Mořské vydry používají nástroje miliony let – možná déle než lidé, ukazuje výzkum

Řada mořských savců umí dovedně využívat různé nástroje. Vědci se pokusili vysvětlit, kdy tato schopnost vznikla u vyder a u delfínů.

Tým vědců spojený s několika americkými vědeckými institucemi prokázal, jak dlouho již vydry dokáží využívat nástroje. Podle genetické analýzy jsou toho schopné již statisíce let a možné dokonce miliony roků.

Výzkum zveřejněný v časopise Biology Letters ukazuje, jak vypadal vývoj vyder a jejich různých druhů – vědci v jeho rámci sledovali, jak se měnily schopnosti držet v tlapkách nástroje a tedy to, jak je umí používat. Výsledky pak srovnávali s tím, jak nástroje používají delfíni: ti si pomocí mořských hub chrání nos, když u dna mezi ostrými kameny pátrají po potravě.

O tom, jak se vyvíjelo používání nástrojů u suchozemských tvorů, jako jsou primáti nebo ptáci, se ví už řadu let; tato oblast je intenzivně prozkoumána. Ale o to menší pozornost věnovali biologové mořským tvorům – přitom právě například mořské vydry patří mezi ty nejobratnější zvířecí uživatele nástrojů.

Zkušené vydry, nezkušení delfíni

Vydry pomocí kamenů, které drží mezi předními tlapkami, zkušeně otevírají mořské mušle – mohou se tak dostat k proteinům ukrytým uvnitř. S masem se pak vynoří na hladinu, kde si lehnou na znak a nakonec obsah mušle sežerou.

Aby se vědci dostali k jádru pudla, srovnávali, jak se od sebe po genetické stránce liší různé populace vyder žijících v Tichém oceánu. Z toho se dalo odvodit, jak moc jsou si vydry blízké a tedy to, jak rychle se po genetické stránce vyvíjely. Ukázalo se, že ty skupiny vyder, které používají nástroje nejčastěji, jsou si velmi geneticky blízké s vydrami, které používají nástroje relativně často. Z toho podle evolučních biologů vyplývá, že vydry zřejmě nástroje používají tak dlouho, že „už to mají v genech“.

Vědci odhadují, že se tato změna musela odehrát nejdříve v době před statisíci až miliony lety, tedy v dobách, kdy s používáním nástrojů začali i předchůdci nás lidí. Naopak genetické analýzy populací delfínů skákavých ukázaly přesný opak: tedy to, že delfíni si schopnost využívat houby k ochraně obličeje osvojili teprve před několika stovkami let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 1 hhodinou

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 6 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 8 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 9 hhodinami

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
před 10 hhodinami

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
včera v 14:57

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
včera v 12:09

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
včera v 11:30
Načítání...