Letiště budoucnosti už vznikají: obslouží vás roboti a kontroly budou neviditelné

Zavazadla budou sbírat a nosit roboti, pasažéry už nebude nikdo obtěžovat s osobními prohlídkami, protože se o to postarají špičkové scannery. A uvnitř letišť budou rozsáhlé plochy zeleně – tak nějak by podle vizí futurologů mohla vypadat letiště budoucnosti.

Největší naději pro zcela nová letiště s radikálně modernější technologií představují města na Blízkém východě. Právě tamní letiště totiž bojují o zákazníky nejvíc – zejména jako letiště tranzitní při letech na Dálný východ respektive do Evropy nebo do USA. Architekti letiště v Abú Zabí nebo Dubaji se pokoušejí, aby se zrovna ony staly budoucími centry celosvětové letecké dopravy – a pomoci jim v tom mají právě technologie.

Jednou z nejkontroverznějších technologií jsou programy na automatické rozpoznávání obličejů. Může sice extrémně urychlit celý proces odbavování, ale současně kvůli ní přijde o práci spousta lidí – a také představuje značný zásah do lidského soukromí. Ještě letos by mělo být touto technologií vybaveno letiště Changi-Šanghaj, jedno z nejdůležitějších letišť světa.

Cestujícím budou pomocí automatických přístrojů vyfoceny obličeje a pak už budou moci procházet dalšími kontrolami zcela bez toho, aniž by potkali jediného člověka. Stejnou technologii testuje i dubajské letiště. Podobný systém by chtěla zavést také Austrálie, ta dokonce globálně: letos investovala půl miliardy korun, aby jím byla vybavena všechna mezinárodní letiště v zemi.

Roboti místo lidí

Z českých letišť to zatím neznáme, ale robotizace velkých mezinárodních letišť už dávno začala. Například na korejském letišti Incheon v Soulu už jsou nějakou dobu využíváni k čištění zavazadel i k jejich transportu. Na výše zmíněném letišti Changi v Šanghaji jdou ještě o krok dál: roboti, kteří tam budou pomáhat s nošením zavazadel, budou na sobě mít dokonce uniformy, aby působili ještě lidštěji.

Tito roboti pomáhají s automatickým odbavováním zavazadel; na řadě letišť už s takovými systémy experimentují. Automatické odbavování, kdy už cestující vůbec nepřijde do kontaktu s lidskou obsluhou, je dnes už zcela běžné; přechod na automatické odbavování zavazadel se ale teprve rozjíždí – momentálně je k dispozici na australských letištích, v Hongkongu, na londýnském letišti Heathrow a na amsterdamském Schipholu. Humanoidně vypadající roboti by v tom měli výrazně pomoci.

Letiště jako zážitek

Stejně velká proměna by měla být také v tom, jak lidé letiště vnímají. Zatím převládá pocit, že jsou to obrovská místa, kde člověk musí ve velmi krátkém čase překonat obrovské vzdálenosti. Současně jsou to prostory značně odlidštěné. Snahou provozovatelů letišť je, aby se změnila na něco jako obří zábavní střediska kombinovaná s obchodními domy. Typickým příkladem je opět Changi, kde se staví v rámci letiště komplex nazvaný Jewel – desetiposchoďové centrum, kterému bude dominovat 40 metrů vysoký vodopád obklopený zahradami.

Proč? Letiště se pokoušejí získat další zdroj příjmů, výdělky ze samotné letecké dopravy se snižují, takže se hledají další možné finance. Evropa a Spojené státy v této modernizaci oproti Asii začínají zaostávat – příčinou je, že existující letiště jsou příliš stará na to, aby se dala modernizovat. Jejich infrastruktura je stará až 75 let, modernizace je tedy v podstatě složitější než postavit zcela nové letiště, uvedl analytik Shukor Yusof pro AFP.

Klasické západní velmoci se sice snaží, ale mají jen málo letišť, která se pokoušejí vyrovnat těm asijským. Jedním z nich je JFK v New Yorku, v Evropě představuje naději holandský Schiphol. Ten se chce stát nejmodernějším letištěm světa do roku 2019 – úpravy by se měly týkat především skenerů zavazadel. Jejich nová generace, která by se do dvou let měla na Schipholu v plném provozu objevit, by měla být schopná prohlížet příruční zavazadla tak přesně, že by cestující už nemuseli vyndávat z tašek a batůžků ani nápoje.

