Lední medvědi umí ovládat zbraně. Loví pomocí nich mrože, ukázal výzkum

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.

Inuité v Grónsku a východní části kanadské Arktidy si již více než dvě stě let vyprávějí příběhy o ledních medvědech, kteří si takovými nástroji pomáhají při zabíjení mrožů. Vědci ale tato vyprávění odmítali; řadili je mezi pohádky a mýty k vyprávěním o medvědech, kteří na sebe mohou brát lidskou podobu.

Jenže tyto příběhy byly velmi vytrvalé, objevovaly se i na konci 20. století. K novému zájmu o tento fenomén přiměl vědce lední medvěd jménem Gogo, který v jedné japonské zoo používal nástroje k získání jinak nepřístupného masa. Biolog Ian Stirling, který se na chování ledních medvědů specializuje, se proto rozhodl legendu prozkoumat do detailů.

„Obecně mám za to, že pokud vám zkušený inuitský lovec řekne, že něco viděl, stojí za to mu naslouchat. Je totiž velmi pravděpodobné, že má pravdu,“ popsal Stirling pro odborný časopis Science News.

Vědci pod jeho vedením proto prošli historická, z druhé ruky získaná pozorování toho, jak lední medvědi měli používat nástroje. Hledali zejména věrohodná svědectví inuitských lovců, kteří o nich vyprávěli objevitelům a přírodovědcům, ale zpracovali i nedávná pozorování inuitských lovců a neinuitských výzkumníků. Součástí výzkumu se stala i zdokumentovaná svědectví o pozorování medvědů hnědých –⁠ nejbližších příbuzných ledních medvědů –⁠ používajících nástroje v zajetí k přístupu k potravě. Z tohoto přehledu vyplývá, že používání nástrojů u volně žijících zvířat, ačkoli není časté, se v případě lovu mrožů opravdu objevuje, uvádí vědci v červnovém čísle Arctic.

Zajímavé je, že vědcům se pro tuto studii nepodařilo získat přímý důkaz –⁠ dostali ho ale těsně poté, co ji vydali. Po zveřejnění nové studie totiž profesor Stirling dostal video od vědce Anthonyho Pagana z Americké geologické služby v Anchorage na Aljašce. Ten již dříve v rámci jiného projektu připevnil kameru k divokému lednímu medvědovi. Na tomto záznamu je podle Stirlinga vidět, jak samice ledního medvěda posouvá velký kus ledu a pak ho hodí do vody na tuleně:

„Jediným druhem, kterého byste chtěli praštit kusem ledu do hlavy, je mrož,“ říká Andrew Derocher, ředitel vědecké laboratoře pro lední medvědy na Albertské univerzitě v kanadském Edmontonu, který se na nové studii nepodílel. Myslí si, že tento způsob lovu není u ledních medvědů rozšířený –⁠ naučit se ho je schopno jen několik těchto zvířat. Pokud by například nějaká medvědí matka přišla na to, jak tímto způsobem využívat led nebo kámen, „je to určitě něco, co by její potomci převzali“, doplnil vědec.

Ovládání nástrojů jako důkaz inteligence

Mezi zvířaty je používání nástrojů k řešení problémů již dlouho považováno za znak vyšší úrovně toho, co lidé označují za inteligenci. Například šimpanzi vyrábějí oštěpy, které využívají k lovu menších savců, delfíni zase nosí v tlamě mořské houby, jimiž rozvíří písek, a odhalí tak kořist na dně. A sloni jsou známí tím, že házejí klády nebo velké kameny na elektrické ploty, aby tam přerušili přívod energie. Rozsáhle je také zdokumentované používání nástrojů u krkavcovitých ptáků.

Studie o inteligenci ledních medvědů ale zatím chybí. „Nevíme vůbec nic ani z experimentů,“ říká Stirling. „Máme ale velké množství informací z pozorování, která spíše naznačují, že lední medvědi jsou opravdu chytří.“

U příslušníků čeledi medvědovitých se obvykle předpokládá, že jsou to chytrá zvířata –⁠ mají pro to předpoklady například díky velikosti jejich mozku. Projevuje se například jejich propracovanou loveckou strategií i přizpůsobivostí, co se týká kořisti. Studie na amerických medvědech baribalech chovaných v zajetí dokonce odhalily některé mentální schopnosti, které zřejmě dokonce převyšují schopnosti primátů.

Gabriel Nirlungayuk, lovec Inuků z Rankin Inlet v kanadském Nunavutu, pro Science News popsal, že příběhy o ledních medvědech, kteří používají k lovu mrožů nástroje, už slyšel mockrát. „Lední medvědy jsem pozoroval snad od svých sedmi let. Byl jsem v jejich blízkosti, lovil jsem po jejich boku a viděl jsem jejich chování. Nejchytřejšími lovci jsou obvykle medvědí samice.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
včera v 09:00

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...