Kuba údajně v roce 2017 neohlásila několik tisíc případů nákazy virem zika, uvádí na svých webových stránkách odborný časopis New Scientist s odvoláním na výzkum vědců z americké Yaleovy univerzity. Úřady komunistického státu se podle něho nedržely pravidel ohledně hlášení případů viru zika dohodnutých s Panamerickou zdravotnickou organizací (PAHO).
Kuba údajně neohlásila tisíce případů nákazy virem zika, tvrdí nový výzkum
První případ nákazy virem zika se na Kubě objevil v březnu 2016. Podle PAHO země o dalších případech přestala informovat v lednu 2017 a jen ve zprávách v médiích z předloňského května se psalo o 1900 případech. „Odhadujeme, že počet nakažených virem zika na Kubě v roce 2017 byl podobný počtům v zemích s podobným počtem obyvatel za rok 2016,“ uvádí autoři výzkumu s tím, že se předloni na Kubě virem zika nakazilo okolo 5700 lidí.
Riziko, o němž nikdo nevěděl
Vědci zkoumali cestovní záznamy 184 osob, které se virem zika nakazily při pobytu v zahraničí, a zjistili, že 95 procent z nich bylo na Kubě. Tyto „skryté“ případy nákazy mohou podle nich stát za šířením viru do dalších zemí, protože lidé ani zdravotní úřady si nejsou vědomi zvýšeného rizika nákazy. Zamlčování ze strany kubánských úřadů mohlo v roce 2017 „vést k mnoha dalším případům“, píše na internetových stránkách New Scientist.
Virus zika
Nákaza virem zika má u některých dospělých podobné příznaky jako běžná viróza – jde o bolesti hlavy, kloubů, horečku. U většiny nakažených se onemocnění navenek nijak neprojevuje.
Riziko i dnes
Peter Hotez z Baylorovy lékařské školy v Texasu tvrdí, že i v současnosti se mohou projevovat následky nákazy virem zika. „Mělo by být možné rozpoznat výkyv nebo nárůst v počtu defektů u novorozenců,“ říká. U lidského plodu, na který působí virus zika, se může vyvinout mikrocefalie. Při ní dítěti předčasně přestane růst mozek a obvykle i celá hlava. Toto poškození je nevratné.
Virus zika budil u mnohých obavy zejména před letní olympiádou v Riu de Janeiro v roce 2016. Skupina více než sta renomovaných vědců například několik týdnů před zahájením Her vyzvala k jejich přesunutí nebo odložení.
Podle Duana Gublera ze singapurské Dukeovy univerzity nejde o první případ, kdy Kuba, ostrovní stát, neohlásil epidemii nějaké nemoci do doby, než tuto skutečnost nešlo popřít. Podobný problém měl ostrov také například s epidemií HIV. U viru zika spočíval problém především v tom, že příznaky této choroby se neprojeví velmi dlouho – virus se tedy mohl z ostrova šířit do celého světa.
„Jeden z problémů, který máme, spočívá v tom, že jejich příjem je založený na mezinárodním turismu,“ vysvělil situaci Kuby Gubler. Zatímco většina zemí světa si vytvářela propracované scénáře obrany proti viru a mezinárodní organizace koordinovaly spolupráci a pomoc chudším zemím, vědcům a lékařům zcela chyběly informace o vektoru, jímž se nemoc intenzivně mohla přenášet do světa. Kuba naopak světu říkala, že virus zika porazila.
Do budoucna by tento přístup mohl přinášet spoustu problémů, na které není mezinárodní společenství připravené – v dalších modelech šíření epidemií by se podle vědců mělo počítat i s riziky, že některé země tak zásadní informace zamlčují.