Krvavý gladiátorský zápas starý dva tisíce let. V Pompejích našli zatím neznámou fresku

Výjimečnou fresku zobrazující dva gladiátory v závěru souboje odhalili archeologové při vykopávkách v Pompejích. Nástěnná malba je 1,12 metru široká a 1,5 metru vysoká, informovalo italské ministerstvo kultury. Ministr Dario Franceschini objev fresky označil za bezprecedentní.

„Je to zázrak, který bude obdivovat celý svět,“ řekl ministr. „Objev této fresky ukazuje, že Pompeje jsou pro archeology skutečně nevyčerpatelným zdrojem pro bádání a poznání, dnes i zítra,“ dodal.

Objevená freska znázorňuje dva gladiátory ve zbroji. Jeden z nich třímá v rukou krátký meč (gladius) a štít a zjevně vítězí. Druhý, jemuž z ran stříká krev, je poražen. „Jak tento boj dopadl, nevíme. Mohl zemřít, ale mohl dostat i milost,“ uvedl ředitel pompejského archeologického naleziště Massimo Osanna.

Útočící gladiátor je zřejmě typu murmillus, což byl jeden z nečastějších bojovníků v aréně. Šlo o nejuniverzálnější roli – tento gladiátor vybavený rovným mečem gladius, masivní přilbicí a velkým šítem se mohl objevovat v soubojích proti všem ostatním typům gladiátorů. Jeho nejčastějším protivníkem byl thraex, neboli Thrák; na fresce je to ten prohrávající bojovník. 

Podle italských archeologů malba zdobila stěnu pompejského domu, který stál nedaleko gladiátorských kasáren. Místnost samotnou zřejmě bojovníci často navštěvovali, mohla v ní být hospoda, možná i s nevěstincem.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zničil v roce 79 našeho letopočtu výbuch sopky Vesuv. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Pompeje patří mezi jedno z nejnavštěvovanějších míst v Itálii.

V poslední době vydaly řadu nových objevů. Na konci minulého roku archeologové narazili na kostru koně, který podle nich patřil vysoce postavenému římskému vojákovi. Loni našli také kostru muže, kterému kamenný sokl při útěku patrně srazil hlavu. Na stěnách budov se v poslední době našla například freska Lédy s labutí či freska Narcise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 9 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...