Lék proti vším ničí koronavirus do 48 hodin, zatím ale jen v laboratoři

Tým vědců z australské Monash University v Melbourne popsal, že lék jménem ivermektin je v buněčných kulturách velmi účinně schopen zlikvidovat virus SARS-CoV-2. Dotyčná látka je přitom schválená proti parazitům a lékaři dobře znají její případné vedlejší účinky.

Lék byl zatím testován jen „in vitro“, tedy na buněčných kulturách v laboratorním prostředí –⁠ nikoliv na živých zvířatech, natožpak lidech. Takové experimenty nejsou ještě ani zdaleka zárukou, že vše bude v reálném světě (neboli „in vivo“) fungovat, jak má. Přesto je výsledek tohoto pokusu nadějný, byl totiž natolik úspěšný, že zřejmě povede k pokračování výzkumu.

Po nasazení ivermektinu totiž během pouhých 48 hodin zmizel veškerý genetický materiál viru z buněk. „Zjistili jsme, že stačila jediná dávka tohoto přípravku, aby se tak odstranily všechny stopy virové RNA během 48 hodin –⁠ a už po 24 hodinách došlo k jejímu značnému úbytku,“ uvedla Kylie Wagstaffová, spoluautorka studie, která vyšla v odborném časopise Antiviral Research.

„Ivermektin je široce rozšířený a je považován za bezpečnou látku,“ doplnila vědkyně. „Musíme zjistit, jaké by mělo být dávkování, aby byl tento lék u lidí účinný –⁠ to je další krok,“ uvedla.

Látku a její účinek pochválil i Leon Caly z laboratoře VIDRL na Dohertyho institutu: „Jakožto virolog, který byl součástí týmu, který jako první izoloval mimo Čínu SARS-CoV-2 už v lednu 2020, jsem z potenciálu ivermektinu jako léku proti COVIDu-19 nadšený,“ komentoval výsledky studie.

Protože od očkování proti této nemoci dělí svět nejméně rok, možná i dva, hledají vědci po celém světě stále dál účinné látky. „V době, kdy máme globální pandemii a není tu žádná schválená léčba, by pomohlo, kdybychom měli látku, která je rozšířená a dostupná,“ popsala Wagstaffová. „Realistické je, že než bude široce dostupná vakcína, bude to nějakou dobu trvat.“

Co je ivermektin?

Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum používané v lidské i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím či vším, střečkům a zákožkám.

Bylo objeveno asi před čtyřiceti lety, od té doby bylo používáno velmi masivně. Za prvních 16 roků (1987 až 2003) činnosti programu jeho využívání jím bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích.

V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 milionů hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna a která je nyní opět schopna uživit přes 17 milionů lidí. Díky tak velkému množství osob, které látku použily, se ví o jejích vedlejších účincích výrazně více než u jiných zvažovaných látek, které by proti COVIDu-19 mohly být nasazené.

Přípravek ale v tomhle ohledu zatím není otestovaný, vědci proto varují: lidé by ho sami rozhodně neměli zkoušet používat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled