Lední medvědi umí ovládat zbraně. Loví pomocí nich mrože, ukázal výzkum

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.

Inuité v Grónsku a východní části kanadské Arktidy si již více než dvě stě let vyprávějí příběhy o ledních medvědech, kteří si takovými nástroji pomáhají při zabíjení mrožů. Vědci ale tato vyprávění odmítali; řadili je mezi pohádky a mýty k vyprávěním o medvědech, kteří na sebe mohou brát lidskou podobu.

Jenže tyto příběhy byly velmi vytrvalé, objevovaly se i na konci 20. století. K novému zájmu o tento fenomén přiměl vědce lední medvěd jménem Gogo, který v jedné japonské zoo používal nástroje k získání jinak nepřístupného masa. Biolog Ian Stirling, který se na chování ledních medvědů specializuje, se proto rozhodl legendu prozkoumat do detailů.

„Obecně mám za to, že pokud vám zkušený inuitský lovec řekne, že něco viděl, stojí za to mu naslouchat. Je totiž velmi pravděpodobné, že má pravdu,“ popsal Stirling pro odborný časopis Science News.

Vědci pod jeho vedením proto prošli historická, z druhé ruky získaná pozorování toho, jak lední medvědi měli používat nástroje. Hledali zejména věrohodná svědectví inuitských lovců, kteří o nich vyprávěli objevitelům a přírodovědcům, ale zpracovali i nedávná pozorování inuitských lovců a neinuitských výzkumníků. Součástí výzkumu se stala i zdokumentovaná svědectví o pozorování medvědů hnědých –⁠ nejbližších příbuzných ledních medvědů –⁠ používajících nástroje v zajetí k přístupu k potravě. Z tohoto přehledu vyplývá, že používání nástrojů u volně žijících zvířat, ačkoli není časté, se v případě lovu mrožů opravdu objevuje, uvádí vědci v červnovém čísle Arctic.

Zajímavé je, že vědcům se pro tuto studii nepodařilo získat přímý důkaz –⁠ dostali ho ale těsně poté, co ji vydali. Po zveřejnění nové studie totiž profesor Stirling dostal video od vědce Anthonyho Pagana z Americké geologické služby v Anchorage na Aljašce. Ten již dříve v rámci jiného projektu připevnil kameru k divokému lednímu medvědovi. Na tomto záznamu je podle Stirlinga vidět, jak samice ledního medvěda posouvá velký kus ledu a pak ho hodí do vody na tuleně:

„Jediným druhem, kterého byste chtěli praštit kusem ledu do hlavy, je mrož,“ říká Andrew Derocher, ředitel vědecké laboratoře pro lední medvědy na Albertské univerzitě v kanadském Edmontonu, který se na nové studii nepodílel. Myslí si, že tento způsob lovu není u ledních medvědů rozšířený –⁠ naučit se ho je schopno jen několik těchto zvířat. Pokud by například nějaká medvědí matka přišla na to, jak tímto způsobem využívat led nebo kámen, „je to určitě něco, co by její potomci převzali“, doplnil vědec.

Ovládání nástrojů jako důkaz inteligence

Mezi zvířaty je používání nástrojů k řešení problémů již dlouho považováno za znak vyšší úrovně toho, co lidé označují za inteligenci. Například šimpanzi vyrábějí oštěpy, které využívají k lovu menších savců, delfíni zase nosí v tlamě mořské houby, jimiž rozvíří písek, a odhalí tak kořist na dně. A sloni jsou známí tím, že házejí klády nebo velké kameny na elektrické ploty, aby tam přerušili přívod energie. Rozsáhle je také zdokumentované používání nástrojů u krkavcovitých ptáků.

Studie o inteligenci ledních medvědů ale zatím chybí. „Nevíme vůbec nic ani z experimentů,“ říká Stirling. „Máme ale velké množství informací z pozorování, která spíše naznačují, že lední medvědi jsou opravdu chytří.“

U příslušníků čeledi medvědovitých se obvykle předpokládá, že jsou to chytrá zvířata –⁠ mají pro to předpoklady například díky velikosti jejich mozku. Projevuje se například jejich propracovanou loveckou strategií i přizpůsobivostí, co se týká kořisti. Studie na amerických medvědech baribalech chovaných v zajetí dokonce odhalily některé mentální schopnosti, které zřejmě dokonce převyšují schopnosti primátů.

Gabriel Nirlungayuk, lovec Inuků z Rankin Inlet v kanadském Nunavutu, pro Science News popsal, že příběhy o ledních medvědech, kteří používají k lovu mrožů nástroje, už slyšel mockrát. „Lední medvědy jsem pozoroval snad od svých sedmi let. Byl jsem v jejich blízkosti, lovil jsem po jejich boku a viděl jsem jejich chování. Nejchytřejšími lovci jsou obvykle medvědí samice.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 21 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.