Lední medvědi umí ovládat zbraně. Loví pomocí nich mrože, ukázal výzkum

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.

Inuité v Grónsku a východní části kanadské Arktidy si již více než dvě stě let vyprávějí příběhy o ledních medvědech, kteří si takovými nástroji pomáhají při zabíjení mrožů. Vědci ale tato vyprávění odmítali; řadili je mezi pohádky a mýty k vyprávěním o medvědech, kteří na sebe mohou brát lidskou podobu.

Jenže tyto příběhy byly velmi vytrvalé, objevovaly se i na konci 20. století. K novému zájmu o tento fenomén přiměl vědce lední medvěd jménem Gogo, který v jedné japonské zoo používal nástroje k získání jinak nepřístupného masa. Biolog Ian Stirling, který se na chování ledních medvědů specializuje, se proto rozhodl legendu prozkoumat do detailů.

„Obecně mám za to, že pokud vám zkušený inuitský lovec řekne, že něco viděl, stojí za to mu naslouchat. Je totiž velmi pravděpodobné, že má pravdu,“ popsal Stirling pro odborný časopis Science News.

Vědci pod jeho vedením proto prošli historická, z druhé ruky získaná pozorování toho, jak lední medvědi měli používat nástroje. Hledali zejména věrohodná svědectví inuitských lovců, kteří o nich vyprávěli objevitelům a přírodovědcům, ale zpracovali i nedávná pozorování inuitských lovců a neinuitských výzkumníků. Součástí výzkumu se stala i zdokumentovaná svědectví o pozorování medvědů hnědých –⁠ nejbližších příbuzných ledních medvědů –⁠ používajících nástroje v zajetí k přístupu k potravě. Z tohoto přehledu vyplývá, že používání nástrojů u volně žijících zvířat, ačkoli není časté, se v případě lovu mrožů opravdu objevuje, uvádí vědci v červnovém čísle Arctic.

Zajímavé je, že vědcům se pro tuto studii nepodařilo získat přímý důkaz –⁠ dostali ho ale těsně poté, co ji vydali. Po zveřejnění nové studie totiž profesor Stirling dostal video od vědce Anthonyho Pagana z Americké geologické služby v Anchorage na Aljašce. Ten již dříve v rámci jiného projektu připevnil kameru k divokému lednímu medvědovi. Na tomto záznamu je podle Stirlinga vidět, jak samice ledního medvěda posouvá velký kus ledu a pak ho hodí do vody na tuleně:

„Jediným druhem, kterého byste chtěli praštit kusem ledu do hlavy, je mrož,“ říká Andrew Derocher, ředitel vědecké laboratoře pro lední medvědy na Albertské univerzitě v kanadském Edmontonu, který se na nové studii nepodílel. Myslí si, že tento způsob lovu není u ledních medvědů rozšířený –⁠ naučit se ho je schopno jen několik těchto zvířat. Pokud by například nějaká medvědí matka přišla na to, jak tímto způsobem využívat led nebo kámen, „je to určitě něco, co by její potomci převzali“, doplnil vědec.

Ovládání nástrojů jako důkaz inteligence

Mezi zvířaty je používání nástrojů k řešení problémů již dlouho považováno za znak vyšší úrovně toho, co lidé označují za inteligenci. Například šimpanzi vyrábějí oštěpy, které využívají k lovu menších savců, delfíni zase nosí v tlamě mořské houby, jimiž rozvíří písek, a odhalí tak kořist na dně. A sloni jsou známí tím, že házejí klády nebo velké kameny na elektrické ploty, aby tam přerušili přívod energie. Rozsáhle je také zdokumentované používání nástrojů u krkavcovitých ptáků.

Studie o inteligenci ledních medvědů ale zatím chybí. „Nevíme vůbec nic ani z experimentů,“ říká Stirling. „Máme ale velké množství informací z pozorování, která spíše naznačují, že lední medvědi jsou opravdu chytří.“

U příslušníků čeledi medvědovitých se obvykle předpokládá, že jsou to chytrá zvířata –⁠ mají pro to předpoklady například díky velikosti jejich mozku. Projevuje se například jejich propracovanou loveckou strategií i přizpůsobivostí, co se týká kořisti. Studie na amerických medvědech baribalech chovaných v zajetí dokonce odhalily některé mentální schopnosti, které zřejmě dokonce převyšují schopnosti primátů.

Gabriel Nirlungayuk, lovec Inuků z Rankin Inlet v kanadském Nunavutu, pro Science News popsal, že příběhy o ledních medvědech, kteří používají k lovu mrožů nástroje, už slyšel mockrát. „Lední medvědy jsem pozoroval snad od svých sedmi let. Byl jsem v jejich blízkosti, lovil jsem po jejich boku a viděl jsem jejich chování. Nejchytřejšími lovci jsou obvykle medvědí samice.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 21 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...