Kontrolovat pandemii koronaviru pomocí mobilních aplikací je možné, říká výzkum z Oxfordu

Vědecký žurnál Science zveřejnil výsledky práce expertů z Oxfordské univerzity, kteří zkoumali, jestli mohou mobilní aplikace zpomalit šíření koronavirové pandemie. Vědci tvrdí, že pokud by se tyto programy rychle rozšířily, mohly by pomoci výrazně zpomalit postup nemoci – zejména v momentech, kdy se začnou pomalu rozvolňovat ta nejpřísnější karanténní opatření.

„Naše analýza naznačuje, že k asi polovině přenosů dochází v počáteční fázi infekce, ještě než se u člověka objeví nějaké její příznaky. Náš matematický model také zdůrazňuje, že klasické tradiční trasování kontaktů poskytuje nedostatečná data a nemůže držet tempo s rychlostí této pandemie,“ uvedli autoři.

Koncept mobilní aplikace je matematicky jednoduchý a nevyžaduje dokonce ani sledování polohy. Jediné, co je pro něj nutné, je nějaká verze rozhraní Bluetooth, jímž je vybavená drtivá většina mobilních telefonů. Přes ni by se shromažďovaly informace o všech osobách, s nimiž se majitel telefonu v uplynulých dnech setkal.

„Pokud byste se nakazili, všechny tyto osoby budou okamžitě (a anonymně) informovány, aby zůstaly doma v izolaci. Pokud by se majitel aplikace rozhodl sdílet více dat, pak by se daly tyto údaje využít pro lepší sledování trendů vývoje pandemie v místě, kde se pohybuje – a dala by se tak cíleněji poskytovat péče lidem, kteří ji nejvíce potřebují,“ uvedli autoři studie.

Podle vědců, kteří na výzkumu pracovali, by taková aplikace snížila hodnoty přenosu v jakékoliv fázi epidemie: ve státech, kde se teprve rozjíždí, tam, kde vrcholí, i v těch zemích, kde již chtějí karanténní opatření uvolňovat a povolit lidem větší míru svobody.

Z výzkumu také vyplývá, že právě tato metoda může snížit vážné sociální, psychologické i ekonomické dopady nyní rozšířených opatření omezujících svobodu pohybu. Klíčové ale podle vědců je, že mobilní aplikace mohou zpomalit šíření nemoci, dokud se neobjeví účinná léčba, nebo dokonce očkování.

Každý se stane hygienikem

„Aplikace ke sledování kontaktů může upozornit lidi, že jim hrozí riziko, ale také může snížit naši úzkost: když víme, že jsme nebyli v kontaktu s nikým nakažlivým, můžeme v klidu opustit domov, a přesto chránit své blízké a bránit své okolí před dalším šířením viru,“ tvrdí autoři studie.

Vzhledem k rozšíření pandemie napříč kontinentem vědci věří, že mobilní aplikace vyvinutá pro celou Evropskou unii by masivně snížila jak přenosnost nemoci, tak zejména její návrat. A také by poskytla všem lidem v Evropě příležitost, jak se osobně zasadit za to, aby pandemie co nejdříve pominula: mobil každého jednotlivého člověka by se tak totiž stal jakýmsi hygienikem, který by pomáhal zjišťovat trasování nakažených a také by varoval ostatní.

Autoři doporučují tento přístup také pro chudší země, které nejsou schopné poskytnout svým občanům takové množství testů, jaké by bylo zapotřebí. Vědci zdůrazňují, že aplikace by měla být kombinována s izolací podezřelých, klasickým trasováním, karanténou kontaktů podezřelých, větším důrazem na dostatečnou vzdálenost mezi lidmi, zvýšením počtů testů, ale také pravidelnou dekontaminací a zvýšenou hygienou.

„Pokud by byla taková mobilní aplikace v nějaké zemi šířeji přijata, a poté kombinována s dalšími kriticky důležitými postupy (jako jsou vzdálenosti mezi lidmi a rozšířené testování), náš model naznačuje, že by se epidemie dala dostat pod kontrolu,“ dodali autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 51 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 57 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 19 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 20 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.