Lvi jsou po vdechnutí oxytocinu extrémně přátelští. Když ale dojde na jídlo, nefunguje to, ukázal výzkum

Hormon oxytocin, zvaný též hormon lásky, dokáže zmírnit divoké chování lvů a činí je tolerantními vůči ostatním jedincům svého druhu. Výjimkou je situace, když jde o jídlo. Vyplývá to ze studie vědců Minnesotské univerzity publikované v časopise iScience.

Vědci z americké univerzity podávali v kontrolovaném a dobře připravenéím experimentu oxytocin třiadvaceti lvům v rezervaci v Jihoafrické republice v létě roku 2018 a roku 2019. Zjistili, že tyto velké divoké šelmy jsou poté klidnější a „přátelštější“. Podle vědců by jejich zjištění mohla pomoci s chovem lvů v rezervacích nebo zoologických zahradách, kdy musí menší území obývat více lvů z různých teritorií.

Nejlepší účinek mělo podávání oxytocinu nosem, řekla hlavní autorka studie Jessica Burkhartová, kterou citovala agentura EFE. Stříkat jakékoliv látky do nosu divokým šelmám je nebezpečné, ale přírodovědci to dělali přes plot flakonem při podávání jídla.

„Viděli jsme, jak se jejich rysy okamžitě zjemnily, přestali být agresivní a úplně se zklidnili a uvolnili,“ popsala Burkhartová. Průměrná vzdálenost mezi lvy po podání oxytocinu se podle ní zmenšila z asi sedmi metrů na tři metry.

Když dojde na jídlo, lev nezná bratra

Jakmile se ale stalo součástí experimentu kvalitní jídlo, které lvi mají rádi, oxytocin nefungoval. Zvíře, které se k potravě dostalo jako první, se chovalo majetnicky a bránilo svým společníkům v přílišném přiblížení – ať už dostalo oxytocin nebo ne.

Tento výsledek je podle autorů překvapivý, protože u jiných zvířat, kde tuto interakci zkoušeli (například u surikat), oxytocin snižoval vzájemnou agresivitu i během krmení. Podporuje to pozorování z minulosti, že lvi jsiu sice od přírody sice extrémně sociální, ale při krmení přesto obvykle dochází k agresi.  

Autoři výzkumu doufají, že by mohl být využit například v útulcích, kam jsou převezeni lvi ze zoologických zahrad z oblastí válečných konfliktů. V Africe by se podle nich výsledky studie daly využít při soužití lvů z různých teritorií v jedné rezervaci či při jejich začleňování zpět do volné přírody, kde by se podle Burkhartové lvi mohli díky oxytocinu lépe socializovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 19 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...