Podle nedávno zveřejněných údajů Evropské laboratoře pro silné bouře (ESSL) byla letošní sezona krup výjimečná. Z kontinentu byl hlášen jejich vůbec nejvyšší výskyt za posledních šestnáct let, tedy za dobu, kdy ESSL tato data shromažďuje.
Kroupy se objevily nejen neobvykle často a četně, ale letošní rok byl výjimečně bohatý, i pokud jde o výskyt bouřek s velmi velkými až obřími kroupami, tedy situace, které potenciálně způsobují značné materiální škody.
Na vysvětlenou je nutné uvést, že jde o data, která pocházejí z velké části od dobrovolníků. Takovým dobrovolníkem se může stát kdokoliv, stačí příslušnou událost s výskytem krup nahlásit do Evropské databáze nebezpečného počasí (ESWD, European Severe Weather Database).
Jakýkoliv jev související s nebezpečnými projevy počasí (od tornáda po laviny) může nahlásit kdokoliv na základě příslušného návodu na stránkách ESWD. Po obdržení hlášení pak členové této organizace vyhodnotí a ověří správnost a pravdivost zaslaných údajů, případně kontaktují dotyčnou osobu pro doplnění detailů. A po této verifikaci se údaje stávají součástí databáze.
Nebezpečné jevy standardně pozorují i pracovníci profesionálních meteorologických stanic a observatoří, kteří jsou náležitě proškoleni. Problém je ale to, že těchto stanic existuje relativně málo, například v Česku kolem pětatřiceti, a zejména během nočních hodin mají navíc často kvůli finančním úsporám zapnutý automatický režim pozorování, kdy se údaje o stavu a průběhu počasí sbírají z přístrojů.
Nebezpečné jevy se ovšem tímto způsobem často nedají dostatečně pozorovat. Z tohoto důvodu jde o databázi obsahující velmi cenné údaje pořízené jak profesionály, tak mírně poučenými laiky, i když v jejich případě někdy nejsou dokonale zdokumentovány všechny detaily, například rozměry krup.
Děvětadvacet případů obřích krup
V letošním roce bylo za prvních 10 měsíců nahlášeno celkem 5195 případů výskytu velkých krup o velikosti alespoň dva centimetry, 871 případů s velmi velkými kroupami (velikost dosáhla alespoň pět centimetrů) a dokonce 29 případů s obřími kroupami s rozměry alespoň deset centimetrů.
Ve srovnání s předchozími patnácti lety jde o výrazně vyšší čísla. Příčiny budou částečně spojeny s rostoucím počtem lidí dokumentujících příslušné jevy, k čemuž napomáhají běžně dostupné kvalitní fotoaparáty na mobilech, ale i větší pozornost, která se výskytu těchto extrémních jevů věnuje, včetně snadného šíření příslušných záběrů na sociálních sítích.
Částečně je rostoucí počet hlášení spojen i s děním v atmosféře. Nejde přitom ani tak o větší počet dnů s výskytem krup jako spíš o to, že se častěji vyskytují situace příhodné pro četnější krupobití – ve střední Evropě typicky při proudění teplého a vlhkého vzduchu od jihozápadu před přechodem zvlněné studené fronty.
Právě k tomuto typu povětrnostních situací patří dny, ve kterých byla akumulace hlášení výskytu krup největší. Mimo jiné sem spadá 24. červen, kdy se na jižní Moravě vyskytlo extrémně silné tornádo, nebo 8. červenec, kdy se Českem přehnala další vlna mimořádně silných bouřek. Mimochodem právě 24. června se vyskytly i největší kroupy letošního roku v Evropě s odhadnutou velikostí nejméně 13,5 centimetru. Byly hlášeny z Polska, jihovýchodně od Lodže.
V rámci kontinentu přišlo nejvíce hlášení z širší Alpské oblasti, ale i Slovenska, východního Polska a taky z italské Pádské nížiny. V hlášení je samozřejmě i několik případů z České republiky – například 24. června přinesla supercela na Břeclavsku a Hodonínsku kromě tornáda i kroupy o velikosti až devět centimetrů, které padaly u hranic s Rakouskem. V rakouském Hollabrunnu ten den zaznamenali až dvanácticentimetrové kroupy.
Zranění v Toskánsku
Z hlediska dalších výjimečných dnů, kromě 24. června, stojí za zmínku například 19. červen, kdy ve Francii padaly kroupy na mnoha místech a objevily se i první obří kroupy letošního roku o velikosti deset centimetrů. Hlášeny byly značné materiální škody.
O něco později, 8. července, padaly kroupy nejen v Česku, ale i v Itálii na jihozápadě Milána dokonce až o velikosti 11 centimetrů. Den poté padaly obří kroupy v Polsku, až devíticentimetrové pak zaznamenali v Maďarsku a Chorvatsku, 26. července padaly kroupy často v jižním Německu a severní Itálii.
Intenzivní krupobití u Parmy dokonce poškodilo stovky aut natolik, že nebyly schopné další jízdy. Ostatně v Itálii se objevila i poslední výjimečná situace této sezony – 26. září v Toskánsku velké kroupy zranily dvanáct lidí a napáchaly značné materiální škody.
Ačkoliv sezona bouří s velkými až obřími kroupami už nad většinou Evropy skončila, ve Středomoří se ani během listopadu či prosince nedají vyloučit silnější konvektivní události doprovázené potenciálně ničivým krupobitím, týká se to ale hlavně jižního a centrálního Středomoří. A obecně se dá konstatovat, že do budoucna bude kroupových situací s ohledem na probíhající změnu klimatu s největší pravděpodobností dál přibývat.
