Lední medvědi umí ovládat zbraně. Loví pomocí nich mrože, ukázal výzkum

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.

Inuité v Grónsku a východní části kanadské Arktidy si již více než dvě stě let vyprávějí příběhy o ledních medvědech, kteří si takovými nástroji pomáhají při zabíjení mrožů. Vědci ale tato vyprávění odmítali; řadili je mezi pohádky a mýty k vyprávěním o medvědech, kteří na sebe mohou brát lidskou podobu.

Jenže tyto příběhy byly velmi vytrvalé, objevovaly se i na konci 20. století. K novému zájmu o tento fenomén přiměl vědce lední medvěd jménem Gogo, který v jedné japonské zoo používal nástroje k získání jinak nepřístupného masa. Biolog Ian Stirling, který se na chování ledních medvědů specializuje, se proto rozhodl legendu prozkoumat do detailů.

„Obecně mám za to, že pokud vám zkušený inuitský lovec řekne, že něco viděl, stojí za to mu naslouchat. Je totiž velmi pravděpodobné, že má pravdu,“ popsal Stirling pro odborný časopis Science News.

Vědci pod jeho vedením proto prošli historická, z druhé ruky získaná pozorování toho, jak lední medvědi měli používat nástroje. Hledali zejména věrohodná svědectví inuitských lovců, kteří o nich vyprávěli objevitelům a přírodovědcům, ale zpracovali i nedávná pozorování inuitských lovců a neinuitských výzkumníků. Součástí výzkumu se stala i zdokumentovaná svědectví o pozorování medvědů hnědých –⁠ nejbližších příbuzných ledních medvědů –⁠ používajících nástroje v zajetí k přístupu k potravě. Z tohoto přehledu vyplývá, že používání nástrojů u volně žijících zvířat, ačkoli není časté, se v případě lovu mrožů opravdu objevuje, uvádí vědci v červnovém čísle Arctic.

Zajímavé je, že vědcům se pro tuto studii nepodařilo získat přímý důkaz –⁠ dostali ho ale těsně poté, co ji vydali. Po zveřejnění nové studie totiž profesor Stirling dostal video od vědce Anthonyho Pagana z Americké geologické služby v Anchorage na Aljašce. Ten již dříve v rámci jiného projektu připevnil kameru k divokému lednímu medvědovi. Na tomto záznamu je podle Stirlinga vidět, jak samice ledního medvěda posouvá velký kus ledu a pak ho hodí do vody na tuleně:

„Jediným druhem, kterého byste chtěli praštit kusem ledu do hlavy, je mrož,“ říká Andrew Derocher, ředitel vědecké laboratoře pro lední medvědy na Albertské univerzitě v kanadském Edmontonu, který se na nové studii nepodílel. Myslí si, že tento způsob lovu není u ledních medvědů rozšířený –⁠ naučit se ho je schopno jen několik těchto zvířat. Pokud by například nějaká medvědí matka přišla na to, jak tímto způsobem využívat led nebo kámen, „je to určitě něco, co by její potomci převzali“, doplnil vědec.

Ovládání nástrojů jako důkaz inteligence

Mezi zvířaty je používání nástrojů k řešení problémů již dlouho považováno za znak vyšší úrovně toho, co lidé označují za inteligenci. Například šimpanzi vyrábějí oštěpy, které využívají k lovu menších savců, delfíni zase nosí v tlamě mořské houby, jimiž rozvíří písek, a odhalí tak kořist na dně. A sloni jsou známí tím, že házejí klády nebo velké kameny na elektrické ploty, aby tam přerušili přívod energie. Rozsáhle je také zdokumentované používání nástrojů u krkavcovitých ptáků.

Studie o inteligenci ledních medvědů ale zatím chybí. „Nevíme vůbec nic ani z experimentů,“ říká Stirling. „Máme ale velké množství informací z pozorování, která spíše naznačují, že lední medvědi jsou opravdu chytří.“

U příslušníků čeledi medvědovitých se obvykle předpokládá, že jsou to chytrá zvířata –⁠ mají pro to předpoklady například díky velikosti jejich mozku. Projevuje se například jejich propracovanou loveckou strategií i přizpůsobivostí, co se týká kořisti. Studie na amerických medvědech baribalech chovaných v zajetí dokonce odhalily některé mentální schopnosti, které zřejmě dokonce převyšují schopnosti primátů.

Gabriel Nirlungayuk, lovec Inuků z Rankin Inlet v kanadském Nunavutu, pro Science News popsal, že příběhy o ledních medvědech, kteří používají k lovu mrožů nástroje, už slyšel mockrát. „Lední medvědy jsem pozoroval snad od svých sedmi let. Byl jsem v jejich blízkosti, lovil jsem po jejich boku a viděl jsem jejich chování. Nejchytřejšími lovci jsou obvykle medvědí samice.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 7 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 8 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 11 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 13 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...