Koncem století bude Evropa bojovat se záplavami. Starý kontinent čeká třikrát tolik velmi silných bouří

Do konce století by se mohl v Evropě a Severní Americe počet silných bouří zvýšit na trojnásobek současného stavu. Tvrdí to autoři nové vědecké studie, kteří vypracovali předpověď vývoje bouří v souladu se scénáři klimatických změn. Ti dospěli k názoru, že pokud nedojde k rychlému snížení emisí skleníkových plynů, budou hrozit silné bouře na rozsáhlé části severní polokoule.

Dopad na místní komunity bude podle hlavního autora práce Matta Hawcrofta závažný – silné bouře s sebou totiž budou přinášet také častější povodně. Práce vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters na konci listopadu.

Hawcroft, který pracuje na univerzitě v Exeteru, její výsledky komentoval: „Očekáváme, že extrémní srážky při teplejším klimatu zesílí jak intenzitou, tak frekvencí.“ Zjednodušeně: povodně budou silnější a častější. „V naší práci jsme se zaměřili na změny, které přinášejí větší množství srážek a tedy i povodní. Tyto informace o dynamické povaze změn jsou pro nás velmi důležité, protože nám poskytují důkazy o povaze a dopadech změn ve srážkách. Ty pak můžeme využít například v přípravě adaptačních strategií,“ vysvětluje vědec.

Jaká je příčina změny?

Klíčovou roli v rozmanitosti každodenního počasí hrají mimotropické cyklony, které jsou poháněné takzvaným tryskovým prouděním – tedy prouděním vzduchu v atmosféře ze západu na východ. Jde o oblast nízkého tlaku v centru bouře, kolem které se proti směru hodinových ručiček otáčí vítr. 

To vede k tomu, že teplý vzduch se posouvá z jihu a studený vzduch ze severu. Na místech, kde se teplý a studený vzduch setkávají, se formují fronty – a ty mohou způsobovat silné deště. Právě ty nejsilnější bouře, které vznikají tímto způsobem, jsou pak zodpovědné za ty nejhorší povodně jak v Severní Americe, tak i v Evropě. Záplavy přinášejí jak obrovské ztráty na životech, tak i škody materiální.

Pro vlády, pojišťovny i další instituce je zásadní schopnost předvídat, kdy a jak často se v budoucnosti takové bouře budou vyskytovat; podle toho se dají připravovat nejrůznější opatření, protiopatření a další scénáře. Bohužel kvůli sílící klimatické změně jsou současné modely ovlivněné spoustou nejistot.

Předvídání bouří bude klíčové

V nové práci vědci vycházeli z nejnovějších metod, které sledují bouře a na základě těchto dat vytvářejí modely jejich budoucího chování. Díky tomu byli vědci schopní vytvořit přesnější předpověď než dříve. Jejich práce konstatuje, že do konce století se počet bouří jistě zvýší; pokud se nepodaří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, pak právě ty nejsilnější bouře budou přicházet asi trojnásobně často.

„Vzhledem ke složitosti reakcí na oteplování je značná nejistota v regionálních vzorech klimatických změn. Právě vzhledem k této nejistotě je potřeba, aby byly k dispozici co nejčistější informace tam, kde jsou třeba. V naší práci dokazujeme, že přes tuto složitost jsme schopní poskytnout konzistentní předpovědi změn těchto rizikových událostí,“ komentoval smysl práce Hawcroft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 6 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
před 15 hhodinami

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
včera v 11:11

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizovánovčera v 09:13

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...