Konec tradice. O začátku ramadánu rozhodnou v Pákistánu vědci, ne duchovní

Pákistán bude určovat začátek postního měsíce ramadánu vědeckou metodou, nebude se už dál spoléhat na pozorování oblohy a vyhlížení začátku nového měsíce, jak to požadují duchovní. Oznámil to ministr vědy a techniky Fauád Čaudhrí, jehož citoval pákistánský list Dawn.

Pákistánci se ani letos neshodli na tom, kdy se objevil srpek nového měsíce, což je určující znamení pro zahájení měsíčního půstu o ramadánu. Zatímco státní výbor pověřený pozorováním ohlásil, že ramadán začne v úterý, oponující duchovenstvo vyhlásilo prvním dnem pondělí.

Čaudhrí podle médií prohlásil, že rozhodovat bude nový výbor sestavený z astronomů a meteorologů a ten navrhne pro příští desetiletí kalendář náboženských událostí, pro jejichž zahájení je rozhodující novoluní. Muslimský svět se řídí lunárním kalendářem a se stanovením začátku ramadánu se do poslední chvíle čekalo i v jiných muslimských zemích, včetně Saúdské Arábie.

Věda versus náboženství

Ministr Čaudhrí řekl, že výbor bude mít pět členů a že to budou odborníci z pákistánské vesmírné agentury a meteorologické služby. „Ukončí to nejistotu kolem pozorování Měsíce,“ řekl Čaudhrí. 

Muftí Muníb Rahmán z centrálního výboru pro určování začátku nového kalendářního měsíce prohlásil, že Čaudhrí náboženským otázkám nerozumí. „Už dříve jsem premiéra (Imrána Chána) vyzval, aby se o věcech souvisejících s vírou radil jen s patřičným ministrem,“ řekl.

Čaudhrí připustil, že jeho plán narazí na odpor. „Vědecký“ návrh budoucího kalendáře musí nejprve schválit federální vláda. Ministr řekl, že dodržování tohoto harmonogramu nebude vynucováno.

Co je ramadán

Ve většině muslimských zemí v Asii i na Blízkém východě ramadán začal v pondělí. V Indii, Pákistánu a v Íránu ale až v úterý. Zahájení ramadánu spadá podle tradice na první den po spatření nového měsíce na obloze.

Půst v devátém měsíci muslimského kalendáře patří vedle vyznání víry, modlitby, almužny a poutě do Mekky k pilířům islámu. Od východu do západu slunce věřící nejedí, nepijí a nemají ani kouřit. Jíst mohou začít po západu slunce. Noční hostiny bývají bohaté a muslimové jsou zvyklí o ramadánu hojně nakupovat a konzumovat.

V pákistánském Karáčí nabídli chudším občanům nečekanou pochoutku. Jak informovala agentura Reuters, dobrovolníci z jedné charity navařili kotle pštrosího masa, a než ráno vyšlo slunce, naservírovali je 500 občanům města spolu s cizrnou. Pštrosí maso je v Pákistánu drahé a není běžnou potravinou.

„Podpořili nás bohatí lidé, takže jsme mohli stejně jako loni nabídnout toto jídlo, jež si nemohou dovolit příslušníci střední třídy, natož chudí,“ sdělil Zafar Abbás z nadace JDC, která působí v Karáčí. Organizace chce podle Abbáse letos o ramadánu lidem nabídnout kromě pštrosího menu i jiné vzácnější potraviny, například jelení maso.

„Bylo to moc dobré, pštrosí maso jsem ještě nikdy nejedl. Bylo to tak syté, že mám pocit, že nebudu muset jíst příští dva dny,“ pochvaloval si ranní porci pštrosa řidič Muhammad Husajn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 7 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 9 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 10 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...