Kvůli lesním požárům byly letos v Arktidě rekordní emise oxidu uhličitého

Vědci ze služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) při Evropském centru střednědobých předpovědí počasí odhalili, že letošní letní požáry v oblasti polárního kruhu vedly k rekordním emisím oxidu uhličitého (CO2). Vzniklé kouřové mraky pokrývaly oblast velikosti více než třetiny Kanady.

Pracovníci z CAMS monitorují každodenní požárové aktivity po celém světě na základě satelitního pozorování jejich intenzity a odhadovaných emisí. Tento proces umožňuje CAMS získat dlouhodobější obraz o požární aktivitě.

Na základě svých údajů vědci odhadovali, že letošní emise CO2 z požárů za polárním kruhem budou ve srovnání s rokem 2019 o něco více než o třetinu vyšší. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 činí odhadované emise CO2 v daném regionu 244 megatun, za celý rok 2019 se rovnaly 181 megatunám.

„Arktické požáry hořící od poloviny června překonaly vysokou aktivitou rekord roku 2019, pokud jde o rozsah a intenzitu. To se také odráží v odhadovaných emisích CO2,“ prohlásil Mark Parrington, hlavní vědecký pracovník a odborník na požáry služby CAMS.

Rusko a sever Ameriky

Většina lesních požárů postihla největší ruskou republiku Jakutsko, kde oheň zdecimoval miliony hektarů půdy. Oproti 208 megatunám CO2 nad touto oblastí v roce 2019 zaznamenali vědci letos emise o hodnotě 395 megatun. Zdroje vznícení jsou nejisté a je obtížné je určit, předpokládá se ovšem, že některé z požárů na začátku sezony způsobily takzvané „zombie požáry“, které během zimních měsíců mohly doutnat pod zemí.

Zatímco vrchol sezony arktických požárů byl v červenci a začátkem srpna, Jakutská republika a Čukotka v srpnu stále zažívaly nadprůměrnou denní intenzitu požáru. Mezi červnem a srpnem vyprodukovaly požáry v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruska přibližně 540 megatun CO2. V datovém souboru tak letošní požáry překonaly předchozí nejvyšší emise za toto období od roku 2003.

V létě zaznamenala problémy s lesními požáry kvůli vlně veder také velká oblast na jihozápadě USA. Velké oblaky kouře se pohybovaly na východ přes Velká jezera směrem k severnímu Atlantiku. Rozsáhlou požárovou aktivitu zažila i Kalifornie, která letos zaznamenala druhý a třetí nejhorší požár v historii státu.

Předpokládá se, že za vznikem těchto obzvlášť intenzivních a rozšířených požárů, které se nacházejí zejména v Kalifornii a Coloradu, stojí blesky. Data ukazují, že v celém Coloradu byla po většinu srpna požárová intenzita vysoko nad průměrem let 2003 až 2019. V Kalifornii dosáhla intenzita maxima ve druhé polovině srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 1 hhodinou

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 4 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026
Načítání...