Kosmický kamion Dragon donesl na ISS zásoby i mikročipy pro pokusy

Nákladní loď Dragon společnosti SpaceX v pondělí dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Loď zachytilo robotické rameno, které slouží k jejímu připojení ke stanici. Dragon na ISS dopravil 2,5 tuny zásob, paliva, ale i zařízení a materiálů k dalšímu výzkumu a vědeckým experimentům.

Posádka orbitálního komplexu následně s pomocí paže Canadarm 2 připojila Dragon ke staničnímu modulu Harmony, kde zůstane zakotven do konce května. Poté se loď vrátí zpět na Zemi, kam dopraví výsledky vědecké práce a další náklad.

U ISS aktuálně kotví šest kosmických lodí. Vedle Dragonu je to Cygnus americké společnosti Northrop Grumman, dvojice ruských nákladních plavidel Progress a dvě ruské pilotované lodi Sojuz.

Dragon vynesla v sobotu na oběžnou dráhu kolem Země z mysu Canaveral raketa Falcon 9, která rovněž patří společnosti SpaceX. Start musel být předtím z technických důvodů několikrát odložen. Nejprve za odklady mohly problémy s rozvodem proudu na ISS a naposledy v pátek únik helia na druhém stupni nosné rakety a potíže s přistávací plošinou v Atlantském oceánu.

Šest statečných

Na Mezinárodní vesmírné stanici nyní pracuje šestičlenná posádka. Tvoří ji američtí astronauti Nick Hague, Anne McClainová a Christina Kochová, Kanaďan David Saint-Jacques a ruští kosmonauti Alexej Ovčinin a Oleg Kononěnko.

Mezi nákladem, který Dragon na ISS nyní dopravil, je vedle jídla, vody a dalších věcí nezbytných k provozu stanice s lidskou posádkou řada zařízení a materiálů určených pro vědecké experimenty. K výzkumu budou sloužit například tkáňové čipy, které se používají k simulaci lidských orgánů. Vědci doufají, že jim tyto čipy pomohou lépe poznat účinky mikrogravitace na lidské tělo.

Na palubě Dragonu je také zařízení Orbiting Carbon Observatory-3, které robotická paže umístí na vnější straně ISS a které bude měřit zdroje a poklesy oxidu uhličitého v zemské atmosféře. Dalším novým experimentem je podle NASA Fotobioreaktor, který bude testovat pěstování mikrořas, jež mohou jednoho dne na vesmírné stanici sloužit jako potrava i jako zdroj kyslíku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
před 1 hhodinou

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
před 3 hhodinami

Sítě místo spánku. Studie zkoumala, jak se u dětí zvyšuje pravděpodobnost budoucí deprese

V poslední době rychle přibývá výzkumů, které popisují, jaký vliv mají sociální sítě na děti. Další kamínek do mozaiky poznání tohoto jevu přinesla nová studie z Velké Británie, která naznačuje, proč vznikají po nadměrném užívání těchto médií duševní problémy.
před 5 hhodinami

NASA plánuje vybudovat základnu na Měsíci za dvacet miliard dolarů

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ruší plány na vybudování vesmírné stanice Lunar Gateway na oběžné dráze Měsíce. Místo toho využije její součásti k výstavbě základny na měsíčním povrchu. NASA plánuje uskutečnit projekt v hodnotě dvaceti miliard dolarů (422,5 miliardy korun) během následujících sedmi let, oznámil podle agentury Reuters šéf NASA Jared Isaacman.
před 17 hhodinami

Změny klimatu mohou českým zemědělcům pomoci, ukazuje výzkum. Nutná je ale příprava

Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
před 19 hhodinami

Ze sovětské ponorky ztroskotané u Norska stále uniká radiace

Reaktor ponorky Komsomolec, kterou v roce 1989 postihl požár a potopila se, pořád uvolňuje do okolního moře radioaktivní částice, popsali norští vědci, kteří vrak opakovaně studovali. Výsledky nejnovější studie vydali v březnu. Současně prokazuje, že to nepředstavuje pro okolní životní prostředí žádné riziko, hlavně díky tomu, jak dobře byla ponorka po havárii zajištěna.
před 21 hhodinami

V Kateřinské jeskyni v Moravském krasu měli ve středověku zřejmě dílnu penězokazci

Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další doklady středověké penězokazecké dílny. Kovové pláty s otvory pocházejí z patnáctého století. Zajímavou lokalitu z pohledu archeologů letos přiblíží veřejnosti nové speciální prohlídky.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé převezli antihmotu v dodávce

Vědcům z Evropské laboratoře pro fyziku částic (CERN) v Ženevě se jako prvním na světě podařilo převézt antihmotu v nákladním automobilu. Následně chtějí zjistit, jestli transport přestálo všech 92 antiprotonů.
před 22 hhodinami
Načítání...