Koncem století bude Evropa bojovat se záplavami. Starý kontinent čeká třikrát tolik velmi silných bouří

Do konce století by se mohl v Evropě a Severní Americe počet silných bouří zvýšit na trojnásobek současného stavu. Tvrdí to autoři nové vědecké studie, kteří vypracovali předpověď vývoje bouří v souladu se scénáři klimatických změn. Ti dospěli k názoru, že pokud nedojde k rychlému snížení emisí skleníkových plynů, budou hrozit silné bouře na rozsáhlé části severní polokoule.

Dopad na místní komunity bude podle hlavního autora práce Matta Hawcrofta závažný – silné bouře s sebou totiž budou přinášet také častější povodně. Práce vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters na konci listopadu.

Hawcroft, který pracuje na univerzitě v Exeteru, její výsledky komentoval: „Očekáváme, že extrémní srážky při teplejším klimatu zesílí jak intenzitou, tak frekvencí.“ Zjednodušeně: povodně budou silnější a častější. „V naší práci jsme se zaměřili na změny, které přinášejí větší množství srážek a tedy i povodní. Tyto informace o dynamické povaze změn jsou pro nás velmi důležité, protože nám poskytují důkazy o povaze a dopadech změn ve srážkách. Ty pak můžeme využít například v přípravě adaptačních strategií,“ vysvětluje vědec.

Jaká je příčina změny?

Klíčovou roli v rozmanitosti každodenního počasí hrají mimotropické cyklony, které jsou poháněné takzvaným tryskovým prouděním – tedy prouděním vzduchu v atmosféře ze západu na východ. Jde o oblast nízkého tlaku v centru bouře, kolem které se proti směru hodinových ručiček otáčí vítr. 

To vede k tomu, že teplý vzduch se posouvá z jihu a studený vzduch ze severu. Na místech, kde se teplý a studený vzduch setkávají, se formují fronty – a ty mohou způsobovat silné deště. Právě ty nejsilnější bouře, které vznikají tímto způsobem, jsou pak zodpovědné za ty nejhorší povodně jak v Severní Americe, tak i v Evropě. Záplavy přinášejí jak obrovské ztráty na životech, tak i škody materiální.

Pro vlády, pojišťovny i další instituce je zásadní schopnost předvídat, kdy a jak často se v budoucnosti takové bouře budou vyskytovat; podle toho se dají připravovat nejrůznější opatření, protiopatření a další scénáře. Bohužel kvůli sílící klimatické změně jsou současné modely ovlivněné spoustou nejistot.

Předvídání bouří bude klíčové

V nové práci vědci vycházeli z nejnovějších metod, které sledují bouře a na základě těchto dat vytvářejí modely jejich budoucího chování. Díky tomu byli vědci schopní vytvořit přesnější předpověď než dříve. Jejich práce konstatuje, že do konce století se počet bouří jistě zvýší; pokud se nepodaří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, pak právě ty nejsilnější bouře budou přicházet asi trojnásobně často.

„Vzhledem ke složitosti reakcí na oteplování je značná nejistota v regionálních vzorech klimatických změn. Právě vzhledem k této nejistotě je potřeba, aby byly k dispozici co nejčistější informace tam, kde jsou třeba. V naší práci dokazujeme, že přes tuto složitost jsme schopní poskytnout konzistentní předpovědi změn těchto rizikových událostí,“ komentoval smysl práce Hawcroft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 7 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 9 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 11 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 15 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...