Lékaři jsou na stopě tomu, proč koronavirus tolik postihuje obézní osoby

Na resuscitačních odděleních v Paříži, v Londýně či v New Yorku si stále kladou otázku, proč se nemoc COVID-19 významně vyskytuje v populaci obézních mužů. V této chvíli na to není mnoho odpovědí, experti ale upozorňují na souvztažné faktory (cukrovka, vysoký krevní tlak) i rozdíly v mužské a ženské imunitě.

„Všechna resuscitační oddělení ve Francii konstatují, že mají výrazný podíl pacientů s nadváhou nebo obezitou,“ říká doktor Matthieu Schmidt z nemocnice Pitié-Salpêtrière v Paříži. Dodává, že „tři čtvrtiny pacientů jsou muži“.

Toto konstatování potvrzuje jeho newyorský kolega, doktor Hani Sbitany. „Sloužím u pohotovosti a řekl bych, že 80 procent přijatých pacientů jsou muži,“ sděluje.

V Londýně profesor Derek Hill rovněž uvádí, že těžkými formami nemoci vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 je postiženo více mužů než žen a že nejrizikovější jsou pacienti s nadváhou či zdravotními problémy.

Britské statistiky o nemocných umístěných na jednotky intenzivní péče tento jev potvrzují: 73 procent pacientů jsou muži a 73,4 procenta mají nadváhu nebo trpí obezitou.

Tyto údaje zjištěné nezávislou institucí ICNARC ukazují, že nemocní s nadváhou mají výrazně menší naději, že se uzdraví: přežije 42,4 procenta obézních s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 30, zatímco pacientů s průměrnou nebo nízkou váhou (BMI nižší než 25) přežije 56,4 procenta.

Stejně tak mužské pohlaví má méně dobrou prognózu: přežije 55,4 procenta žen, zatímco jen 47,8 procenta mužů. Tyto údaje byly nashromážděny u asi 2200 pacientů z Anglie, Walesu a Severního Irska, kteří byli přijati na jednotky intenzivní péče.

Hypotézy a spekulace

Proč je mezi těžkými případy tolik mužů? „To je fakt. Nemám pro to jasné vysvětlení,“ odpovídá expert Jean-François Delfraissy, který přichází s hypotézou, že muži častěji mívají různé choroby.

„Jsem tváří v tvář tomuto viru pokorný. Ještě před třemi a půl měsíci jsem ho neznal. Je kolem něho plno otazníků,“ uvedl expert, který předsedá vědeckému výboru pověřenému radit francouzské vládě ohledně epidemie. Je zde také teorie vysvětlující větší počet nemocných mužů v nemocnicích: ženy mají vůči viru lepší přirozenou ochranu.

Je to známá situace, pokud jde o virové nákazy, ujišťuje profesor Pierre Delobel, šéf oddělení infekčních chorob na klinice v Toulouse. „Vrozená imunita je lepší u žen, zejména před menopauzou,“ dodává.

Efekt obezity

Pokud jde o výrazný podíl osob s nadváhou a obezitou, nabízí se vysvětlení, že se u nich častěji vyskytuje cukrovka a vysoký krevní tlak. To jsou faktory, které zhoršují průběh nemoci COVID-19, jak se to jasně ukázalo v Číně i v Itálii. Dalšími faktory jsou věk a kardiovaskulární choroby.

Tyto charakteristiky nevěští nic dobrého pro epidemii ve Spojených státech, kde je více než třetina obyvatel obézních. „Jsme ohledně našich amerických přátel znepokojeni. Pravděpodobně budou mít více problémů způsobených obezitou,“ konstatuje profesor Delfraissy.

Viru stále nerozumíme

Medicína postupuje tápavě a někdy zjišťuje věci, které odporují prognóze. „U tabáku se ukazuje cosi zvláštního. Zjistili jsme, že velká většina těžkých případů se netýká kuřáků, jako by tabák prostřednictvím nikotinu před virem chránil,“ uvádí profesor Delfraissy.

Lékař Thibaud Soumagne z kliniky ve východofrancouzském Besançonu potvrzuje, že v jeho nemocnici bylo dosud na resuscitačním oddělení jen málo kuřáků nebo dokonce žádný.

Avšak experti zabývající se chorobami způsobenými kouřením namítají, že kuřákovi, který vykazuje těžké symptomy, hrozí větší nebezpečí, protože jeho plíce a kardiovaskulární systém nejsou tak zdravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...