Jakékoliv množství běhání je spojené s výrazně nižší pravděpodobností předčasného úmrtí. Popsal to výzkum, který vycházel z dat o 232 149 lidech a jehož výsledky zveřejnil odborný žurnál British Journal of Sports Medicine.
Doposud nebylo jasné, jak moc běhání pomáhá s oddálením předčasného úmrtí z jakýchkoliv příčin – ani se zatím neví, jak moc je třeba běhat, aby se projevilo co nejvíce benefitů. Podobně vědci doposud neznají horní hranici, kdy už běh představuje spíše zdravotní hrozbu.
Autoři nového výzkumu tedy analyzovali veškerý existující kvalitní materiál, který k tomuto tématu vznikl. V řadě prestižních studií pátrali po datech, která by naznačovala, jaké je spojení mezi běháním a rizikem předčasného úmrtí. Takových prací našli čtrnáct a vytvořili z nich metastudii, kdy zpracovali data o 232 149 lidech, jež tyto výzkumy zahrnovaly.
Stačí 50 minut týdně
Ukázalo se, že lidé, kteří běhali (jakkoliv málo), měli pravděpodobnost předčasného úmrtí o 27 procent nižší než ti, kteří neběhali vůbec. Platilo to u obou pohlaví. U úmrtí na kardiovaskulární choroby šlo dokonce o 30 procent, naopak u úmrtí na rakovinu „jen“ o 23 procent.
Stačilo k tomu jen občasné běhání jednou týdně na 50 minut, a to poklidnou rychlostí asi 8 kilometrů za hodinu. Už tyto výkony byly spojené s výrazně pozitivními dopady na délku dožití.
Podle autorů výzkumu tyto výsledky naznačují, že běhání je nesmírně účinné – a současně laciné. Je tedy vhodné prakticky pro každého, včetně lidí, kteří nemají dostatek času na pravidelnou fyzickou aktivitu, tedy vlastně pro většinu obyvatel moderních měst. Vědci nenašli žádné silnější výhody delších běhů nebo rychlejšího tempa.
Tato metastudie nehledala příčiny; její autoři tedy nejsou schopní říci, zda je běh přímou příčinou delšího života. Ví jen, že mezi oběma jevy existuje silná asociace.
