Kvůli lesním požárům byly letos v Arktidě rekordní emise oxidu uhličitého

Vědci ze služby CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service) při Evropském centru střednědobých předpovědí počasí odhalili, že letošní letní požáry v oblasti polárního kruhu vedly k rekordním emisím oxidu uhličitého (CO2). Vzniklé kouřové mraky pokrývaly oblast velikosti více než třetiny Kanady.

Pracovníci z CAMS monitorují každodenní požárové aktivity po celém světě na základě satelitního pozorování jejich intenzity a odhadovaných emisí. Tento proces umožňuje CAMS získat dlouhodobější obraz o požární aktivitě.

Na základě svých údajů vědci odhadovali, že letošní emise CO2 z požárů za polárním kruhem budou ve srovnání s rokem 2019 o něco více než o třetinu vyšší. Od 1. ledna do 31. srpna 2020 činí odhadované emise CO2 v daném regionu 244 megatun, za celý rok 2019 se rovnaly 181 megatunám.

„Arktické požáry hořící od poloviny června překonaly vysokou aktivitou rekord roku 2019, pokud jde o rozsah a intenzitu. To se také odráží v odhadovaných emisích CO2,“ prohlásil Mark Parrington, hlavní vědecký pracovník a odborník na požáry služby CAMS.

Rusko a sever Ameriky

Většina lesních požárů postihla největší ruskou republiku Jakutsko, kde oheň zdecimoval miliony hektarů půdy. Oproti 208 megatunám CO2 nad touto oblastí v roce 2019 zaznamenali vědci letos emise o hodnotě 395 megatun. Zdroje vznícení jsou nejisté a je obtížné je určit, předpokládá se ovšem, že některé z požárů na začátku sezony způsobily takzvané „zombie požáry“, které během zimních měsíců mohly doutnat pod zemí.

Zatímco vrchol sezony arktických požárů byl v červenci a začátkem srpna, Jakutská republika a Čukotka v srpnu stále zažívaly nadprůměrnou denní intenzitu požáru. Mezi červnem a srpnem vyprodukovaly požáry v Dálněvýchodním federálním okruhu Ruska přibližně 540 megatun CO2. V datovém souboru tak letošní požáry překonaly předchozí nejvyšší emise za toto období od roku 2003.

V létě zaznamenala problémy s lesními požáry kvůli vlně veder také velká oblast na jihozápadě USA. Velké oblaky kouře se pohybovaly na východ přes Velká jezera směrem k severnímu Atlantiku. Rozsáhlou požárovou aktivitu zažila i Kalifornie, která letos zaznamenala druhý a třetí nejhorší požár v historii státu.

Předpokládá se, že za vznikem těchto obzvlášť intenzivních a rozšířených požárů, které se nacházejí zejména v Kalifornii a Coloradu, stojí blesky. Data ukazují, že v celém Coloradu byla po většinu srpna požárová intenzita vysoko nad průměrem let 2003 až 2019. V Kalifornii dosáhla intenzita maxima ve druhé polovině srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 18 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 20 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 21 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...