Konzultantaská společnost Roland Berger ale zase varuje, že tyto moderní technologie by naopak mohly letiště o spoustu peněz připravit. Pokud se výrazně sníží doba odbavování, lidé stráví na letišti méně času – a budou logicky také méně utrácet. Stejně tak s naprostou určitostí v takovém případu poklesnou i částky vybrané za parkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Univerzita Karlova láká mladé vědce zpátky domů

Země jako Česko mají s vědou spoustu problémů. Jsou sice dost bohaté na to, aby nechaly studenty získat velmi kvalitní vzdělání, a dokonce jim mnohdy dopomohou i k zisku toho špičkového v zahraničí. Jenže pak už chybí prostředky pro to, aby se tito nadějní mladí vědci vrátili a své znalosti využívali dál „doma“, kde z toho bude mít Česko největší prospěch. Řešit se to snaží Univerzita Karlova.
před 4 hhodinami

Fyzicky silnější ženy mají více sexuálních partnerů, odhalil výzkum

Když vědci ověřovali platnost známé teorie o tom, že silnější muži mívají i více sexuálních partnerek, narazili na něco nečekaného. Ukázalo se totiž, že stejná úměra se týká i žen.
před 5 hhodinami

Zemřel Ivan Holoubek, vědec, který chránil českou přírodu před chemií

V noci na pondělí zemřel emeritní profesor Masarykovy univerzity v Brně Ivan Holoubek. Bylo mu 73 let. Holoubek byl jedním ze zakladatelů centra Recetox spadajícího pod univerzitu, které se zabývá environmentálními a zdravotními riziky souvisejícími s chemickými látkami. Od roku 1990 byl téměř čtvrt století jeho ředitelem. Za rok 2016 dostal Cenu města Brna.
před 8 hhodinami

Žraloci žijící na volném moři mizí. Za půlstoletí jich ubyly skoro tři čtvrtiny

Populace žraloků na volném moři klesla od roku 1970 téměř o tři čtvrtiny – konkrétně o 71 procent. Hlavní příčinou je podle nové studie nadměrný rybolov, kvůli němuž hrozí většině těchto predátorů vyhynutí.
před 8 hhodinami

Vědci laserem rekonstruovali staletí stará tetování mumií

Mezinárodní tým vědců poprvé pomocí laserů odkryl tetování stovky let starých mumií v Peru. Paprsky odhalily nesmírně složité vzory. Až doposud nebylo možné si tuto uměleckou formu původních obyvatel Ameriky prohlédnout. Nový objev podle autorů ukazuje, jak vysoká byla úroveň dovedností tamních umělců.
před 10 hhodinami

Nadace Neuron ocenila chemika Jungwirtha nebo učitele Černého

Hlavní cenu Nadace Neuron za celoživotní přínos vědě získal při ceremoniálu v Národním muzeu fyzikální chemik Pavel Jungwirth. Letos poprvé vědecká rada udělila ocenění také za rozvíjení lásky k vědě. Jeho držitelem se stal pedagog a popularizátor vědy Jan Černý. Cena za propojení vědy a byznysu byla udělena start-upu SophoMer, který vyvinul syntetický materiál zlepšující kvalitu diagnostických testů. Oceněno bylo i sedm mladých nadějných vědců. Nadace laureátům rozdala dohromady 7 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Již nelze poznat, kdy je obraz vygenerovaný AI, míní expert

Čipy používané v oblasti umělé inteligence se dají přirovnat k lidskému mozku, popsal v pořadu 90' ČT24 Vladimír Janíček z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického (ČVUT). „Bavíme se o něčem, co je na špičce výkonu,“ dodal. Umělá inteligence se v posledních měsících nesmírně posunula, podle expertů se u výtvorů vytvořených kvalitní technologií nedá určit, zda je vytvořila právě AI. „Musíme si zvyknout, že technologie změní způsob, jakým věci kolem sebe vidíme,“ míní ředitel spolku prg.ai Lukáš Kačena.
18. 1. 2025

Archeologové v Pompejích objevili luxusní soukromé lázně

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
17. 1. 2025
Načítání...