Koráli začali polykat mikroplasty. Může je to zničit, ukazuje výzkum

Vědci poprvé ukázali, že někteří koráli se v přírodě naučili konzumovat drobné kousky umělé hmoty. Dokonce je upřednostňují před jejich přirozenou potravou – a to dokonce i v případě, že obsahují bakterie, které jim ubližují.

Výzkum probíhal v moři u Rhode Islandu, tedy na východním pobřeží Spojených států. Vědci zkoumali tamní tropické druhy korálů, jež se vyskytují v podobě trsů velkých asi jako lidská pěst. Ale podle vědců údaje naznačují, že by se to stejné mohlo dít také u známějších druhů korálů, které tvoří slavné korálové útesy. Také oni zřejmě konzumují mikroplasty, které je mohou poškozovat.

Výsledky této práce vyšly v odborném žurnálu Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. Podle autorů jde o další důkaz toho, jak nebezpečné jsou plasty v oceánech pro všechno živé.

Studii vedla bioložka z Bostonské univerzity Randi Rotjanová. V rozhovoru pro National Geographic popsala, že plasty vůbec studovat nechtěla, zajímají ji koráli, ale plasty jsou všude a „narušují její konverzaci s přírodou“ – tedy že bez poznání jejich dopadu na ekosystémy už vlastně nemůžeme přírodu zkoumat. „Vyberte si ekosystém, vyberte si organismus a skoro jistě tam najdete i mikroplasty,“ stěžuje si bioložka.

Plasty jsou všude

Společně s dalšími přírodovědci studovala čtyři kolonie korálu jménem astrangia obecná. Rhode Island si vybrali proto, že je blízko lidem – město Providence je necelých 40 kilometrů vzdálené. Vědce zajímalo, jak koráli reagují na plasty, které se sem z civilizace dostávají. 

Z odebraných polypů zjistili, že každý v sobě má víc než sto kousků mikroplastů. Jde o první důkaz z volné přírody, ale už laboratorní pokusy ukázaly, že se tito tvorové umí umělými hmotami živit. Tým profesorky Rotjanové navíc zjistil, že koráli mají plasty dokonce rádi. Ukázalo se to při laboratorním experimentu, kdy v akváriu žijícím korálům vědci nabídli modré kousky mikroplastů a také jejich přirozenou stravu – vejce žábronošek.

Ukázalo se, že každý korál pozřel dvakrát více plastových kuliček než vajíček žábronošky. Poté, co si přecpali tělo plastem, který pro ně nemá žádnou nutriční hodnotu, přestali přijímat vajíčka žábronošek úplně. „Byla jsem těmi výsledky zcela šokovaná,“ uvedla spoluautorka práce Jessica Carilliová. „Koráli jen pasivně nepřijímají částice plastů, které se k nim dostanou. Oni bohužel upřednostňují plasty před opravdovou potravou,“ dodala.

Nahrávám video


Navíc se ukázalo, že většina mikroplastů je pokrytá bakteriemi. Vědci některé obarvili fluoreskující barvou, takže v laboratoři mohli pozorovat, co se děje potom. Přibližně 45 hodin poté, co koráli plasty spolkli, je zase vyloučili – nezabilo je to tedy. Ale bakterie (v tomto případě vědci použili E. coli) v nich zůstaly a koráli do 14 dní zemřeli.

E.coli sice v oceánu není běžná, ale mohou se tam vyskytovat jiné druhy mikrobů, které se mohou na mikroplastech zachytit – a pak korálům ublížit. Protože vědci studovali jen jediný druh korálů, nejsou zatím schopní říci, jak obecně se tento problém týká i ostatních druhů. Ale právě proto by chtěli ve výzkumu pokračovat.

„Jsem zděšená z toho hnusu, který jsme vytvořili v našich oceánech,“ uvedla Rotjanová. „Ale tohle může být příběh, který nás motivuje k tomu, abychom to napravili.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 1 hhodinou

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 4 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 6 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 7 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 8 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 9 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.