Vědci chtějí do budoucna najít systém, jak předvídat riziko rozsáhlých úhynů ryb v českých rybnících. Ty jsou totiž čím dál častější kvůli kyslíkovým deficitům. S nimi se kvůli klimatickým změnám rybníky potýkají častěji zejména v letních vedrech. Předpovídají také konec chovu lososovitých ryb v Česku.
Problém nedostatku kyslíku se týká čím dál většího množství vodních ploch a vede k úhynu ryb. Vědci pod vedením Radovana Koppa z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelovy univerzity v Brně budou hledat cestu, jak kyslíkové deficity v rybnících co nejlépe předpovědět. Potřebnost projektu potvrzují úhyny ryb v letošním roce například v Nesytu nebo Vlkavském a Kurdějovském rybníku.
„Úhynům ryb nezabráníme, ale rybníkáři budou mít informace dříve a získají možnost zmírnit svoje ztráty. Něco mohou odlovit, aby rybníku ulehčili a ryby přesadili jinam. Mohou zastavit například krmení,“ uvedl Kopp, podle kterého se obor v nejbližších desítkách let hodně změní. Zvyšující se letní teplota vody bude pro některé chované druhy ryb smrtelná. „Například chov lososovitých a síhovitých ryb v rybnících do 50 let skončí právě kvůli vysokým teplotám. Kaprovité ryby vydrží více,“ uvedl Kopp.
- Mezi lososovité ryby patří například lipan, hlavatka, pstruh nebo siven.
- Mezi síhovité ryby patří několik desítek síhů – například síh zugenský, síh peleď, síh hlubinný nebo síh omul.
Teplo a sucho znamenají problém
Cílem pětiletého projektu zahájeného letos je vysvětlit příčiny vzniku kyslíkových deficitů v rybnících v závislosti na podmínkách prostředí. Základní principy tohoto problému už vědci znají. Klima se mění, rybníky vysychají a problémy s kyslíkovým deficitem budou čím dál častější.
Obecně platí, že čím je vyšší teplota, tím méně kyslíku ryby v rybnících mají. Kyslíkový deficit způsobuje většinou příchod fronty a souvisí se změnou tlaku a nedostatkem světla. „Z toho plyne omezení fotosyntézy primárních producentů, což jsou zejména sinice a řasy. Poté nastává úhyn ryb,“ uvedl Kopp.
Roli hrají ale i další faktory, které vědci musí teprve podrobně prozkoumat, protože v některých případech ryby uhynou třeba jen v jednom rybníku ze tří obdobných. „Náš úkol je zmonitorovat co nejvíce parametrů, dát je do souvislosti s úhyny a zjistit, jestli je ještě další faktor vedle klimatu, který úhyny způsobuje, nebo ne,“ vysvětlil Kopp, který vede rozsáhlý tým zhruba dvacítky vědců včetně bioklimatologů.
Roli hraje i znečištění
Podle Koppa se problém u některých rybníků opakuje. Souviset to může se znečištěním, protože řada menších vodních toků vysychá a do rybníků tak teče třeba jenom voda z čistíren odpadních vod bohatá na živiny. S tím pak souvisí i větší výskyt sinic, které jsou hlavními producenty kyslíku na základě fotosyntézy. „V okamžiku, kdy přijde fronta a zastínění, omezí to i na několik dní fotosyntézu a v rybničním ekosystému nastane kolaps,“ uvedl Kopp.
Vědci nyní potřebují posbírat co největší množství dat, která budou dál vyhodnocovat. „Budeme monitorovat výskyt sinic, organiky v sedimentu, množství ryb. Výsledkem bude kategorizace rybníků podle vybraných parametrů. Čím víc faktorů budeme mít, tím bude předpověď přesnější,“ uvedl Kopp.
Myslí si, že za pár let by mohla vzniknout předpovědní mapa s vazbou na předpověď počasí. Podle ní bude možné dělat predikce možného úhynu ryb na určitých rybnících. Jako data budou sloužit podklady ze zhruba 50 rybníků v různých krajích.
