Lék proti vším ničí koronavirus do 48 hodin, zatím ale jen v laboratoři

Tým vědců z australské Monash University v Melbourne popsal, že lék jménem ivermektin je v buněčných kulturách velmi účinně schopen zlikvidovat virus SARS-CoV-2. Dotyčná látka je přitom schválená proti parazitům a lékaři dobře znají její případné vedlejší účinky.

Lék byl zatím testován jen „in vitro“, tedy na buněčných kulturách v laboratorním prostředí –⁠ nikoliv na živých zvířatech, natožpak lidech. Takové experimenty nejsou ještě ani zdaleka zárukou, že vše bude v reálném světě (neboli „in vivo“) fungovat, jak má. Přesto je výsledek tohoto pokusu nadějný, byl totiž natolik úspěšný, že zřejmě povede k pokračování výzkumu.

Po nasazení ivermektinu totiž během pouhých 48 hodin zmizel veškerý genetický materiál viru z buněk. „Zjistili jsme, že stačila jediná dávka tohoto přípravku, aby se tak odstranily všechny stopy virové RNA během 48 hodin –⁠ a už po 24 hodinách došlo k jejímu značnému úbytku,“ uvedla Kylie Wagstaffová, spoluautorka studie, která vyšla v odborném časopise Antiviral Research.

„Ivermektin je široce rozšířený a je považován za bezpečnou látku,“ doplnila vědkyně. „Musíme zjistit, jaké by mělo být dávkování, aby byl tento lék u lidí účinný –⁠ to je další krok,“ uvedla.

Látku a její účinek pochválil i Leon Caly z laboratoře VIDRL na Dohertyho institutu: „Jakožto virolog, který byl součástí týmu, který jako první izoloval mimo Čínu SARS-CoV-2 už v lednu 2020, jsem z potenciálu ivermektinu jako léku proti COVIDu-19 nadšený,“ komentoval výsledky studie.

Protože od očkování proti této nemoci dělí svět nejméně rok, možná i dva, hledají vědci po celém světě stále dál účinné látky. „V době, kdy máme globální pandemii a není tu žádná schválená léčba, by pomohlo, kdybychom měli látku, která je rozšířená a dostupná,“ popsala Wagstaffová. „Realistické je, že než bude široce dostupná vakcína, bude to nějakou dobu trvat.“

Co je ivermektin?

Ivermektin je širokospektrální antiparazitikum používané v lidské i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím či vším, střečkům a zákožkám.

Bylo objeveno asi před čtyřiceti lety, od té doby bylo používáno velmi masivně. Za prvních 16 roků (1987 až 2003) činnosti programu jeho využívání jím bylo ošetřeno přes 200 milionů osob ve 33 zemích.

V důsledku toho bylo možno znovu osídlit a zemědělsky využívat přibližně 25 milionů hektarů velmi úrodné orné půdy, která byla pro zdravotní rizika dříve opuštěna a která je nyní opět schopna uživit přes 17 milionů lidí. Díky tak velkému množství osob, které látku použily, se ví o jejích vedlejších účincích výrazně více než u jiných zvažovaných látek, které by proti COVIDu-19 mohly být nasazené.

Přípravek ale v tomhle ohledu zatím není otestovaný, vědci proto varují: lidé by ho sami rozhodně neměli zkoušet používat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...