Kvůli lesním požárům byly letos v Arktidě rekordní emise oxidu uhličitého

Vědci ze služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) při Evropském centru střednědobých předpovědí počasí odhalili, že letošní letní požáry v oblasti polárního kruhu vedly k rekordním emisím oxidu uhličitého (CO2). Vzniklé kouřové mraky pokrývaly oblast velikosti více než třetiny Kanady.

Pracovníci z CAMS monitorují každodenní požárové aktivity po celém světě na základě satelitního pozorování jejich intenzity a odhadovaných emisí. Tento proces umožňuje CAMS získat dlouhodobější obraz o požární aktivitě.

Na základě svých údajů vědci odhadovali, že letošní emise CO2 z požárů za polárním kruhem budou ve srovnání s rokem 2019 o něco více než o třetinu vyšší. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 činí odhadované emise CO2 v daném regionu 244 megatun, za celý rok 2019 se rovnaly 181 megatunám.

„Arktické požáry hořící od poloviny června překonaly vysokou aktivitou rekord roku 2019, pokud jde o rozsah a intenzitu. To se také odráží v odhadovaných emisích CO2,“ prohlásil Mark Parrington, hlavní vědecký pracovník a odborník na požáry služby CAMS.

Rusko a sever Ameriky

Většina lesních požárů postihla největší ruskou republiku Jakutsko, kde oheň zdecimoval miliony hektarů půdy. Oproti 208 megatunám CO2 nad touto oblastí v roce 2019 zaznamenali vědci letos emise o hodnotě 395 megatun. Zdroje vznícení jsou nejisté a je obtížné je určit, předpokládá se ovšem, že některé z požárů na začátku sezony způsobily takzvané „zombie požáry“, které během zimních měsíců mohly doutnat pod zemí.

Zatímco vrchol sezony arktických požárů byl v červenci a začátkem srpna, Jakutská republika a Čukotka v srpnu stále zažívaly nadprůměrnou denní intenzitu požáru. Mezi červnem a srpnem vyprodukovaly požáry v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruska přibližně 540 megatun CO2. V datovém souboru tak letošní požáry překonaly předchozí nejvyšší emise za toto období od roku 2003.

V létě zaznamenala problémy s lesními požáry kvůli vlně veder také velká oblast na jihozápadě USA. Velké oblaky kouře se pohybovaly na východ přes Velká jezera směrem k severnímu Atlantiku. Rozsáhlou požárovou aktivitu zažila i Kalifornie, která letos zaznamenala druhý a třetí nejhorší požár v historii státu.

Předpokládá se, že za vznikem těchto obzvlášť intenzivních a rozšířených požárů, které se nacházejí zejména v Kalifornii a Coloradu, stojí blesky. Data ukazují, že v celém Coloradu byla po většinu srpna požárová intenzita vysoko nad průměrem let 2003 až 2019. V Kalifornii dosáhla intenzita maxima ve druhé polovině srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 5 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...