Lvi jsou po vdechnutí oxytocinu extrémně přátelští. Když ale dojde na jídlo, nefunguje to, ukázal výzkum

Hormon oxytocin, zvaný též hormon lásky, dokáže zmírnit divoké chování lvů a činí je tolerantními vůči ostatním jedincům svého druhu. Výjimkou je situace, když jde o jídlo. Vyplývá to ze studie vědců Minnesotské univerzity publikované v časopise iScience.

Vědci z americké univerzity podávali v kontrolovaném a dobře připravenéím experimentu oxytocin třiadvaceti lvům v rezervaci v Jihoafrické republice v létě roku 2018 a roku 2019. Zjistili, že tyto velké divoké šelmy jsou poté klidnější a „přátelštější“. Podle vědců by jejich zjištění mohla pomoci s chovem lvů v rezervacích nebo zoologických zahradách, kdy musí menší území obývat více lvů z různých teritorií.

Nejlepší účinek mělo podávání oxytocinu nosem, řekla hlavní autorka studie Jessica Burkhartová, kterou citovala agentura EFE. Stříkat jakékoliv látky do nosu divokým šelmám je nebezpečné, ale přírodovědci to dělali přes plot flakonem při podávání jídla.

„Viděli jsme, jak se jejich rysy okamžitě zjemnily, přestali být agresivní a úplně se zklidnili a uvolnili,“ popsala Burkhartová. Průměrná vzdálenost mezi lvy po podání oxytocinu se podle ní zmenšila z asi sedmi metrů na tři metry.

Když dojde na jídlo, lev nezná bratra

Jakmile se ale stalo součástí experimentu kvalitní jídlo, které lvi mají rádi, oxytocin nefungoval. Zvíře, které se k potravě dostalo jako první, se chovalo majetnicky a bránilo svým společníkům v přílišném přiblížení – ať už dostalo oxytocin nebo ne.

Tento výsledek je podle autorů překvapivý, protože u jiných zvířat, kde tuto interakci zkoušeli (například u surikat), oxytocin snižoval vzájemnou agresivitu i během krmení. Podporuje to pozorování z minulosti, že lvi jsiu sice od přírody sice extrémně sociální, ale při krmení přesto obvykle dochází k agresi.  

Autoři výzkumu doufají, že by mohl být využit například v útulcích, kam jsou převezeni lvi ze zoologických zahrad z oblastí válečných konfliktů. V Africe by se podle nich výsledky studie daly využít při soužití lvů z různých teritorií v jedné rezervaci či při jejich začleňování zpět do volné přírody, kde by se podle Burkhartové lvi mohli díky oxytocinu lépe socializovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 18 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 20 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 23 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...