Konec tradice. O začátku ramadánu rozhodnou v Pákistánu vědci, ne duchovní

Pákistán bude určovat začátek postního měsíce ramadánu vědeckou metodou, nebude se už dál spoléhat na pozorování oblohy a vyhlížení začátku nového měsíce, jak to požadují duchovní. Oznámil to ministr vědy a techniky Fauád Čaudhrí, jehož citoval pákistánský list Dawn.

Pákistánci se ani letos neshodli na tom, kdy se objevil srpek nového měsíce, což je určující znamení pro zahájení měsíčního půstu o ramadánu. Zatímco státní výbor pověřený pozorováním ohlásil, že ramadán začne v úterý, oponující duchovenstvo vyhlásilo prvním dnem pondělí.

Čaudhrí podle médií prohlásil, že rozhodovat bude nový výbor sestavený z astronomů a meteorologů a ten navrhne pro příští desetiletí kalendář náboženských událostí, pro jejichž zahájení je rozhodující novoluní. Muslimský svět se řídí lunárním kalendářem a se stanovením začátku ramadánu se do poslední chvíle čekalo i v jiných muslimských zemích, včetně Saúdské Arábie.

Věda versus náboženství

Ministr Čaudhrí řekl, že výbor bude mít pět členů a že to budou odborníci z pákistánské vesmírné agentury a meteorologické služby. „Ukončí to nejistotu kolem pozorování Měsíce,“ řekl Čaudhrí. 

Muftí Muníb Rahmán z centrálního výboru pro určování začátku nového kalendářního měsíce prohlásil, že Čaudhrí náboženským otázkám nerozumí. „Už dříve jsem premiéra (Imrána Chána) vyzval, aby se o věcech souvisejících s vírou radil jen s patřičným ministrem,“ řekl.

Čaudhrí připustil, že jeho plán narazí na odpor. „Vědecký“ návrh budoucího kalendáře musí nejprve schválit federální vláda. Ministr řekl, že dodržování tohoto harmonogramu nebude vynucováno.

Co je ramadán

Ve většině muslimských zemí v Asii i na Blízkém východě ramadán začal v pondělí. V Indii, Pákistánu a v Íránu ale až v úterý. Zahájení ramadánu spadá podle tradice na první den po spatření nového měsíce na obloze.

Půst v devátém měsíci muslimského kalendáře patří vedle vyznání víry, modlitby, almužny a poutě do Mekky k pilířům islámu. Od východu do západu slunce věřící nejedí, nepijí a nemají ani kouřit. Jíst mohou začít po západu slunce. Noční hostiny bývají bohaté a muslimové jsou zvyklí o ramadánu hojně nakupovat a konzumovat.

V pákistánském Karáčí nabídli chudším občanům nečekanou pochoutku. Jak informovala agentura Reuters, dobrovolníci z jedné charity navařili kotle pštrosího masa, a než ráno vyšlo slunce, naservírovali je 500 občanům města spolu s cizrnou. Pštrosí maso je v Pákistánu drahé a není běžnou potravinou.

„Podpořili nás bohatí lidé, takže jsme mohli stejně jako loni nabídnout toto jídlo, jež si nemohou dovolit příslušníci střední třídy, natož chudí,“ sdělil Zafar Abbás z nadace JDC, která působí v Karáčí. Organizace chce podle Abbáse letos o ramadánu lidem nabídnout kromě pštrosího menu i jiné vzácnější potraviny, například jelení maso.

„Bylo to moc dobré, pštrosí maso jsem ještě nikdy nejedl. Bylo to tak syté, že mám pocit, že nebudu muset jíst příští dva dny,“ pochvaloval si ranní porci pštrosa řidič Muhammad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 5 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 5 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 11 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 11 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 12 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 14 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánovčera v 21:58

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
včera v 15:42
Načítání...