování těchto dětí a odlišného pohledu na plody mužského a ženského pohlaví,“ říká Edlowová.
Druhým významným zjištěním je, že nemocné matky čekající chlapce vytvářejí nižší hladiny protilátek proti viru než matky s plody ženského pohlaví. A na plod mužského pohlaví také přenášejí méně protilátek. To naznačuje, že muži mohou být náchylnější k nákaze virem SARS-CoV-2 už v kojeneckém věku, a ukazuje, že pohlaví plodu může ovlivnit imunitní odpověď matky na virus, poznamenává Edlowová.
Vědkyně plánuje v dalších měsících zkoumat u matek také protilátky, které vznikají po očkování s ohledem na pohlaví dítěte. „Chceme vědět, co se děje s placentou, když jsou maminky očkovány proti covidu v každém ze tří trimestrů, a jak tuto reakci ovlivňuje pohlaví plodu,“ dodává vědkyně.
