Mořské vydry používají nástroje miliony let – možná déle než lidé, ukazuje výzkum

Řada mořských savců umí dovedně využívat různé nástroje. Vědci se pokusili vysvětlit, kdy tato schopnost vznikla u vyder a u delfínů.

Tým vědců spojený s několika americkými vědeckými institucemi prokázal, jak dlouho již vydry dokáží využívat nástroje. Podle genetické analýzy jsou toho schopné již statisíce let a možné dokonce miliony roků.

Výzkum zveřejněný v časopise Biology Letters ukazuje, jak vypadal vývoj vyder a jejich různých druhů – vědci v jeho rámci sledovali, jak se měnily schopnosti držet v tlapkách nástroje a tedy to, jak je umí používat. Výsledky pak srovnávali s tím, jak nástroje používají delfíni: ti si pomocí mořských hub chrání nos, když u dna mezi ostrými kameny pátrají po potravě.

O tom, jak se vyvíjelo používání nástrojů u suchozemských tvorů, jako jsou primáti nebo ptáci, se ví už řadu let; tato oblast je intenzivně prozkoumána. Ale o to menší pozornost věnovali biologové mořským tvorům – přitom právě například mořské vydry patří mezi ty nejobratnější zvířecí uživatele nástrojů.

Zkušené vydry, nezkušení delfíni

Vydry pomocí kamenů, které drží mezi předními tlapkami, zkušeně otevírají mořské mušle – mohou se tak dostat k proteinům ukrytým uvnitř. S masem se pak vynoří na hladinu, kde si lehnou na znak a nakonec obsah mušle sežerou.

Aby se vědci dostali k jádru pudla, srovnávali, jak se od sebe po genetické stránce liší různé populace vyder žijících v Tichém oceánu. Z toho se dalo odvodit, jak moc jsou si vydry blízké a tedy to, jak rychle se po genetické stránce vyvíjely. Ukázalo se, že ty skupiny vyder, které používají nástroje nejčastěji, jsou si velmi geneticky blízké s vydrami, které používají nástroje relativně často. Z toho podle evolučních biologů vyplývá, že vydry zřejmě nástroje používají tak dlouho, že „už to mají v genech“.

Vědci odhadují, že se tato změna musela odehrát nejdříve v době před statisíci až miliony lety, tedy v dobách, kdy s používáním nástrojů začali i předchůdci nás lidí. Naopak genetické analýzy populací delfínů skákavých ukázaly přesný opak: tedy to, že delfíni si schopnost využívat houby k ochraně obličeje osvojili teprve před několika stovkami let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...