Kosmický kamion Dragon donesl na ISS zásoby i mikročipy pro pokusy

Nákladní loď Dragon společnosti SpaceX v pondělí dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Loď zachytilo robotické rameno, které slouží k jejímu připojení ke stanici. Dragon na ISS dopravil 2,5 tuny zásob, paliva, ale i zařízení a materiálů k dalšímu výzkumu a vědeckým experimentům.

Posádka orbitálního komplexu následně s pomocí paže Canadarm 2 připojila Dragon ke staničnímu modulu Harmony, kde zůstane zakotven do konce května. Poté se loď vrátí zpět na Zemi, kam dopraví výsledky vědecké práce a další náklad.

U ISS aktuálně kotví šest kosmických lodí. Vedle Dragonu je to Cygnus americké společnosti Northrop Grumman, dvojice ruských nákladních plavidel Progress a dvě ruské pilotované lodi Sojuz.

Dragon vynesla v sobotu na oběžnou dráhu kolem Země z mysu Canaveral raketa Falcon 9, která rovněž patří společnosti SpaceX. Start musel být předtím z technických důvodů několikrát odložen. Nejprve za odklady mohly problémy s rozvodem proudu na ISS a naposledy v pátek únik helia na druhém stupni nosné rakety a potíže s přistávací plošinou v Atlantském oceánu.

Šest statečných

Na Mezinárodní vesmírné stanici nyní pracuje šestičlenná posádka. Tvoří ji američtí astronauti Nick Hague, Anne McClainová a Christina Kochová, Kanaďan David Saint-Jacques a ruští kosmonauti Alexej Ovčinin a Oleg Kononěnko.

Mezi nákladem, který Dragon na ISS nyní dopravil, je vedle jídla, vody a dalších věcí nezbytných k provozu stanice s lidskou posádkou řada zařízení a materiálů určených pro vědecké experimenty. K výzkumu budou sloužit například tkáňové čipy, které se používají k simulaci lidských orgánů. Vědci doufají, že jim tyto čipy pomohou lépe poznat účinky mikrogravitace na lidské tělo.

Na palubě Dragonu je také zařízení Orbiting Carbon Observatory-3, které robotická paže umístí na vnější straně ISS a které bude měřit zdroje a poklesy oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Dalším novým experimentem je podle NASA Fotobioreaktor, který bude testovat pěstování mikrořas, jež mohou jednoho dne na vesmírné stanici sloužit jako potrava i jako zdroj kyslíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 4 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 5 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 11 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...