Konec tradice. O začátku ramadánu rozhodnou v Pákistánu vědci, ne duchovní

Pákistán bude určovat začátek postního měsíce ramadánu vědeckou metodou, nebude se už dál spoléhat na pozorování oblohy a vyhlížení začátku nového měsíce, jak to požadují duchovní. Oznámil to ministr vědy a techniky Fauád Čaudhrí, jehož citoval pákistánský list Dawn.

Pákistánci se ani letos neshodli na tom, kdy se objevil srpek nového měsíce, což je určující znamení pro zahájení měsíčního půstu o ramadánu. Zatímco státní výbor pověřený pozorováním ohlásil, že ramadán začne v úterý, oponující duchovenstvo vyhlásilo prvním dnem pondělí.

Čaudhrí podle médií prohlásil, že rozhodovat bude nový výbor sestavený z astronomů a meteorologů a ten navrhne pro příští desetiletí kalendář náboženských událostí, pro jejichž zahájení je rozhodující novoluní. Muslimský svět se řídí lunárním kalendářem a se stanovením začátku ramadánu se do poslední chvíle čekalo i v jiných muslimských zemích, včetně Saúdské Arábie.

Věda versus náboženství

Ministr Čaudhrí řekl, že výbor bude mít pět členů a že to budou odborníci z pákistánské vesmírné agentury a meteorologické služby. „Ukončí to nejistotu kolem pozorování Měsíce,“ řekl Čaudhrí. 

Muftí Muníb Rahmán z centrálního výboru pro určování začátku nového kalendářního měsíce prohlásil, že Čaudhrí náboženským otázkám nerozumí. „Už dříve jsem premiéra (Imrána Chána) vyzval, aby se o věcech souvisejících s vírou radil jen s patřičným ministrem,“ řekl.

Čaudhrí připustil, že jeho plán narazí na odpor. „Vědecký“ návrh budoucího kalendáře musí nejprve schválit federální vláda. Ministr řekl, že dodržování tohoto harmonogramu nebude vynucováno.

Co je ramadán

Ve většině muslimských zemí v Asii i na Blízkém východě ramadán začal v pondělí. V Indii, Pákistánu a v Íránu ale až v úterý. Zahájení ramadánu spadá podle tradice na první den po spatření nového měsíce na obloze.

Půst v devátém měsíci muslimského kalendáře patří vedle vyznání víry, modlitby, almužny a poutě do Mekky k pilířům islámu. Od východu do západu slunce věřící nejedí, nepijí a nemají ani kouřit. Jíst mohou začít po západu slunce. Noční hostiny bývají bohaté a muslimové jsou zvyklí o ramadánu hojně nakupovat a konzumovat.

V pákistánském Karáčí nabídli chudším občanům nečekanou pochoutku. Jak informovala agentura Reuters, dobrovolníci z jedné charity navařili kotle pštrosího masa, a než ráno vyšlo slunce, naservírovali je 500 občanům města spolu s cizrnou. Pštrosí maso je v Pákistánu drahé a není běžnou potravinou.

„Podpořili nás bohatí lidé, takže jsme mohli stejně jako loni nabídnout toto jídlo, jež si nemohou dovolit příslušníci střední třídy, natož chudí,“ sdělil Zafar Abbás z nadace JDC, která působí v Karáčí. Organizace chce podle Abbáse letos o ramadánu lidem nabídnout kromě pštrosího menu i jiné vzácnější potraviny, například jelení maso.

„Bylo to moc dobré, pštrosí maso jsem ještě nikdy nejedl. Bylo to tak syté, že mám pocit, že nebudu muset jíst příští dva dny,“ pochvaloval si ranní porci pštrosa řidič Muhammad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 52 mminutami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 1 hhodinou

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 3 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 4 hhodinami
Načítání...