Lvi jsou po vdechnutí oxytocinu extrémně přátelští. Když ale dojde na jídlo, nefunguje to, ukázal výzkum

Hormon oxytocin, zvaný též hormon lásky, dokáže zmírnit divoké chování lvů a činí je tolerantními vůči ostatním jedincům svého druhu. Výjimkou je situace, když jde o jídlo. Vyplývá to ze studie vědců Minnesotské univerzity publikované v časopise iScience.

Vědci z americké univerzity podávali v kontrolovaném a dobře připravenéím experimentu oxytocin třiadvaceti lvům v rezervaci v Jihoafrické republice v létě roku 2018 a roku 2019. Zjistili, že tyto velké divoké šelmy jsou poté klidnější a „přátelštější“. Podle vědců by jejich zjištění mohla pomoci s chovem lvů v rezervacích nebo zoologických zahradách, kdy musí menší území obývat více lvů z různých teritorií.

Nejlepší účinek mělo podávání oxytocinu nosem, řekla hlavní autorka studie Jessica Burkhartová, kterou citovala agentura EFE. Stříkat jakékoliv látky do nosu divokým šelmám je nebezpečné, ale přírodovědci to dělali přes plot flakonem při podávání jídla.

„Viděli jsme, jak se jejich rysy okamžitě zjemnily, přestali být agresivní a úplně se zklidnili a uvolnili,“ popsala Burkhartová. Průměrná vzdálenost mezi lvy po podání oxytocinu se podle ní zmenšila z asi sedmi metrů na tři metry.

Když dojde na jídlo, lev nezná bratra

Jakmile se ale stalo součástí experimentu kvalitní jídlo, které lvi mají rádi, oxytocin nefungoval. Zvíře, které se k potravě dostalo jako první, se chovalo majetnicky a bránilo svým společníkům v přílišném přiblížení – ať už dostalo oxytocin nebo ne.

Tento výsledek je podle autorů překvapivý, protože u jiných zvířat, kde tuto interakci zkoušeli (například u surikat), oxytocin snižoval vzájemnou agresivitu i během krmení. Podporuje to pozorování z minulosti, že lvi jsiu sice od přírody sice extrémně sociální, ale při krmení přesto obvykle dochází k agresi.  

Autoři výzkumu doufají, že by mohl být využit například v útulcích, kam jsou převezeni lvi ze zoologických zahrad z oblastí válečných konfliktů. V Africe by se podle nich výsledky studie daly využít při soužití lvů z různých teritorií v jedné rezervaci či při jejich začleňování zpět do volné přírody, kde by se podle Burkhartové lvi mohli díky oxytocinu lépe socializovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled