Lední medvědi zřejmě nepřežijí rok 2100, varují vědci

Dnes narozené děti zřejmě zažijí svět bez ledních medvědů. Uvádí to výzkum zveřejněný v odborném časopise Nature Climate Change. Viníkem je podle vědců klimatická změna, která těmto predátorům ničí životní prostředí.

Oteplující se planeta poškozuje oblasti, kde lední medvědi žijí. Nejhorší je podle nové studie rychlý úbytek polárního ledu, který tato zvířata využívají k lovu své nejčastější kořisti – tuleňů. Protože led vydrží na moři kratší dobu, nemohou medvědi lovit tak dlouho, jak bývali zvyklí, a „čelí čím dál delším obdobím hladu, než zase moře znovu zamrzne a oni se mohou vrátit ke svým lovištím,“ uvedl vedoucí výzkumu Steven Amstrup.

Studie uvádí, že 12 ze 13 populací ledních medvědů bude během následujících 80 let zničeno. Arktida se totiž otepluje dvakrát rychleji než zbytek planety a na konci století proto bude toto prostředí při současných trendech a klimatických scénářích už prakticky bez ledu. Pro dalších šest populací ledních medvědů nejsou vědci vývoj schopni předpovídat, chybí jim k tomu dostatek dat.

Ptačí vejce místo tuleňů

Podle biologů bude kolem roku 2100 pro medvědy v podstatě nemožné mít mláďata kdekoliv jinde než na ostrovech Královny Alžběty. Pracovali přitom se scénářem, kdy se planeta oteplí oproti předindustriální době o 3,3 stupně Celsia, což je jeden z těch „optimističtějích“.

V současné době je planeta teplejší asi o 1,1 stupně. Už to však vedlo k vlně veder, sucha i k mnohem silnějším bouřím a stoupání hladin oceánů. Už nyní jsou proto populace ledních medvědů pod velkým tlakem.

V mnoha oblastech opouštějí svoje původní lokality a dostávají se tak do větší blízkosti lidí – u nich hledají potravu podobně jako medvědi hnědí v Evropě. Jinde zase svou potravu mění. Například v některých kanadských lokalitách už medvědi žerou častěji ptačí vejce než tuleně.

Nová studie ale ukazuje, že i kdyby se podařilo splnit cíle Pařížské klimatické dohody, změna klimatu bude mít na medvědy destruktivní dopad, jen se dostaví o něco později. „I to by na ně mělo dopad mnohem silnější než cokoliv, čemu čelili během milionu let jejich evoluce,“ uvedli biologové.

Vyhladovělý lední medvěd
Zdroj: Andreas Weith/Wikimedia Commons

Kalendář vymírání

Hrozbou pro medvědy není samotné horko. Jak ukazují lední medvědi v evropských zoologických zahradách, zvířata se mu dokážou přizpůsobit. Nejsou ale schopna tak rychle evolučně změnit své lovecké schopnosti založené na milion let stabilním životním prostředí.

Lední medvědi jsou jedinými zástupci megafauny (velkých zvířat), kteří jsou přímo ohroženi změnami klimatu. V současné době žije na Zemi asi 25 tisíc ledních medvědů. Studie ukázala, že jak se bude snižovat množství ledu, budou mít medvědi méně času na lov a vytvoří si tak menší tukové zásoby na dobu, kdy lovit nejde. Špatně vykrmený medvěd vydrží bez jídla jen 125 dní místo obvyklých 200.

Nejhorší dopad to bude mít na mláďata, potom na samce – nejlépe těmto změnám budou odolávat samice bez potomků. Právě ohrožení mláďat ale bude způsobovat, že se populace medvědů nebude schopná obnovovat tak jako v současnosti.

Podle autorů studie je zásadní problém v tom, že s tím vědci nemohou nic dělat. Zatímco afričtí savci se dají chránit před pytláky, orangutani se dají ubránit menším kácením pralesů, nový led pro medvědy nikdo nevyrobí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 11 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...