Lékaři jsou na stopě tomu, proč koronavirus tolik postihuje obézní osoby

Na resuscitačních odděleních v Paříži, v Londýně či v New Yorku si stále kladou otázku, proč se nemoc COVID-19 významně vyskytuje v populaci obézních mužů. V této chvíli na to není mnoho odpovědí, experti ale upozorňují na souvztažné faktory (cukrovka, vysoký krevní tlak) i rozdíly v mužské a ženské imunitě.

„Všechna resuscitační oddělení ve Francii konstatují, že mají výrazný podíl pacientů s nadváhou nebo obezitou,“ říká doktor Matthieu Schmidt z nemocnice Pitié-Salpêtrière v Paříži. Dodává, že „tři čtvrtiny pacientů jsou muži“.

Toto konstatování potvrzuje jeho newyorský kolega, doktor Hani Sbitany. „Sloužím u pohotovosti a řekl bych, že 80 procent přijatých pacientů jsou muži,“ sděluje.

V Londýně profesor Derek Hill rovněž uvádí, že těžkými formami nemoci vyvolané koronavirem SARS-CoV-2 je postiženo více mužů než žen a že nejrizikovější jsou pacienti s nadváhou či zdravotními problémy.

Britské statistiky o nemocných umístěných na jednotky intenzivní péče tento jev potvrzují: 73 procent pacientů jsou muži a 73,4 procenta mají nadváhu nebo trpí obezitou.

Tyto údaje zjištěné nezávislou institucí ICNARC ukazují, že nemocní s nadváhou mají výrazně menší naději, že se uzdraví: přežije 42,4 procenta obézních s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 30, zatímco pacientů s průměrnou nebo nízkou váhou (BMI nižší než 25) přežije 56,4 procenta.

Stejně tak mužské pohlaví má méně dobrou prognózu: přežije 55,4 procenta žen, zatímco jen 47,8 procenta mužů. Tyto údaje byly nashromážděny u asi 2200 pacientů z Anglie, Walesu a Severního Irska, kteří byli přijati na jednotky intenzivní péče.

Hypotézy a spekulace

Proč je mezi těžkými případy tolik mužů? „To je fakt. Nemám pro to jasné vysvětlení,“ odpovídá expert Jean-François Delfraissy, který přichází s hypotézou, že muži častěji mívají různé choroby.

„Jsem tváří v tvář tomuto viru pokorný. Ještě před třemi a půl měsíci jsem ho neznal. Je kolem něho plno otazníků,“ uvedl expert, který předsedá vědeckému výboru pověřenému radit francouzské vládě ohledně epidemie. Je zde také teorie vysvětlující větší počet nemocných mužů v nemocnicích: ženy mají vůči viru lepší přirozenou ochranu.

Je to známá situace, pokud jde o virové nákazy, ujišťuje profesor Pierre Delobel, šéf oddělení infekčních chorob na klinice v Toulouse. „Vrozená imunita je lepší u žen, zejména před menopauzou,“ dodává.

Efekt obezity

Pokud jde o výrazný podíl osob s nadváhou a obezitou, nabízí se vysvětlení, že se u nich častěji vyskytuje cukrovka a vysoký krevní tlak. To jsou faktory, které zhoršují průběh nemoci COVID-19, jak se to jasně ukázalo v Číně i v Itálii. Dalšími faktory jsou věk a kardiovaskulární choroby.

Tyto charakteristiky nevěští nic dobrého pro epidemii ve Spojených státech, kde je více než třetina obyvatel obézních. „Jsme ohledně našich amerických přátel znepokojeni. Pravděpodobně budou mít více problémů způsobených obezitou,“ konstatuje profesor Delfraissy.

Viru stále nerozumíme

Medicína postupuje tápavě a někdy zjišťuje věci, které odporují prognóze. „U tabáku se ukazuje cosi zvláštního. Zjistili jsme, že velká většina těžkých případů se netýká kuřáků, jako by tabák prostřednictvím nikotinu před virem chránil,“ uvádí profesor Delfraissy.

Lékař Thibaud Soumagne z kliniky ve východofrancouzském Besançonu potvrzuje, že v jeho nemocnici bylo dosud na resuscitačním oddělení jen málo kuřáků nebo dokonce žádný.

Avšak experti zabývající se chorobami způsobenými kouřením namítají, že kuřákovi, který vykazuje těžké symptomy, hrozí větší nebezpečí, protože jeho plíce a kardiovaskulární systém nejsou tak zdravé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 19 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.