Mořské vydry používají nástroje miliony let – možná déle než lidé, ukazuje výzkum

Řada mořských savců umí dovedně využívat různé nástroje. Vědci se pokusili vysvětlit, kdy tato schopnost vznikla u vyder a u delfínů.

Tým vědců spojený s několika americkými vědeckými institucemi prokázal, jak dlouho již vydry dokáží využívat nástroje. Podle genetické analýzy jsou toho schopné již statisíce let a možné dokonce miliony roků.

Výzkum zveřejněný v časopise Biology Letters ukazuje, jak vypadal vývoj vyder a jejich různých druhů – vědci v jeho rámci sledovali, jak se měnily schopnosti držet v tlapkách nástroje a tedy to, jak je umí používat. Výsledky pak srovnávali s tím, jak nástroje používají delfíni: ti si pomocí mořských hub chrání nos, když u dna mezi ostrými kameny pátrají po potravě.

O tom, jak se vyvíjelo používání nástrojů u suchozemských tvorů, jako jsou primáti nebo ptáci, se ví už řadu let; tato oblast je intenzivně prozkoumána. Ale o to menší pozornost věnovali biologové mořským tvorům – přitom právě například mořské vydry patří mezi ty nejobratnější zvířecí uživatele nástrojů.

Zkušené vydry, nezkušení delfíni

Vydry pomocí kamenů, které drží mezi předními tlapkami, zkušeně otevírají mořské mušle – mohou se tak dostat k proteinům ukrytým uvnitř. S masem se pak vynoří na hladinu, kde si lehnou na znak a nakonec obsah mušle sežerou.

Aby se vědci dostali k jádru pudla, srovnávali, jak se od sebe po genetické stránce liší různé populace vyder žijících v Tichém oceánu. Z toho se dalo odvodit, jak moc jsou si vydry blízké a tedy to, jak rychle se po genetické stránce vyvíjely. Ukázalo se, že ty skupiny vyder, které používají nástroje nejčastěji, jsou si velmi geneticky blízké s vydrami, které používají nástroje relativně často. Z toho podle evolučních biologů vyplývá, že vydry zřejmě nástroje používají tak dlouho, že „už to mají v genech“.

Vědci odhadují, že se tato změna musela odehrát nejdříve v době před statisíci až miliony lety, tedy v dobách, kdy s používáním nástrojů začali i předchůdci nás lidí. Naopak genetické analýzy populací delfínů skákavých ukázaly přesný opak: tedy to, že delfíni si schopnost využívat houby k ochraně obličeje osvojili teprve před několika stovkami let. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 9 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 9 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 11 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
včera v 12:23
Načítání...