Loňské léto bylo v Evropě historicky nejteplejší, zbytek roku průměrný

Loňské léto bylo historicky nejteplejším obdobím roku naměřeným v Evropě, kterou stihlo několik extrémních atmosférických jevů. Celý rok byl naproti tomu v rámci posledních dekád na evropském kontinentu teplotně průměrný. Uvedla to satelitní služba Evropské unie Copernicus, podle jejíchž měření se celosvětově rok 2021 zařadil mezi sedm nejteplejších let historie.

Klimatologové dávají růst teplot a výkyvy počasí do souvislosti s emisemi z průmyslu, zemědělství či dopravy, které podle nich loni u oxidu uhličitého a metanu opět vzrostly.

V Evropě během tří letních měsíců teplota téměř o jeden stupeň převýšila letní průměr za poslední tři desetiletí. Léto tak bylo ještě o něco teplejší než v roce 2010 a 2018, kdy zatím průměrné teploty sahaly nejvýše.

Rekordy padaly na většině kontinentu

Podle expertů ze služby Copernicus k tomu přispěly například vlny veder ve Středomoří, kde byla naměřena vůbec nejvyšší teplota v evropské historii -48,8 stupně Celsia na Sicílii. Mezi další loni zaznamenané extrémní jevy se řadí například povodně v Německu, Belgii či Nizozemsku nebo tornádo na Moravě.

„Tyto události nám důrazně připomínají, že musíme změnit naše způsoby, rozhodně a účinně vykročit k udržitelné společnosti a pracovat na omezení uhlíkových emisí,“ prohlásil ředitel služby Copernicus pro klimatické změny Carlo Buontempo.

Celý loňský rok patřil v Evropě k teplotně průměrným a nezařadil se do desítky nejteplejších roků historie. Celoroční teplotní průměr období 1991 až 2020 převýšil o desetinu stupně Celsia, uvedl Copernicus.

Naproti tomu v celosvětovém měřítku patří rok 2021 stejně jako všechny další od roku 2014 mezi sedmičku nejteplejších roků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 11 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 15 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 16 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 17 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...