Kosmický kamion Dragon donesl na ISS zásoby i mikročipy pro pokusy

Nákladní loď Dragon společnosti SpaceX v pondělí dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Loď zachytilo robotické rameno, které slouží k jejímu připojení ke stanici. Dragon na ISS dopravil 2,5 tuny zásob, paliva, ale i zařízení a materiálů k dalšímu výzkumu a vědeckým experimentům.

Posádka orbitálního komplexu následně s pomocí paže Canadarm 2 připojila Dragon ke staničnímu modulu Harmony, kde zůstane zakotven do konce května. Poté se loď vrátí zpět na Zemi, kam dopraví výsledky vědecké práce a další náklad.

U ISS aktuálně kotví šest kosmických lodí. Vedle Dragonu je to Cygnus americké společnosti Northrop Grumman, dvojice ruských nákladních plavidel Progress a dvě ruské pilotované lodi Sojuz.

Dragon vynesla v sobotu na oběžnou dráhu kolem Země z mysu Canaveral raketa Falcon 9, která rovněž patří společnosti SpaceX. Start musel být předtím z technických důvodů několikrát odložen. Nejprve za odklady mohly problémy s rozvodem proudu na ISS a naposledy v pátek únik helia na druhém stupni nosné rakety a potíže s přistávací plošinou v Atlantském oceánu.

Šest statečných

Na Mezinárodní vesmírné stanici nyní pracuje šestičlenná posádka. Tvoří ji američtí astronauti Nick Hague, Anne McClainová a Christina Kochová, Kanaďan David Saint-Jacques a ruští kosmonauti Alexej Ovčinin a Oleg Kononěnko.

Mezi nákladem, který Dragon na ISS nyní dopravil, je vedle jídla, vody a dalších věcí nezbytných k provozu stanice s lidskou posádkou řada zařízení a materiálů určených pro vědecké experimenty. K výzkumu budou sloužit například tkáňové čipy, které se používají k simulaci lidských orgánů. Vědci doufají, že jim tyto čipy pomohou lépe poznat účinky mikrogravitace na lidské tělo.

Na palubě Dragonu je také zařízení Orbiting Carbon Observatory-3, které robotická paže umístí na vnější straně ISS a které bude měřit zdroje a poklesy oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Dalším novým experimentem je podle NASA Fotobioreaktor, který bude testovat pěstování mikrořas, jež mohou jednoho dne na vesmírné stanici sloužit jako potrava i jako zdroj kyslíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...