Krvavý gladiátorský zápas starý dva tisíce let. V Pompejích našli zatím neznámou fresku

Výjimečnou fresku zobrazující dva gladiátory v závěru souboje odhalili archeologové při vykopávkách v Pompejích. Nástěnná malba je 1,12 metru široká a 1,5 metru vysoká, informovalo italské ministerstvo kultury. Ministr Dario Franceschini objev fresky označil za bezprecedentní.

„Je to zázrak, který bude obdivovat celý svět,“ řekl ministr. „Objev této fresky ukazuje, že Pompeje jsou pro archeology skutečně nevyčerpatelným zdrojem pro bádání a poznání, dnes i zítra,“ dodal.

Objevená freska znázorňuje dva gladiátory ve zbroji. Jeden z nich třímá v rukou krátký meč (gladius) a štít a zjevně vítězí. Druhý, jemuž z ran stříká krev, je poražen. „Jak tento boj dopadl, nevíme. Mohl zemřít, ale mohl dostat i milost,“ uvedl ředitel pompejského archeologického naleziště Massimo Osanna.

Útočící gladiátor je zřejmě typu murmillus, což byl jeden z nečastějších bojovníků v aréně. Šlo o nejuniverzálnější roli – tento gladiátor vybavený rovným mečem gladius, masivní přilbicí a velkým šítem se mohl objevovat v soubojích proti všem ostatním typům gladiátorů. Jeho nejčastějším protivníkem byl thraex, neboli Thrák; na fresce je to ten prohrávající bojovník. 

Podle italských archeologů malba zdobila stěnu pompejského domu, který stál nedaleko gladiátorských kasáren. Místnost samotnou zřejmě bojovníci často navštěvovali, mohla v ní být hospoda, možná i s nevěstincem.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zničil v roce 79 našeho letopočtu výbuch sopky Vesuv. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Pompeje patří mezi jedno z nejnavštěvovanějších míst v Itálii.

V poslední době vydaly řadu nových objevů. Na konci minulého roku archeologové narazili na kostru koně, který podle nich patřil vysoce postavenému římskému vojákovi. Loni našli také kostru muže, kterému kamenný sokl při útěku patrně srazil hlavu. Na stěnách budov se v poslední době našla například freska Lédy s labutí či freska Narcise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled