Lvi jsou po vdechnutí oxytocinu extrémně přátelští. Když ale dojde na jídlo, nefunguje to, ukázal výzkum

Hormon oxytocin, zvaný též hormon lásky, dokáže zmírnit divoké chování lvů a činí je tolerantními vůči ostatním jedincům svého druhu. Výjimkou je situace, když jde o jídlo. Vyplývá to ze studie vědců Minnesotské univerzity publikované v časopise iScience.

Vědci z americké univerzity podávali v kontrolovaném a dobře připravenéím experimentu oxytocin třiadvaceti lvům v rezervaci v Jihoafrické republice v létě roku 2018 a roku 2019. Zjistili, že tyto velké divoké šelmy jsou poté klidnější a „přátelštější“. Podle vědců by jejich zjištění mohla pomoci s chovem lvů v rezervacích nebo zoologických zahradách, kdy musí menší území obývat více lvů z různých teritorií.

Nejlepší účinek mělo podávání oxytocinu nosem, řekla hlavní autorka studie Jessica Burkhartová, kterou citovala agentura EFE. Stříkat jakékoliv látky do nosu divokým šelmám je nebezpečné, ale přírodovědci to dělali přes plot flakonem při podávání jídla.

„Viděli jsme, jak se jejich rysy okamžitě zjemnily, přestali být agresivní a úplně se zklidnili a uvolnili,“ popsala Burkhartová. Průměrná vzdálenost mezi lvy po podání oxytocinu se podle ní zmenšila z asi sedmi metrů na tři metry.

Když dojde na jídlo, lev nezná bratra

Jakmile se ale stalo součástí experimentu kvalitní jídlo, které lvi mají rádi, oxytocin nefungoval. Zvíře, které se k potravě dostalo jako první, se chovalo majetnicky a bránilo svým společníkům v přílišném přiblížení – ať už dostalo oxytocin nebo ne.

Tento výsledek je podle autorů překvapivý, protože u jiných zvířat, kde tuto interakci zkoušeli (například u surikat), oxytocin snižoval vzájemnou agresivitu i během krmení. Podporuje to pozorování z minulosti, že lvi jsiu sice od přírody sice extrémně sociální, ale při krmení přesto obvykle dochází k agresi.  

Autoři výzkumu doufají, že by mohl být využit například v útulcích, kam jsou převezeni lvi ze zoologických zahrad z oblastí válečných konfliktů. V Africe by se podle nich výsledky studie daly využít při soužití lvů z různých teritorií v jedné rezervaci či při jejich začleňování zpět do volné přírody, kde by se podle Burkhartové lvi mohli díky oxytocinu lépe socializovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...