Letiště budoucnosti už vznikají: obslouží vás roboti a kontroly budou neviditelné

Zavazadla budou sbírat a nosit roboti, pasažéry už nebude nikdo obtěžovat s osobními prohlídkami, protože se o to postarají špičkové scannery. A uvnitř letišť budou rozsáhlé plochy zeleně – tak nějak by podle vizí futurologů mohla vypadat letiště budoucnosti.

Největší naději pro zcela nová letiště s radikálně modernější technologií představují města na Blízkém východě. Právě tamní letiště totiž bojují o zákazníky nejvíc – zejména jako letiště tranzitní při letech na Dálný východ respektive do Evropy nebo do USA. Architekti letiště v Abú Zabí nebo Dubaji se pokoušejí, aby se zrovna ony staly budoucími centry celosvětové letecké dopravy – a pomoci jim v tom mají právě technologie.

Jednou z nejkontroverznějších technologií jsou programy na automatické rozpoznávání obličejů. Může sice extrémně urychlit celý proces odbavování, ale současně kvůli ní přijde o práci spousta lidí – a také představuje značný zásah do lidského soukromí. Ještě letos by mělo být touto technologií vybaveno letiště Changi-Šanghaj, jedno z nejdůležitějších letišť světa.

Cestujícím budou pomocí automatických přístrojů vyfoceny obličeje a pak už budou moci procházet dalšími kontrolami zcela bez toho, aniž by potkali jediného člověka. Stejnou technologii testuje i dubajské letiště. Podobný systém by chtěla zavést také Austrálie, ta dokonce globálně: letos investovala půl miliardy korun, aby jím byla vybavena všechna mezinárodní letiště v zemi.

Roboti místo lidí

Z českých letišť to zatím neznáme, ale robotizace velkých mezinárodních letišť už dávno začala. Například na korejském letišti Incheon v Soulu už jsou nějakou dobu využíváni k čištění zavazadel i k jejich transportu. Na výše zmíněném letišti Changi v Šanghaji jdou ještě o krok dál: roboti, kteří tam budou pomáhat s nošením zavazadel, budou na sobě mít dokonce uniformy, aby působili ještě lidštěji.

Tito roboti pomáhají s automatickým odbavováním zavazadel; na řadě letišť už s takovými systémy experimentují. Automatické odbavování, kdy už cestující vůbec nepřijde do kontaktu s lidskou obsluhou, je dnes už zcela běžné; přechod na automatické odbavování zavazadel se ale teprve rozjíždí – momentálně je k dispozici na australských letištích, v Hongkongu, na londýnském letišti Heathrow a na amsterdamském Schipholu. Humanoidně vypadající roboti by v tom měli výrazně pomoci.

Letiště jako zážitek

Stejně velká proměna by měla být také v tom, jak lidé letiště vnímají. Zatím převládá pocit, že jsou to obrovská místa, kde člověk musí ve velmi krátkém čase překonat obrovské vzdálenosti. Současně jsou to prostory značně odlidštěné. Snahou provozovatelů letišť je, aby se změnila na něco jako obří zábavní střediska kombinovaná s obchodními domy. Typickým příkladem je opět Changi, kde se staví v rámci letiště komplex nazvaný Jewel – desetiposchoďové centrum, kterému bude dominovat 40 metrů vysoký vodopád obklopený zahradami.

Proč? Letiště se pokoušejí získat další zdroj příjmů, výdělky ze samotné letecké dopravy se snižují, takže se hledají další možné finance. Evropa a Spojené státy v této modernizaci oproti Asii začínají zaostávat – příčinou je, že existující letiště jsou příliš stará na to, aby se dala modernizovat. Jejich infrastruktura je stará až 75 let, modernizace je tedy v podstatě složitější než postavit zcela nové letiště, uvedl analytik Shukor Yusof pro AFP.

Klasické západní velmoci se sice snaží, ale mají jen málo letišť, která se pokoušejí vyrovnat těm asijským. Jedním z nich je JFK v New Yorku, v Evropě představuje naději holandský Schiphol. Ten se chce stát nejmodernějším letištěm světa do roku 2019 – úpravy by se měly týkat především skenerů zavazadel. Jejich nová generace, která by se do dvou let měla na Schipholu v plném provozu objevit, by měla být schopná prohlížet příruční zavazadla tak přesně, že by cestující už nemuseli vyndávat z tašek a batůžků ani nápoje.

Konzultantaská společnost Roland Berger ale zase varuje, že tyto moderní technologie by naopak mohly letiště o spoustu peněz připravit. Pokud se výrazně sníží doba odbavování, lidé stráví na letišti méně času – a budou logicky také méně utrácet. Stejně tak s naprostou určitostí v takovém případu poklesnou i částky vybrané za parkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 5 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...