Lékaři jsou na stopě tomu, proč koronavirus tolik postihuje obézní osoby

Na resuscitačních odděleních v Paříži, v Londýně či v New Yorku si stále kladou otázku, proč se nemoc COVID-19 významně vyskytuje v populaci obézních mužů. V této chvíli na to není mnoho odpovědí, experti ale upozorňují na souvztažné faktory (cukrovka, vysoký krevní tlak) i rozdíly v mužské a ženské imunitě.

„Všechna resuscitační oddělení ve Francii konstatují, že mají výrazný podíl pacientů s nadváhou nebo obezitou,“ říká doktor Matthieu Schmidt z nemocnice Pitié-Salpêtrière v Paříži. Dodává, že „tři čtvrtiny pacientů jsou muži“.

Toto konstatování potvrzuje jeho newyorský kolega, doktor Hani Sbitany. „Sloužím u pohotovosti a řekl bych, že 80 procent přijatých pacientů jsou muži,“ sděluje.

V Londýně profesor Derek Hill rovněž uvádí, že těžkými formami nemoci vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 je postiženo více mužů než žen a že nejrizikovější jsou pacienti s nadváhou či zdravotními problémy.

Britské statistiky o nemocných umístěných na jednotky intenzivní péče tento jev potvrzují: 73 procent pacientů jsou muži a 73,4 procenta mají nadváhu nebo trpí obezitou.

Tyto údaje zjištěné nezávislou institucí ICNARC ukazují, že nemocní s nadváhou mají výrazně menší naději, že se uzdraví: přežije 42,4 procenta obézních s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 30, zatímco pacientů s průměrnou nebo nízkou váhou (BMI nižší než 25) přežije 56,4 procenta.

Stejně tak mužské pohlaví má méně dobrou prognózu: přežije 55,4 procenta žen, zatímco jen 47,8 procenta mužů. Tyto údaje byly nashromážděny u asi 2200 pacientů z Anglie, Walesu a Severního Irska, kteří byli přijati na jednotky intenzivní péče.

Hypotézy a spekulace

Proč je mezi těžkými případy tolik mužů? „To je fakt. Nemám pro to jasné vysvětlení,“ odpovídá expert Jean-François Delfraissy, který přichází s hypotézou, že muži častěji mívají různé choroby.

„Jsem tváří v tvář tomuto viru pokorný. Ještě před třemi a půl měsíci jsem ho neznal. Je kolem něho plno otazníků,“ uvedl expert, který předsedá vědeckému výboru pověřenému radit francouzské vládě ohledně epidemie. Je zde také teorie vysvětlující větší počet nemocných mužů v nemocnicích: ženy mají vůči viru lepší přirozenou ochranu.

Je to známá situace, pokud jde o virové nákazy, ujišťuje profesor Pierre Delobel, šéf oddělení infekčních chorob na klinice v Toulouse. „Vrozená imunita je lepší u žen, zejména před menopauzou,“ dodává.

Efekt obezity

Pokud jde o výrazný podíl osob s nadváhou a obezitou, nabízí se vysvětlení, že se u nich častěji vyskytuje cukrovka a vysoký krevní tlak. To jsou faktory, které zhoršují průběh nemoci COVID-19, jak se to jasně ukázalo v Číně i v Itálii. Dalšími faktory jsou věk a kardiovaskulární choroby.

Tyto charakteristiky nevěští nic dobrého pro epidemii ve Spojených státech, kde je více než třetina obyvatel obézních. „Jsme ohledně našich amerických přátel znepokojeni. Pravděpodobně budou mít více problémů způsobených obezitou,“ konstatuje profesor Delfraissy.

Viru stále nerozumíme

Medicína postupuje tápavě a někdy zjišťuje věci, které odporují prognóze. „U tabáku se ukazuje cosi zvláštního. Zjistili jsme, že velká většina těžkých případů se netýká kuřáků, jako by tabák prostřednictvím nikotinu před virem chránil,“ uvádí profesor Delfraissy.

Lékař Thibaud Soumagne z kliniky ve východofrancouzském Besançonu potvrzuje, že v jeho nemocnici bylo dosud na resuscitačním oddělení jen málo kuřáků nebo dokonce žádný.

Avšak experti zabývající se chorobami způsobenými kouřením namítají, že kuřákovi, který vykazuje těžké symptomy, hrozí větší nebezpečí, protože jeho plíce a kardiovaskulární systém nejsou tak zdravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 49 mminutami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.