Vědci poprvé ukázali, že někteří koráli se v přírodě naučili konzumovat drobné kousky umělé hmoty. Dokonce je upřednostňují před jejich přirozenou potravou – a to dokonce i v případě, že obsahují bakterie, které jim ubližují.
Koráli začali polykat mikroplasty. Může je to zničit, ukazuje výzkum
Výzkum probíhal v moři u Rhode Islandu, tedy na východním pobřeží Spojených států. Vědci zkoumali tamní tropické druhy korálů, jež se vyskytují v podobě trsů velkých asi jako lidská pěst. Ale podle vědců údaje naznačují, že by se to stejné mohlo dít také u známějších druhů korálů, které tvoří slavné korálové útesy. Také oni zřejmě konzumují mikroplasty, které je mohou poškozovat.
Výsledky této práce vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Podle autorů jde o další důkaz toho, jak nebezpečné jsou plasty v oceánech pro všechno živé.
Studii vedla bioložka z Bostonské univerzity Randi Rotjanová. V rozhovoru pro National Geographic popsala, že plasty vůbec studovat nechtěla, zajímají ji koráli, ale plasty jsou všude a „narušují její konverzaci s přírodou“ – tedy že bez poznání jejich dopadu na ekosystémy už vlastně nemůžeme přírodu zkoumat. „Vyberte si ekosystém, vyberte si organismus a skoro jistě tam najdete i mikroplasty,“ stěžuje si bioložka.
Plasty jsou všude
Společně s dalšími přírodovědci studovala čtyři kolonie korálu jménem astrangia obecná. Rhode Island si vybrali proto, že je blízko lidem – město Providence je necelých 40 kilometrů vzdálené. Vědce zajímalo, jak koráli reagují na plasty, které se sem z civilizace dostávají.
Z odebraných polypů zjistili, že každý v sobě má víc než sto kousků mikroplastů. Jde o první důkaz z volné přírody, ale už laboratorní pokusy ukázaly, že se tito tvorové umí umělými hmotami živit. Tým profesorky Rotjanové navíc zjistil, že koráli mají plasty dokonce rádi. Ukázalo se to při laboratorním experimentu, kdy v akváriu žijícím korálům vědci nabídli modré kousky mikroplastů a také jejich přirozenou stravu – vejce žábronošek.
Ukázalo se, že každý korál pozřel dvakrát více plastových kuliček než vajíček žábronošky. Poté, co si přecpali tělo plastem, který pro ně nemá žádnou nutriční hodnotu, přestali přijímat vajíčka žábronošek úplně. „Byla jsem těmi výsledky zcela šokovaná,“ uvedla spoluautorka práce Jessica Carilliová. „Koráli jen pasivně nepřijímají částice plastů, které se k nim dostanou. Oni bohužel upřednostňují plasty před opravdovou potravou,“ dodala.
Ve Středozemním moři zřejmě existují desítky druhů korálů, z útesů teď víme o pěti, říká hydrobiolog (zdroj: ČT24)
Navíc se ukázalo, že většina mikroplastů je pokrytá bakteriemi. Vědci některé obarvili fluoreskující barvou, takže v laboratoři mohli pozorovat, co se děje potom. Přibližně 45 hodin poté, co koráli plasty spolkli, je zase vyloučili – nezabilo je to tedy. Ale bakterie (v tomto případě vědci použili E. coli) v nich zůstaly a koráli do 14 dní zemřeli.
E.coli sice v oceánu není běžná, ale mohou se tam vyskytovat jiné druhy mikrobů, které se mohou na mikroplastech zachytit – a pak korálům ublížit. Protože vědci studovali jen jediný druh korálů, nejsou zatím schopní říci, jak obecně se tento problém týká i ostatních druhů. Ale právě proto by chtěli ve výzkumu pokračovat.
„Jsem zděšená z toho hnusu, který jsme vytvořili v našich oceánech,“ uvedla Rotjanová. „Ale tohle může být příběh, který nás motivuje k tomu, abychom to napravili.“