Lékaři poprvé popsali, jak se liší covidový zápal plic od běžného. Je jako lesní požár, říkají

Bakterie nebo viry, které způsobují zápaly plic, se mohou rozšířit do velkých oblastí plic v průběhu pouhých několika hodin. Na moderních jednotkách intenzivní péče se proti nim bojuje buď podporou imunitního systému, nebo antibiotiky. Ve studii publikované v odborném časopise Nature ale lékaři ukázali, že zápal plic (pneumomie) způsobený covidem-19 je jiný; sice ne těžší, ale mnohem dlouhodobější.

Místo aby virus způsobující covid-19 rychle infikoval velké oblasti plic, jak je běžné, zabírá více malých oblastí plic. Pak napadne vlastní imunitní buňky plic a využije je k tomu, aby se orgánem šířil během mnoha dní, nebo dokonce týdnů. Autoři to přirovnávají k lesním požárům, které se také rozšiřují z mnoha menších ohnisek, až se spojí a vytvoří nekontrolovatelný oheň.

Jak se infekce pomalu přesouvá přes plíce, zanechává za sebou poškození, průběžně zvyšuje horečku a způsobuje řadu problémů – poškození ledvin, mozku, srdce a dalších orgánů. Závažné komplikace právě u covidu-19 ve srovnání s jinými zápaly plic mohou souviset spíše s dlouhým průběhem onemocnění než s tím, že by bylo nějakým způsobem závažnější, uvedli autoři studie.

Jedná se o první studii, v níž vědci systematicky analyzovali imunitní buňky z plic pacientů s pneumonií způsobenou covidem a porovnávali je s buňkami pacientů se zápalem plic z jiných virů nebo bakterií.

Cesta k lékům

Na základě podrobné analýzy určili vědci kritické cíle pro léčbu těžkého zápalu plic SARS-CoV-2 a zmírnění jeho poškození. Cílem jsou podle nich imunitní buňky: makrofágy a T buňky. Studie naznačuje, že makrofágy, tedy buňky obvykle zodpovědné za obranu plic, mohou být infikovány virem SARS-CoV-2, a mohou tak přispět k šíření infekce plícemi.

Na Northwestern Medicine vyzkouší experimentální lék k léčbě těchto cílů u pacientů s pneumonií covidu-19 v klinické studii už letos během ledna nebo února. Lék, který chtějí testovat, tiší zánětlivou reakci těchto imunitních buněk, a tím umožňuje zahájení ozdravného procesu v poškozené plíci.

Cíl: aby se z covidu stala jen ošklivá rýma

„Naším cílem je, aby průběh covidu byl mírný, a ne těžký, aby byl srovnatelný s ošklivým nachlazením,“ řekl spoluautor studie Scott Budinger, vedoucí oddělení plicní a kritické péče na lékařské fakultě Northwestern University.

Covid-19, stejně jako chřipka, pravděpodobně nikdy nezmizí, i když bude velká část populace očkována, dodal spoluautor studie Ben Singer, odborný asistent plicního a kritického lékařství. „Už teď výzkumníci předvídají mechanismy, pomocí nichž se tento RNA virus, který rychle mutuje, vyhne současným vakcínám,“ řekl Singer. „Tato studie nám pomůže vyvinout léčbu, která sníží závažnost u těch, kteří onemocní.“

Úmrtnost u pacientů s covidem-19 na ventilátorech je nižší

Studie také odhalila, proč byla úmrtnost pacientů na ventilátoru u covidu nižší než u pacientů, kteří byli na ventilátoru v důsledku běžného zápalu plic, uvádí studie. Běžný zápal plic je totiž mnohem intenzivnější, má proto vyšší riziko úmrtí. Pacienti se zápalem plic covidu-19 jsou sice dlouhodobě nemocní, ale zánět v plicích není tak závažný jako při „normálním“ zápalu plic.

„Pokud budou pacienti s covidem-19 pečlivě léčeni a systém zdravotní péče nebude zahlcen, mohou se z toho dostat,“ řekl Budinger. „Tito pacienti jsou hodně nemocní. Trvá opravdu dlouho, než se uzdraví. Ale pokud máte dostatek lůžek a poskytovatelů zdravotní péče, můžete udržet jejich úmrtnost na dvaceti procentech. Když jsou zdravotnické systémy přetížené, úmrtnost se zdvojnásobí až na čtyřicet procent.“ U těchto čísel jde o poměr lidí, kteří se dostanou na ventilátor.

Pro účely studie vědci provedli analýzu plicní tekutiny u 86 pacientů s covidem-19 na ventilátoru a porovnali ji s plicní tekutinou u 256 pacientů na ventilátoru, kteří měli jiné typy zápalu plic. Zatím takové studie neprobíhaly, samotný odběr vzorků z plic živého pacienta je složitý, náročný a také rizikový – právě proto dlouho chyběly důležité informace o tom, co zabíjelo pacienty se závažným průběhem covidu.

Na Northwestern Medicine se to podařilo, protože se na zápaly plic specializují desítky let. Mají k tomu unikátní vybavení i zkušené experty. Právě tato výzkumná infrastruktura jim umožnila ukázat, že pneumonie u pacientů s covidem-19 se liší od ostatních pneumonií, a co je důležitější, jak se liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 7 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 11 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
včera v 20:35

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...