Mají ženy dobro uložené v mozku? Kontroverzní studie ukazuje, že ano

Jsou rozdíly mezi muži a ženami způsobené spíše výchovou, anebo je máme vrozené? Podíval se na to výzkum expertů ze Švýcarska.

„Zdá se, že žena se liší od muže v mentální dispozici, hlavně ve větší něžnosti a menší míře sobectví.“ Tohle napsal Charles Darwin v pojednání O původu člověka roku 1871. Nyní vědci tvrdí, že pro jeho slova mají důkazy, které vyplývají z výzkumu mozku.

„Věděli jsme, že se muži a ženy chovají odlišně, ale nevěděli jsme proč. Jestli to vychází z lidského mozku,“ uvedl profesor Philippe Tobler z univerzity v Curychu, který se podílel na velkém výzkumu, jenž se této otázce věnoval. Vrhá to nové světlo na starou otázku, zda jde více o vrozený nebo spíše získaný a zvyky vytvořený systém.

Vědec Syka: Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru (zdroj: ČT24)

Jeho tým zaznamenal ve studii, která vyšla v odborném časopise Nature Human Behaviour, že ženský mozek jinak pracuje se systémem odměn. Konkrétně jsou ženy více než muži chemicky odměňovány za to, že jsou štědré. „Je známé, že ženy dostávají jiný druh zpětné vazby za to, že se chovají pro-sociálně,“ uvedl Tobler. „Je zcela neprokázané, že příčiny těchto rozdílů jsou jen kulturní, to prostě nevíme.“

Jeho tým provedl dvě studie, které měly zjistit, jestli je nějak spojený neurotransmiter dopamin s tím, jak rozdílný je systém odměn u mužů a žen. Dopamin hraje klíčovou roli v tom, jak v mozku funguje tento systém, který pomocí uvolňování chemikálií odměňuje chování, které je pro člověka prospěšné.

Není mozek jako mozek

V prvním z nich byla skupina 56 mužů a žen náhodně rozdělena do dvou podskupin. Jedna ze skupin dostala lék amisulpride, který blokuje dopamin v mozku, druhá dostala jen neúčinné placebo. Ani vědci, ani pokusné osoby přitom netušili, kdo má v sobě lék a kdo placebo.

Testované osoby pak musely reagovat na hypotetickou situaci, ve které si mohly připsat větší sumu peněz, anebo se o ni rozdělit s někým dalším – blízkým člověkem nebo cizincem. Výsledek ukázal, že ve skupině, která dostala placebo, se 51 procent žen rozhodlo o peníze podělit, mužů bylo jen 40 procent. Ovšem u skupiny, která dostala opravdový lék blokující dopamin, to dopadlo úplně jinak: ženy se dělily méně (45 procent), zatímco muži se naopak začali rozdělovat o něco víc (44 procent).

Ve druhé studii zkoumali vědci údaje o 40 mužích a ženách. Jejich mozky byly pozorovány pomocí různých zobrazovacích metod během toho, co se musely testované osoby rozhodovat o rozdělování peněz. Výzkumníci se přitom soustředili na oblasti mozku, které jsou zodpovědné za rozhodování a jsou spojené se signály dopaminu.

Vědci zachytili důkazy, že když dochází k volbám spojeným s pro-společenským (tedy altruistickým) chováním, je aktivita v této oblasti mozku u žen výrazně silnější než u mužů. Podle vědců se dá z výsledku obou studií odvodit, že dopaminový systém odměn je u žen zaměřen spíše na sdílení, zatímco u mužů na „sobecké“ chování.

Kritika studie

Jiní vědci, kteří se na tomto výzkumu nepodíleli, jsou k těmto výsledkům značně kritičtí. Deník Guardian cituje neurovědkyni Ginu Ripponovou, která sice považuje celou studii za velmi podnětnou, ale současně má výhrady vůči jejím závěrům. Podle ní je rozdíl mezi muži a ženami poměrně malý, takže z něho takové zásadní domněnky není možné odvozovat. Upozornila i na to, že byly použity dva odlišné přístroje na monitoring mozku, což mohlo vést k dalším rozdílům ve výsledcích.

Další kritici namítají, že i tyto výsledky mohou být způsobeny kulturně, tedy že svoje dcery vychováváme ke slušnosti, dobrotě a altruismu natolik, že se to pak logicky odráží také ve výsledcích těchto experimentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 8 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 9 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 12 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 13 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 14 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
19. 1. 2025Aktualizováno19. 1. 2025

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...