Koncem století bude Evropa bojovat se záplavami. Starý kontinent čeká třikrát tolik velmi silných bouří

Do konce století by se mohl v Evropě a Severní Americe počet silných bouří zvýšit na trojnásobek současného stavu. Tvrdí to autoři nové vědecké studie, kteří vypracovali předpověď vývoje bouří v souladu se scénáři klimatických změn. Ti dospěli k názoru, že pokud nedojde k rychlému snížení emisí skleníkových plynů, budou hrozit silné bouře na rozsáhlé části severní polokoule.

Dopad na místní komunity bude podle hlavního autora práce Matta Hawcrofta závažný – silné bouře s sebou totiž budou přinášet také častější povodně. Práce vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters na konci listopadu.

Hawcroft, který pracuje na univerzitě v Exeteru, její výsledky komentoval: „Očekáváme, že extrémní srážky při teplejším klimatu zesílí jak intenzitou, tak frekvencí.“ Zjednodušeně: povodně budou silnější a častější. „V naší práci jsme se zaměřili na změny, které přinášejí větší množství srážek a tedy i povodní. Tyto informace o dynamické povaze změn jsou pro nás velmi důležité, protože nám poskytují důkazy o povaze a dopadech změn ve srážkách. Ty pak můžeme využít například v přípravě adaptačních strategií,“ vysvětluje vědec.

Jaká je příčina změny?

Klíčovou roli v rozmanitosti každodenního počasí hrají mimotropické cyklony, které jsou poháněné takzvaným tryskovým prouděním – tedy prouděním vzduchu v atmosféře ze západu na východ. Jde o oblast nízkého tlaku v centru bouře, kolem které se proti směru hodinových ručiček otáčí vítr. 

To vede k tomu, že teplý vzduch se posouvá z jihu a studený vzduch ze severu. Na místech, kde se teplý a studený vzduch setkávají, se formují fronty – a ty mohou způsobovat silné deště. Právě ty nejsilnější bouře, které vznikají tímto způsobem, jsou pak zodpovědné za ty nejhorší povodně jak v Severní Americe, tak i v Evropě. Záplavy přinášejí jak obrovské ztráty na životech, tak i škody materiální.

Pro vlády, pojišťovny i další instituce je zásadní schopnost předvídat, kdy a jak často se v budoucnosti takové bouře budou vyskytovat; podle toho se dají připravovat nejrůznější opatření, protiopatření a další scénáře. Bohužel kvůli sílící klimatické změně jsou současné modely ovlivněné spoustou nejistot.

Předvídání bouří bude klíčové

V nové práci vědci vycházeli z nejnovějších metod, které sledují bouře a na základě těchto dat vytvářejí modely jejich budoucího chování. Díky tomu byli vědci schopní vytvořit přesnější předpověď než dříve. Jejich práce konstatuje, že do konce století se počet bouří jistě zvýší; pokud se nepodaří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, pak právě ty nejsilnější bouře budou přicházet asi trojnásobně často.

„Vzhledem ke složitosti reakcí na oteplování je značná nejistota v regionálních vzorech klimatických změn. Právě vzhledem k této nejistotě je potřeba, aby byly k dispozici co nejčistější informace tam, kde jsou třeba. V naší práci dokazujeme, že přes tuto složitost jsme schopní poskytnout konzistentní předpovědi změn těchto rizikových událostí,“ komentoval smysl práce Hawcroft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 2 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánovčera v 22:22

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...