Lvi jsou po vdechnutí oxytocinu extrémně přátelští. Když ale dojde na jídlo, nefunguje to, ukázal výzkum

Hormon oxytocin, zvaný též hormon lásky, dokáže zmírnit divoké chování lvů a činí je tolerantními vůči ostatním jedincům svého druhu. Výjimkou je situace, když jde o jídlo. Vyplývá to ze studie vědců Minnesotské univerzity publikované v časopise iScience.

Vědci z americké univerzity podávali v kontrolovaném a dobře připravenéím experimentu oxytocin třiadvaceti lvům v rezervaci v Jihoafrické republice v létě roku 2018 a roku 2019. Zjistili, že tyto velké divoké šelmy jsou poté klidnější a „přátelštější“. Podle vědců by jejich zjištění mohla pomoci s chovem lvů v rezervacích nebo zoologických zahradách, kdy musí menší území obývat více lvů z různých teritorií.

Nejlepší účinek mělo podávání oxytocinu nosem, řekla hlavní autorka studie Jessica Burkhartová, kterou citovala agentura EFE. Stříkat jakékoliv látky do nosu divokým šelmám je nebezpečné, ale přírodovědci to dělali přes plot flakonem při podávání jídla.

„Viděli jsme, jak se jejich rysy okamžitě zjemnily, přestali být agresivní a úplně se zklidnili a uvolnili,“ popsala Burkhartová. Průměrná vzdálenost mezi lvy po podání oxytocinu se podle ní zmenšila z asi sedmi metrů na tři metry.

Když dojde na jídlo, lev nezná bratra

Jakmile se ale stalo součástí experimentu kvalitní jídlo, které lvi mají rádi, oxytocin nefungoval. Zvíře, které se k potravě dostalo jako první, se chovalo majetnicky a bránilo svým společníkům v přílišném přiblížení – ať už dostalo oxytocin nebo ne.

Tento výsledek je podle autorů překvapivý, protože u jiných zvířat, kde tuto interakci zkoušeli (například u surikat), oxytocin snižoval vzájemnou agresivitu i během krmení. Podporuje to pozorování z minulosti, že lvi jsiu sice od přírody sice extrémně sociální, ale při krmení přesto obvykle dochází k agresi.  

Autoři výzkumu doufají, že by mohl být využit například v útulcích, kam jsou převezeni lvi ze zoologických zahrad z oblastí válečných konfliktů. V Africe by se podle nich výsledky studie daly využít při soužití lvů z různých teritorií v jedné rezervaci či při jejich začleňování zpět do volné přírody, kde by se podle Burkhartové lvi mohli díky oxytocinu lépe socializovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 4 hhodinami

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 16 hhodinami

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 17 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 20 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 21 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 22 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
9. 11. 2025

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025
Načítání...