Kontrolovat pandemii koronaviru pomocí mobilních aplikací je možné, říká výzkum z Oxfordu

Vědecký žurnál Science zveřejnil výsledky práce expertů z Oxfordské univerzity, kteří zkoumali, jestli mohou mobilní aplikace zpomalit šíření koronavirové pandemie. Vědci tvrdí, že pokud by se tyto programy rychle rozšířily, mohly by pomoci výrazně zpomalit postup nemoci – zejména v momentech, kdy se začnou pomalu rozvolňovat ta nejpřísnější karanténní opatření.

„Naše analýza naznačuje, že k asi polovině přenosů dochází v počáteční fázi infekce, ještě než se u člověka objeví nějaké její příznaky. Náš matematický model také zdůrazňuje, že klasické tradiční trasování kontaktů poskytuje nedostatečná data a nemůže držet tempo s rychlostí této pandemie,“ uvedli autoři.

Koncept mobilní aplikace je matematicky jednoduchý a nevyžaduje dokonce ani sledování polohy. Jediné, co je pro něj nutné, je nějaká verze rozhraní Bluetooth, jímž je vybavená drtivá většina mobilních telefonů. Přes ni by se shromažďovaly informace o všech osobách, s nimiž se majitel telefonu v uplynulých dnech setkal.

„Pokud byste se nakazili, všechny tyto osoby budou okamžitě (a anonymně) informovány, aby zůstaly doma v izolaci. Pokud by se majitel aplikace rozhodl sdílet více dat, pak by se daly tyto údaje využít pro lepší sledování trendů vývoje pandemie v místě, kde se pohybuje – a dala by se tak cíleněji poskytovat péče lidem, kteří ji nejvíce potřebují,“ uvedli autoři studie.

Podle vědců, kteří na výzkumu pracovali, by taková aplikace snížila hodnoty přenosu v jakékoliv fázi epidemie: ve státech, kde se teprve rozjíždí, tam, kde vrcholí, i v těch zemích, kde již chtějí karanténní opatření uvolňovat a povolit lidem větší míru svobody.

Z výzkumu také vyplývá, že právě tato metoda může snížit vážné sociální, psychologické i ekonomické dopady nyní rozšířených opatření omezujících svobodu pohybu. Klíčové ale podle vědců je, že mobilní aplikace mohou zpomalit šíření nemoci, dokud se neobjeví účinná léčba, nebo dokonce očkování.

Každý se stane hygienikem

„Aplikace ke sledování kontaktů může upozornit lidi, že jim hrozí riziko, ale také může snížit naši úzkost: když víme, že jsme nebyli v kontaktu s nikým nakažlivým, můžeme v klidu opustit domov, a přesto chránit své blízké a bránit své okolí před dalším šířením viru,“ tvrdí autoři studie.

Vzhledem k rozšíření pandemie napříč kontinentem vědci věří, že mobilní aplikace vyvinutá pro celou Evropskou unii by masivně snížila jak přenosnost nemoci, tak zejména její návrat. A také by poskytla všem lidem v Evropě příležitost, jak se osobně zasadit za to, aby pandemie co nejdříve pominula: mobil každého jednotlivého člověka by se tak totiž stal jakýmsi hygienikem, který by pomáhal zjišťovat trasování nakažených a také by varoval ostatní.

Autoři doporučují tento přístup také pro chudší země, které nejsou schopné poskytnout svým občanům takové množství testů, jaké by bylo zapotřebí. Vědci zdůrazňují, že aplikace by měla být kombinována s izolací podezřelých, klasickým trasováním, karanténou kontaktů podezřelých, větším důrazem na dostatečnou vzdálenost mezi lidmi, zvýšením počtů testů, ale také pravidelnou dekontaminací a zvýšenou hygienou.

„Pokud by byla taková mobilní aplikace v nějaké zemi šířeji přijata, a poté kombinována s dalšími kriticky důležitými postupy (jako jsou vzdálenosti mezi lidmi a rozšířené testování), náš model naznačuje, že by se epidemie dala dostat pod kontrolu,“ dodali autoři studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 6 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...