Lék proti vším ničí koronavirus do 48 hodin, zatím ale jen v laboratoři

Tým vědců z australské Monash University v Melbourne popsal, že lék jménem ivermektin je v buněčných kulturách velmi účinně schopen zlikvidovat virus SARS-CoV-2. Dotyčná látka je přitom schválená proti parazitům a lékaři dobře znají její případné vedlejší účinky.

Lék byl zatím testován jen „in vitro“, tedy na buněčných kulturách v laboratorním prostředí –⁠ nikoliv na živých zvířatech, natožpak lidech. Takové experimenty nejsou ještě ani zdaleka zárukou, že vše bude v reálném světě (neboli „in vivo“) fungovat, jak má. Přesto je výsledek tohoto pokusu nadějný, byl totiž natolik úspěšný, že zřejmě povede k pokračování výzkumu.

Po nasazení ivermektinu totiž během pouhých 48 hodin zmizel veškerý genetický materiál viru z buněk. „Zjistili jsme, že stačila jediná dávka tohoto přípravku, aby se tak odstranily všechny stopy virové RNA během 48 hodin –⁠ a už po 24 hodinách došlo k jejímu značnému úbytku,“ uvedla Kylie Wagstaffová, spoluautorka studie, která vyšla v odborném časopise Antiviral Research.

„Ivermektin je široce rozšířený a je považován za bezpečnou látku,“ doplnila vědkyně. „Musíme zjistit, jaké by mělo být dávkování, aby byl tento lék u lidí účinný –⁠ to je další krok,“ uvedla.

Látku a její účinek pochválil i Leon Caly z laboratoře VIDRL na Dohertyho institutu: „Jakožto virolog, který byl součástí týmu, který jako první izoloval mimo Čínu SARS-CoV-2 už v lednu 2020, jsem z potenciálu ivermektinu jako léku proti COVIDu-19 nadšený,“ komentoval výsledky studie.

Protože od očkování proti této nemoci dělí svět nejméně rok, možná i dva, hledají vědci po celém světě stále dál účinné látky. „V době, kdy máme globální pandemii a není tu žádná schválená léčba, by pomohlo, kdybychom měli látku, která je rozšířená a dostupná,“ popsala Wagstaffová. „Realistické je, že než bude široce dostupná vakcína, bude to nějakou dobu trvat.“

Co je ivermektin?

Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum používané v lidské i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím či vším, střečkům a zákožkám.

Bylo objeveno asi před čtyřiceti lety, od té doby bylo používáno velmi masivně. Za prvních 16 roků (1987 až 2003) činnosti programu jeho využívání jím bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích.

V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 milionů hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna a která je nyní opět schopna uživit přes 17 milionů lidí. Díky tak velkému množství osob, které látku použily, se ví o jejích vedlejších účincích výrazně více než u jiných zvažovaných látek, které by proti COVIDu-19 mohly být nasazené.

Přípravek ale v tomhle ohledu zatím není otestovaný, vědci proto varují: lidé by ho sami rozhodně neměli zkoušet používat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 19 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 20 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 22 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 23 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 23 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...