Až se na Mars vydají lidé, kteří by měli rudou planetu kolonizovat, zřejmě by to bez problémů zvládla čistě ženská posádka. Nový výzkum se věnoval tomu, jaké jsou důsledky mikrogravitace na lidské spermie. A výsledky ukazují, že by bylo možné je na Mars dopravit zmražené, což by zvýšilo pravděpodobnost úspěšného založení kolonie.
Výsledky ukázaly, že nemá mikrogravitace ve vesmíru na zmražené sperma negativní dopad a spermie si zachovávají podobné vlastnosti, jaké by měly na Zemi. Podle vědců to zvyšuje pravděpodobnost, že by v budoucnu mohla k Marsu zamířit kolonizační výprava tvořená ženskou posádkou a spermabankou.
Varianta, že by se na Mars mohla vydat posádka složená čistě z žen, se už v minulosti diskutovala. Roku 2017 o ní veřejně hovořila první britská astronautka Helen Sharmanová. Podle ní existuje v americké kosmické agentuře vědecká zpráva, která zkoumala sexuální potřeby posádky při cestě k Marsu. Sharmanová uvedla, že tato zpráva doporučuje, aby z těchto důvodů byla posádka na Mars jednopohlavní, tedy buď čistě ženská, nebo jen mužská. Pokud by totiž byli zastoupeni při nejméně 500denní expedici na Mars a zpět muži i ženy, mělo by to negativní dopad na soudržnost posádky.
Co říká věda
Studie, která zkoumala dopad mikrogravitace na lidské spermie, byla jen malá; jedná se jen o předběžný výzkum, který otevírá dveře k dalším studiím. A jeho výsledky jasně ukázaly, že má smysl v něm pokračovat.
Vědci z Barcelony studovali dopad mikrogravitace na spermie od deseti dobrovolných dárců, výsledky představili světu na každoročním setkání světových embryologů, které se konalo ve Vídni. „Některé studie naznačovaly výrazné snížení mobility čerstvých vzorků lidských spermií. Ale nic zatím nenaznačovalo, jaký je dopad mikrogravitace na zamražené lidské sperma – to by se v tomto stavu mohlo dát transportovat ze Země do kosmu,“ uvedla Montserrat Boadaová, která výzkum vedla.
Vědci nemohli k tomuto výzkumu využít pobyt na Mezinárodní kosmické stanici ISS, proto zmražené spermie vynášeli do vysoké nadmořské výšky speciálně upraveným letounem a pak je nechali volným pádem snášet se k zemi, tyto podmínky simulují podmínky mikrogravitace sice jen krátkodobě, ale poměrně přesně.
Nakonec vědci spermie pečlivě studovali, hodnotili jejich motilitu (tedy pohyblivost), poškození jejich DNA a také další vlastnosti. Mezi spermiemi, které zůstaly na zemi, a těmi, které padaly volným pádem, se nepodařilo najít žádné rozdíly.
Podle autorů tohoto výzkumu se jedná jen o první krok, k lepšímu pochopení tohoto fenoménu bude zapotřebí mnohem detailnější a současně dlouhodobější výzkum, zřejmě i s nutností zkoumat změny přímo v kosmickém prostoru, tedy ideálně na ISS. Podle Boadaové je to sice ideální cesta, ale není zatím jisté, zda na takový výzkum bude mít její tým dostatek financí.
