Letošní hurikánová sezona je nečekaně klidná. Loňský rok byl nejtragičtější v dějinách

Na Havaj se blíží hurikán Lane – přímo ji zasáhnout nemá, ale ostrovy jeho dopad přesto pocítí. Jedná se o hurikán, který krátce dosáhl páté, tedy nejsilnější kategorie. Vítr měl průměrnou rychlost přes 250 km/h. Letos jde o jeden z mála takto silných hurikánů, dosud byly u americké pevniny hurikány nečekaně slabé a málo početné.

Ve Spojených státech se sledují dvě oblasti hurikánů – v Atlantickém a Tichém oceánu. Havaj leží v Tichém oceánu, kde se ale hurikány sledují méně intenzivně: míří totiž nejčastěji do oblastí, kde nežijí téměř žádní lidé.

O to zajímavější jsou ale hurikány v Atlantiku – právě odtamtud totiž pronikají nad americký kontinent, kde způsobují značné škody a připravují o životy stovky lidí.

Letošní atlantická hurikánová sezona měla být podle předpovědí amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) mírně nadprůměrně silná – zatím se ale zdá, že se tyto predikce nevyplní. Podmínky v atmosféře i oceánu jsou velmi odlišné od loňského roku, který patřil z hlediska hurikánů k těm nejsilnějším.

Před rokem panovala v Atlantiku situace, která naháněla mnoha lidem oprávněně strach: přinesla deset za sebou jdoucích hurikánů, které vydržely až do podzimu. Podle meteorologů se letošní situace od minulého roku liší v několika ohledech.

Co chybí? To základní

V Atlantiku není dostatek vzdušné vlhkosti, naopak Karibik je spíše plný suchého vzduchu. Chybí také další velmi důležitý faktor, který je zásadní pro vznik hurikánů – dostatečně teplá povrchová voda v oceánu.

Aby mohl hurikán vzniknout, musí se mořská voda ohřát nejméně na 26 stupňů, a to do hloubky 50 metrů. V první polovině srpna byly ale tyto teploty podprůměrné; přitom povrch planety se letos ohřál rekordně.


Letos je také silnější takzvaný střih větru. Meteorologové takto označují rozdílné proudění větru v různých výškách; když různě vysoko vane směr z odlišných směrů, brání to hurikánům v tom, aby vznikaly. Naopak roku 2017, zejména v první polovině srpna, byl střih větru spíše slabý – mohla se tedy formovat oblačnost, která jejich vzniku pomáhá.

Loňský rekord

Letošek je klidný zejména ve srovnání s extrémně bouřlivým a rekordně ničivým rokem 2017. Loňská sezona byla totiž nejničivější v dějinách: první velká bouře se utvořila už v dubnu – to se stalo poprvé od roku 2003.

Co se týká škod, byla loňská hurikánová sezona nejničivější v amerických dějinách. Způsobila škody ve výši 282 miliard dolarů, a výrazně tak překročila do té doby nejhorší rok 2005. Přinesla také zatím nejvíc úmrtí od roku 2005 – zemřelo přibližně 1800 lidí.

Drtivou většinu škod přitom způsobily pouhé tři bouře – hurikány Harvey, Ima a Maria. Celkem dala světu 17 pojmenovaných bouří, 10 hurikánů a 6 silných hurikánů. Společně s rokem 1936 šlo o pátou nejaktivnější hurikánovou sezonu od počátku měření v roce 1851.

Předpovědi se mýlily

V květnu letošního roku vědci z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru vydali předpověď na letošní hurikánovou sezonu: se sedmdesátiprocentní pravděpodobností podle nich měla přinést až 16 silných bouří.

Úřad uvedl, že na 70 procent letos přijde 10–16 silných bouří, které dostanou jména – vítr při nich dosáhne rychlosti nad 63 kilometrů za hodinu. Z nich se pět až devět stane hurikány, u nichž bude vítr dosahovat rychlosti nad 120 kilometrů za hodinu. Mezi nimi bude zřejmě jeden až čtyři hurikány s opravdu ničivou silou, v němž vítr dosáhne rychlosti 178 kilometrů za hodinu. Průměrná hurikánová sezona má přitom 12 pojmenovaných bouří, z nichž se stane 6 hurikánů, včetně tří silných hurikánů.

Výhled atlantických hurikánů na rok 2018
Zdroj: National Oceanic and Atmospheric Administration

Ve zprávě, kterou k tomu NOAA vydala, se uvádělo, že letošní model předpovědi by měl být zatím vůbec nejpřesnější a nejkomplexnější. Vychází z kombinace modelů vzniklých na těch nejsilnějších počítačích planety a satelitních dat i údajů z meteorologických bójí umístěných v oceánu.

Už v červnu se ale začalo ukazovat, že tato předpověď nejspíš nevyjde – a některé další organizace své predikce začaly upravovat. Například Coloradská univerzita vydala 31. května prohlášení, v němž předpověď zkorigovala:

„Snížili jsme naše odhady a nyní věříme, že rok 2018 bude mít přibližně průměrnou aktivitu hurikánů. (…) Většina severního Atlantiku byla během posledních dvou měsíců abnormálně chladná. Východní i střední část Atlantiku jsou také chladnější, než je normální. Očekáváme průměrnou pravděpodobnost silných hurikánů v USA a Karibiku,“ uvedla univerzita.

Jaká bude letošní hurikánová sezona?

Jak letošní hurikánová sezona skončí, není možné předpovídat – stačí jediná silná bouře a může i z relativně klidného období udělat rekordně tragický rok. Podle NOAA letošní hurikánová sezona oficiálně začala 1. června a skončí 1. listopadu. Teprve potom bude možné konstatovat, jaká doopravdy byla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 21 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 23 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...