Živočichové koráli, kteří vytvářejí útvary zvané korály, jsou velmi citliví na změny prostředí a zejména na výkyvy teplot. V roce 2016 zažil Velký korálový útes u Austrálie vedra a prudké oteplení vody. Většina korálnatců nepřežila, ostatní však dokázali odolávat dalším horkům lépe, než se čekalo.
Vědci si vysvětlují schopnost přežít u korálů procesem, jemuž říkají „ekologická paměť“. Objevil se na nejsevernější části australského Velkého korálového útesu. Biologové to popsali v odborném časopise Nature Climate Change. Během výzkumu sledovali, jak poškození útesů vlivem nadměrného tepla ovlivňuje jejich bělení.
Zjistili, že bělení, které zasáhlo oblast v roce 1998, se podařilo uniknout jen sedmi procentům korálů. A 61 procent všech korálových útesů bylo alespoň jednou bělením zasaženo. Poté, co útes zasáhla vlna veder v létě roku 2016, následovalo masivní vymírání korálů – nejhůř byla postižená severní část.
Události: Palau zakázalo opalovací krémy kvůli ochraně korálů (zdroj: ČT24)
Ti koráli, kteří přežili, byli o rok později vystaveni velmi podobnému problému. Vlna veder se vrátila a nastalo další bělení. Stalo se ale něco nečekaného: mořští žahavci, kteří zvládli krizi z roku 2016, byli při nové katastrofě mnohem odolnější; jako by se dokázali přizpůsobit.
„Byli jsme zaskočení, když jsme loni narazili na fakt, že bělení korálů bylo slabší – přitom vlna horka byla ještě horší než rok předtím,“ uvedli vědci. Jako hlavní příčinu vidí to, že druhy korálů více citlivé na teploty předloni zemřely, ale ty odolnější se přizpůsobily.
„Mrtvé korály už podruhé neblednou,“ vysvětlili autoři. „Severní část útesu ztratila miliony korálů citlivých na teplo už roku 2016; většina přeživších byly odolnější druhy. V důsledku blednutí se složení druhů korálů na útesu velmi rychle mění.“
Vědci věří, že dopady roku 2017 vyšly z podmínek, které koráli vnímali o rok předtím – říkají tomu ekologická paměť. Ukazuje to podle nich, že tyto opakující se události fungují jinými způsoby, než se očekávalo.
Roste teplota i kyselost mořské vody
Koráli blednou kvůli úhynu barevných řas, které fungují jako zdroj kyslíku a živin. Pokud dojde k poklesu teploty vody, mohou se ještě vzpamatovat, jinak definitivně umírají.
„Čelíme rostoucí teplotě oceánů a zvyšování kyselosti vody. To způsobuje korálům velké problémy, protože během růstu nebo jen přežívání čelí podvodním vlnám horka. A od osmdesátých let se to stále zhoršuje,“ popsal nedávno jádro problému mořský biolog Ove Hoegh-Guldberg.
Podle autorů nové práce je zásadní pochopit, jak se na korálech budou projevovat zrychlující se dopady klimatických změn. Koráli jsou totiž schopní regenerace. Typickým případem je velký korálový útes u Seychel. Během 90. let 20. století zasáhlo tamní korály ještě silnější bělení než v současné době Austrálii – během několika roků tam bylo zničeno až 90 procent všech korálů. V současné době se ale koráli dokázali asi na 60 procentech postiženého území zase vzpamatovat.
Problémem je, že v současné době přicházejí vlny bělení stále častěji a můžeme je tedy očekávat i v blízké budoucnosti. Najít druhy korálů, které jsou schopné lépe odolávat, může být pro dlouhodobé přežití korálových útesů a ekosystémů, jež jsou na ně navázané, klíčové.
