Kvůli lesním požárům byly letos v Arktidě rekordní emise oxidu uhličitého

Vědci ze služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) při Evropském centru střednědobých předpovědí počasí odhalili, že letošní letní požáry v oblasti polárního kruhu vedly k rekordním emisím oxidu uhličitého (CO2). Vzniklé kouřové mraky pokrývaly oblast velikosti více než třetiny Kanady.

Pracovníci z CAMS monitorují každodenní požárové aktivity po celém světě na základě satelitního pozorování jejich intenzity a odhadovaných emisí. Tento proces umožňuje CAMS získat dlouhodobější obraz o požární aktivitě.

Na základě svých údajů vědci odhadovali, že letošní emise CO2 z požárů za polárním kruhem budou ve srovnání s rokem 2019 o něco více než o třetinu vyšší. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 činí odhadované emise CO2 v daném regionu 244 megatun, za celý rok 2019 se rovnaly 181 megatunám.

„Arktické požáry hořící od poloviny června překonaly vysokou aktivitou rekord roku 2019, pokud jde o rozsah a intenzitu. To se také odráží v odhadovaných emisích CO2,“ prohlásil Mark Parrington, hlavní vědecký pracovník a odborník na požáry služby CAMS.

Rusko a sever Ameriky

Většina lesních požárů postihla největší ruskou republiku Jakutsko, kde oheň zdecimoval miliony hektarů půdy. Oproti 208 megatunám CO2 nad touto oblastí v roce 2019 zaznamenali vědci letos emise o hodnotě 395 megatun. Zdroje vznícení jsou nejisté a je obtížné je určit, předpokládá se ovšem, že některé z požárů na začátku sezony způsobily takzvané „zombie požáry“, které během zimních měsíců mohly doutnat pod zemí.

Zatímco vrchol sezony arktických požárů byl v červenci a začátkem srpna, Jakutská republika a Čukotka v srpnu stále zažívaly nadprůměrnou denní intenzitu požáru. Mezi červnem a srpnem vyprodukovaly požáry v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruska přibližně 540 megatun CO2. V datovém souboru tak letošní požáry překonaly předchozí nejvyšší emise za toto období od roku 2003.

V létě zaznamenala problémy s lesními požáry kvůli vlně veder také velká oblast na jihozápadě USA. Velké oblaky kouře se pohybovaly na východ přes Velká jezera směrem k severnímu Atlantiku. Rozsáhlou požárovou aktivitu zažila i Kalifornie, která letos zaznamenala druhý a třetí nejhorší požár v historii státu.

Předpokládá se, že za vznikem těchto obzvlášť intenzivních a rozšířených požárů, které se nacházejí zejména v Kalifornii a Coloradu, stojí blesky. Data ukazují, že v celém Coloradu byla po většinu srpna požárová intenzita vysoko nad průměrem let 2003 až 2019. V Kalifornii dosáhla intenzita maxima ve druhé polovině srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...