Letošní hurikánová sezona je nečekaně klidná. Loňský rok byl nejtragičtější v dějinách

Na Havaj se blíží hurikán Lane – přímo ji zasáhnout nemá, ale ostrovy jeho dopad přesto pocítí. Jedná se o hurikán, který krátce dosáhl páté, tedy nejsilnější kategorie. Vítr měl průměrnou rychlost přes 250 km/h. Letos jde o jeden z mála takto silných hurikánů, dosud byly u americké pevniny hurikány nečekaně slabé a málo početné.

Ve Spojených státech se sledují dvě oblasti hurikánů – v Atlantickém a Tichém oceánu. Havaj leží v Tichém oceánu, kde se ale hurikány sledují méně intenzivně: míří totiž nejčastěji do oblastí, kde nežijí téměř žádní lidé.

O to zajímavější jsou ale hurikány v Atlantiku – právě odtamtud totiž pronikají nad americký kontinent, kde způsobují značné škody a připravují o životy stovky lidí.

Letošní atlantická hurikánová sezona měla být podle předpovědí amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) mírně nadprůměrně silná – zatím se ale zdá, že se tyto predikce nevyplní. Podmínky v atmosféře i oceánu jsou velmi odlišné od loňského roku, který patřil z hlediska hurikánů k těm nejsilnějším.

Před rokem panovala v Atlantiku situace, která naháněla mnoha lidem oprávněně strach: přinesla deset za sebou jdoucích hurikánů, které vydržely až do podzimu. Podle meteorologů se letošní situace od minulého roku liší v několika ohledech.

Co chybí? To základní

V Atlantiku není dostatek vzdušné vlhkosti, naopak Karibik je spíše plný suchého vzduchu. Chybí také další velmi důležitý faktor, který je zásadní pro vznik hurikánů – dostatečně teplá povrchová voda v oceánu.

Aby mohl hurikán vzniknout, musí se mořská voda ohřát nejméně na 26 stupňů, a to do hloubky 50 metrů. V první polovině srpna byly ale tyto teploty podprůměrné; přitom povrch planety se letos ohřál rekordně.


Letos je také silnější takzvaný střih větru. Meteorologové takto označují rozdílné proudění větru v různých výškách; když různě vysoko vane směr z odlišných směrů, brání to hurikánům v tom, aby vznikaly. Naopak roku 2017, zejména v první polovině srpna, byl střih větru spíše slabý – mohla se tedy formovat oblačnost, která jejich vzniku pomáhá.

Loňský rekord

Letošek je klidný zejména ve srovnání s extrémně bouřlivým a rekordně ničivým rokem 2017. Loňská sezona byla totiž nejničivější v dějinách: první velká bouře se utvořila už v dubnu – to se stalo poprvé od roku 2003.

Co se týká škod, byla loňská hurikánová sezona nejničivější v amerických dějinách. Způsobila škody ve výši 282 miliard dolarů, a výrazně tak překročila do té doby nejhorší rok 2005. Přinesla také zatím nejvíc úmrtí od roku 2005 – zemřelo přibližně 1800 lidí.

Drtivou většinu škod přitom způsobily pouhé tři bouře – hurikány Harvey, Ima a Maria. Celkem dala světu 17 pojmenovaných bouří, 10 hurikánů a 6 silných hurikánů. Společně s rokem 1936 šlo o pátou nejaktivnější hurikánovou sezonu od počátku měření v roce 1851.

Předpovědi se mýlily

V květnu letošního roku vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru vydali předpověď na letošní hurikánovou sezonu: se sedmdesátiprocentní pravděpodobností podle nich měla přinést až 16 silných bouří.

Úřad uvedl, že na 70 procent letos přijde 10–16 silných bouří, které dostanou jména – vítr při nich dosáhne rychlosti nad 63 kilometrů za hodinu. Z nich se pět až devět stane hurikány, u nichž bude vítr dosahovat rychlosti nad 120 kilometrů za hodinu. Mezi nimi bude zřejmě jeden až čtyři hurikány s opravdu ničivou silou, v němž vítr dosáhne rychlosti 178 kilometrů za hodinu. Průměrná hurikánová sezona má přitom 12 pojmenovaných bouří, z nichž se stane 6 hurikánů, včetně tří silných hurikánů.

Výhled atlantických hurikánů na rok 2018
Zdroj: National Oceanic and Atmospheric Administration

Ve zprávě, kterou k tomu NOAA vydala, se uvádělo, že letošní model předpovědi by měl být zatím vůbec nejpřesnější a nejkomplexnější. Vychází z kombinace modelů vzniklých na těch nejsilnějších počítačích planety a satelitních dat i údajů z meteorologických bójí umístěných v oceánu.

Už v červnu se ale začalo ukazovat, že tato předpověď nejspíš nevyjde – a některé další organizace své predikce začaly upravovat. Například Coloradská univerzita vydala 31. května prohlášení, v němž předpověď zkorigovala:

„Snížili jsme naše odhady a nyní věříme, že rok 2018 bude mít přibližně průměrnou aktivitu hurikánů. (…) Většina severního Atlantiku byla během posledních dvou měsíců abnormálně chladná. Východní i střední část Atlantiku jsou také chladnější, než je normální. Očekáváme průměrnou pravděpodobnost silných hurikánů v USA a Karibiku,“ uvedla univerzita.

Jaká bude letošní hurikánová sezona?

Jak letošní hurikánová sezona skončí, není možné předpovídat – stačí jediná silná bouře a může i z relativně klidného období udělat rekordně tragický rok. Podle NOAA letošní hurikánová sezona oficiálně začala 1. června a skončí 1. listopadu. Teprve potom bude možné konstatovat, jaká doopravdy byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...